MM - dokumenty - List Rostislava Michaelu III. (862)

MORAVIA MAGNA

„ŽÁDOST DO BYZANCE O BISKUPA A UČITELE“

• „Z listu Rostislava, knížete moravského, byzantskému císaři Michaelu III.“ (862)

Rostislav, kníže-(král) moravský, z vnuknutí Božího a po úradě se svými knížaty a s Moravany vypravil [poselství] k císaři [Michaelovi], v němž pravil:
„Náš lid se odřekl pohanství a drží se křesťanského zákona, ale nemáme takového učitele, který by nám vyložil [v našem jazyku]¹ pravou křesťanskou víru, aby i jiné země, pozorujíce to, nás napodobily. Tak nám, vladaři, takového biskupa a učitele pošli, neboť od vás se vždy dobrý zákon šíří do všech krajů“.

(Život sv. Konstantina-Cyrila, kap. XIV).

Stalo se v ty dny, že Rostislav, kníže slovanský, se Svatoplukem² vypravili poselství z Moravy k císaři Michaelovi a pravili takto:
„Jsme, Bohu díky, zdrávi. Přišlo k nám mnoho křesťanských učitelů z Vlach, z Řecka a z Němec, a ti nás rozličně učili. My Slované však jsme lid prostý a nemáme, kdo by nás vedl k pravdě a její smysl vyložil. Nuže, vznešený pane, pošli takového muže, který nám pořídí »všecku spravedlnost«“.

(Život sv. Metoděje, kap. V).

Život Konstantina-Kyrila s přenesením sv. Klimenta.
Když se pak Filosof vrátil do Konstantinopole, Rostislav, vládce Moravy, uslyšel, co Filosof vykonal v oblasti Chazarů. Poněvadž sám měl též péči o svůj národ, poslal vyslance k řečenému císaři [Michaelovi] s tím vzkazem, že se jeho lid sice odvrátil od uctívání idolů a že si žádá zachovávat křesťanský zákon, ale že nemá takového učitele, který by jej v tom zákoně jasně a dokonale vyučil. Žádal, aby mu [císař] do těch oblastí poslal takového člověka, který by jeho lidu dovedl plně objasnit víru a řád zákona i cesty pravdy.

(Římská legenda, kap. 7).

Slované a jejich knížata-(králové) Rostislav i Svatopluk a Kocel žili pokřtěni a poslali k císaři Michaelovi [vyslance], kteří hovořili:
„Země naše je pokřtěna a není u nás učitele, který by nás vedl, vzdělával a vyložil nám svaté knihy. Neboť nerozumíme ani řeckému ani latinskému jazyku. Vždyť jedni nás učí tak a jiní zase jinak. Takto nerozumíme knižním výrazům a ani jejich smyslu. I pošlete nám učitele, kteří nám mohou vyložit slova knih i jejich význam ...“.

(Pověst dávných let k l. 6396-6406).

Poznámky:

1 –

Slova „v našem jazyku“ v původním textu ŽK XIV asi byla, avšak, podle mínění V. Vavřínka (2001, s. 415), nikoli ve skutečném Rostislavově listu. To ovšem nemění nic na tom, že Rostislav nepochybně žádal takového učitele, který by mluvil řečí Moravanům srozumitelnou – tedy slovanským jazykem. Takto to chápal i císař Michael III., jak to i vyplývá z jeho odpovědi Rostislavovi. Viz také např. R. Večerka (2002, s. 32).
Slovanské písmo a slovanské knihy byly však „vynález“ Konstantina-Cyrila, kterému je zjevil Bůh, uplatněný zřejmě těsně před jeho příchodem na Moravu – srovnej: Mnich Chrabr.

2 –

Autor této legendy (ŽM V), psané po smrti Metodějově v době hrozícího pronásledování ze strany Wichingovců, jmenuje jako odesílatele listu vedle Rostislava úmyslně také Svatopluka, aby mu připomněl tuto skutečnost a povinnosti z ní vyplývající. Ten však spoluiniciátorem poselství zřejmě nebyl (ŽK ho neuvádí), v roce 862 mu mohlo být asi tak 15 let. Podle Fuldských análů zemřel v roce 894, a to ve věku 45-50 let, jak vyplývá z Vlčkova antropologicko lékařského průzkumu kosterních pozůstatků jedince ze sadského hrobu 12/59 (E. Vlček 1995, s. 201), který L. Galuška spojil s pohřbem moravského krále Svatopluka (L. Galuška 1996, s. 125).

Ukázka cyrilského rukopisu Života Metoděje, kap. V., s textem Rostislavova listu císaři.
Odpověď byzantského císaře Michaela III. na Rostislavův list naleznete ZDE.

Petr Šimík (2006).

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navazoval Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Dokumenty: „List byzantského císaře Michaela III. moravskému králi Rostislavovi“ (863).
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Legendy: „Život sv. Konstantina-Cyrila“ (kap. XIV).
Legendy: „Život sv. Metoděje“ (kap. V).
Legendy: „Mnich Chrabr: O písmenech“.
Kroniky: „Granum k roku 886“ (po přepočtu 863) o křtu (?) krále Rostislava.
Texty: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Texty: „Proglas – předzpěv k Čtveroevangeliu“.

Literatura:
• Magnae Moraviae fontes historici (MMFH) I-V, ed. L. E. Havlík et alii, Praha-Brno 1966-1977, II., s. 99.
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966, s. 203, 235.
• V. Kyas: Charvatsko-hlaholské texty Života Konstantinova. Slavia 35, 1966, s. 530-553.
• D. Marečková: Rostislavovo poselství v Životech Konstantinově a Metodějově ve světle středověkých řeckých listů a listin. Listy filologické 91, 1968, s. 401-414.
• D. Marečková: Moravské poselství do Cařihradu jako řecký dokument. Slovo 18-19, 1969, s. 109-139.
• František Dvorník: Byzantské misie u Slovanů, přel. V. Vavřínek, Praha 1970.
• Radoslav Večerka: K staroslověnským Životům Konstantinovu a Metodějovu. Classica atque mediaevalia Jaroslao
Ludvíkovský octogenario oblata (= Opera Universitatis Purkynianae Brunensis, 200), Brno 1975, s. 129-138.
• Vladimír Vavřínek: Historický význam byzantské misie na Velké Moravě. Velká Morava a počátky československé státnosti, red. J. Poulík-B. Chropovský, Praha 1985, s. 215-243.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 108-113.:
• Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994, MNK, Brno 1995, s. 167-211.
• Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše Velkomoravské. MZM, Brno 1996.
• Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích. NLN, Praha 1998, s. 35, 53.
• Vladimír Vavřínek: Velká Morava mezi Byzancí a latinským Západem. Velká Morava mezi Východem a Západem, Sborník mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště-Staré Město 28.9.-1.10.1999, ed. Luděk Galuška, Pavel Kouřil, Zdeněk Měřínský, Spisy AÚ AV ČR Brno 17, Brno 2001, s. 413-419.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah