KYJEVSKÉ
LISTY
• Ukázka hlaholského
textu první orace (kolekty) ze čtvrté mše všední
Část moravského misálu z 9. století. Opis byl pořízen na
Moravě koncem 9. nebo počátkem 10. století, fol. 4v. Knihovna Akademie věd
Ukrajinské republiky v Kyjevě. |
|
Přepis do češtiny: |
Český překlad: |
Cěsarьstvě
našemь, Gospodi,
milostьjo tvoejo prizьri,
i ne otъdazь
našego tuzimъ
i ne obrati nasъ vъ
plěnъ
narodomъ poganьskymъ.
Christa radi, Gospodi, našego
i že cěsaritъ sъ
Otьcemь
i sъ Svěntymь. |
Na království naše, Pane,
milostí svou pohlédni (milosrdenstvím svým shlédni),
nevydej našeho cizím
a nás nedej v zajetí
národům pohanským.
Pro Krista, Pána našeho,
který kraluje s Otcem
a s Duchem svatým. |
Latinský originál: |
Překlad z latiny: |
Rege nostras domine
propitius voluntas,
ut nec propriis
iniquitabilis implicentur,
nec subdantur alienis ... |
Řiď, Pane,
milostivě naše vůle,
aby se ani do vlastních
nepravostí nezapletly,
ani se nepoddávaly cizím ... |
Legenda: ь
– měkký jer; ъ – tvrdý jer;
viz abeceda.
Srovnání:
„Písmo Konstantinovi zjevil Bůh“.
Mnich Chrabr: „O písmenech“.
Josef Vašica: „Velkomoravská
škola literární“.
Radoslav Večerka: „Staroslověnština“
(1, 2, 3).
Radoslav Večerka: „Staroslověnská
literární tvorba v 9.-11. století“.
Vladimír Vavřínek: „Velká
Morava mezi Byzancí a latinským Západem“.
Písmo: „Hlaholská a cyrilská abeceda“.
Písmo: „Hlaholice a cyrilice“.
Ukázka písma: „hlaholice“.
Ukázka písma: „cyrilice“.
Mapka: „Územní vývoj Velké Moravy
za Rostislava a Svatopluka“.
„Rodokmen Mojmírovců“
dle
současného stavu poznání.
„Život svatého knížete
velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci svatého
Rostislava pravoslavnou církví.
„Legenda o životě Rostislava,
krále Moravanů, který se svou vírou a utrpením stal se svým národem
svatým“.
Tabulka 15: „Životní data krále-oráče
Rostislava“.
Dokumenty: „List moravského
krále Rostislavu byzantskému císaři Michaelu III.“
(862).
Dokumenty: „List byzantského
císaře Michaela III. králi Rostislavovi na Moravu“
(863).
Dokumenty: „Egregiae virtutis
viri“. Sv. Konstantin-Cyril a Metoděj prohlášeni
spolupatrony Evropy (1980).
Dokumenty: „Slavorum Apostoli“.
K 1100. výročí úmrtí arcibiskupa Metoděje, apoštola Moravanů
a Slovanů (1985).
Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885.
Lidová demokracie, Praha 1966, s. 111.
•
Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s.
290.
• Lubomír E. Havlík: Moravské letopisy. Jota, Brno 1993, s. 30. |
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|