VRAŽDA KNÍŽETE VÁCLAVA
A PŘENESENÍ JEHO TĚLA
KRONIKA NEPLACHOVA |
Děje a činy českých
knížat a králů
Roku 9281
od vtělení Páně
28. září sv. Václav,
čtvrtý kníže, byl zabit svým bratrem Boleslavem v Boleslavi.
Jak žil a také jak byl zabit, je zřejmé z legendy o něm.2
Téhož roku nastoupil po svatém Václavu pátý kníže, Boleslav
– bratrovrah. 22. září byl na žádost Boleslava Zbožného3
posvěcen řezenským Michalem kostel, vybudovaný svatým Václavem
ke cti sv. Víta v metropoli pražské.4
Léta Páně 9325
4. března bylo přeneseno tělo sv. Václava
z Boleslavi do Prahy.
Neplach: Stručné sepsání kroniky římské a české.
Poznámky: |
1 –
|
Stejné vročení Václavovy vraždy
má i Dalimil (kap. 30) a „Granum“.
Kronikář Kosmas (I,
17) uvádí zprávu o smrti Václavově k roku 929,
ale i toto datum je mylné. S tím souvisí i správnost data nástupu Boleslava I. na trůn a přenesení
těla sv. Václava, k němuž podle některých legend došlo asi tři
roky po Václavově smrti.
Podle posledních názorů byl kníže
Václav zavražděn roku 935 (D. Třeštík 1997, s. 418, 428, 429,
447). |
2 –
|
Crescente,
Gumpold, Kristián,
Vavřinec – pokud uvedeme latinsky psané
legendy. Ve staroslověnštině byly sepsány dvě: I. stsl. legenda a II. stsl.
legenda. |
3 –
|
Boleslav Zbožný neboli
Boleslav II., syn Boleslava I. |
4 –
|
Podle Kosmy (I, 18) dal svatovítskou
rotundu posvětit Václavův bratr Boleslav I. v roce 930 (22. září).
Pravděpodobně to však učinil ještě sám
Václav, byl-li zavražděn až v roce 935 (viz výše pozn. 1).
Srovnej D. Třeštík (1997, s. 411). |
5 –
|
Historik D. Třeštík se domnívá, že Václavovo
tělo bylo přeneseno z Boleslavi do Prahy v souvislosti s přípravami
na založení pražského biskupství v druhé polovině 60. let 10. století (D. Třeštík 2000, s. 11),
tzn. 30 let po vraždě.
Podle Vavřincovy
legendy došlo k translaci Václavova těla až za času biskupa
Vojtěcha. Ten byl zvolen na Levém Hradci, kde započalo české křesťanství,
v roce 982. Kosmas (I, 24-25)
však píše o volbě Vojtěcha
19. února 969. Neplach uvádí, že byl investován
již 3. června 968. Kvůli tomuto chybnému datování by pak přenesení
Václavova těla opravdu mohlo časově
souviset s počátkem Vojtěchova úřadu (přelom 60. a 70. let 10. století),
jak uvedl Vavřinec. |
|
Petr Šimík (2007).
Neplachova kronika:
Prolog.
Jak Metoděj
pokřtil Bořivoje (894). Srovnání:
„Rodokmen »Přemyslovců«“
čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Vražda knížete Václava v legendách: I. stsl.
legenda, Crescente, Gumpold,
Kristián, Vavřinec,
II. stsl. legenda.
Vražda knížete Václava v kronikách: Dalimil, Pulkava,
Marignola, Neplach,
„Granum“, Palacký.
Tabulka 4: „Životní data knížat
podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády
knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 6: „Životní data kněžny
Ludmily“.
Tabulka 7: „Životní data knížete
Václava“.
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat
podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk
členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových
letech“.
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Hroby: „Hrob knížete Václava“.
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
•
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s.
38-39.
•
Kosmova
kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972, s.
35-36.
•
Neplach: Stručné sepsání kroniky římské a české. Přel. dr.
Jana Zachová, CSc. In: Kroniky doby Karla IV. Svoboda, Praha 1987.
•
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin
(530-935). NLN, Praha 1997.
•
Dušan Třeštík: Vznik přemyslovského státu a jeho „politického“
národa (I. a II.). In: DaS 2000, č. 4, s. 6-11, č. 5,
s. 29-32.
•
Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D.
Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. |
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|