jak ji dle záznamů starých letopisů a legend sestavil a sepsal Lubomír E. Havlík (6/7)

   [Pokračování ...].
   (447) V čase, kdy Rostislav, král Moravanů, slavil vítězství seslané Božím řízením Moravské zemi, z vyslanců císaře Romájů Konstantin Filosof odevzdal již svou duši Bohu, když předtím vstoupil do kláštera a přijal jméno Kyril a zavázal svého bratra pokračovat v započatém díle.¹ Apostolik Hadrián Druhý, když oba vyslanci císaře Romájů a patriarchy potvrdili, že Moravské země příslušejí pod jeho supremaci, schválil používání domácího jazyka a písma (448) v liturgii na Moravě i všechny knihy napsané tímto jazykem a písmem a z žáků obou bratrů dal vysvětit tři kněze a dva jáhny a též poskytl Metodějovi kněžské svěcení.² Vše to byly důvody, aby apostolik s přihlédnutím též k žádosti Kocela, syna Pribinova a knížete v Blatensku, vyslal Metoděje jako apoštolského legáta do slovanských zemí. Dal mu list určený Rostislavovi, Svatoplukovi i Kocelovi, v němž dal Metodějovi pravomoc nad všemi duchovními v království Moravanů i na panství Kocelově a schválil používání slovanského jazyka v liturgii.³
   Vítězství Moravanů zastihlo Metoděje již na cestě ke králi Rostislavovi na Moravu. Zastavil se na hradě Kocelově, kde zvěděl o válce na Moravě i o uzavření míru. Nyní, když Rostislav, král Moravanů, řízením Boží prozřetelnosti a na přímluvy svaté Bohorodičky Pany Marie, ochránkyně Moravy, a patrona této země sv. Petra, klíčníka království nebeského, uzavřel mír, když osvědčil nezávislost svou a království Moravanů, když je v očích světa pozvedl na nejmocnější v oblastech ležících při středním toku Dunaje a ze všech slovanských zemí, neoslyšel již zástupce sv. Petra na Apoštolském Stolci starou Rostislavovu žádost o vlastního biskupa Moravanů, k níž se v zájmu svého panonského knížectví připojil i kníže Kocel. A tak apostolik vysvětil Metoděje na arcibiskupa starobylé a nyní obnovené metropole sv. Andronika a svaté panonské církevní provincie. Tvořily ji hlavně země království Moravanů. A tam pod záštitu krále Rostislava a knížete Svatopluka vyslal apostolik arcibiskupa a svého legáta Metoděje. Osloven byl v listu též Kocel, na jehož panství měl Metoděj taktéž působit.⁴
   [Pokračování ...].

Lubomír E. Havlík (2001).

Poznámky:

Petr Šimík (2005).

1. část: Rostislav ustanoven vévodou Moravanů.
2. část: Rostislav se opevnil tou nejpevnější hradbou a nazývá se králem.
3. část: List do Byzance se žádostí o biskupa učitele. Příchod věrozvěstů na Moravu.
4. část: Ludvík Němec s přislíbenou pomocí Bulharů hodlá Rostislava pokořit.
5. část: Rostislav se ubránil. Konstantin a Metoděj odcházejí se svými učedníky do Říma.
6. část: Metoděj vysvěcen na arcibiskupa se vrací na Moravu jako papežský legát pro všechny země slovanské.
7. část: Svatopluk zradil Rostislava a vydal ho Frankům. Moravský král byl oslepen a uzavřen v klášteře.

Literatura:
• Rudolf Turek: Čechy na úsvitě dějin. Academia, Praha 2000 jako reprint 1. vydání (Orbis, Praha 1963), s. 68, 268.
• Oldřich Králík (ed.): Nejstarší legendy přemyslovských Čech. Vyšehrad, Praha 1969.
• Lubomír E. Havlík: Život a utrpení Rostislava, krále Moravanů. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1999-2001. MNK, Brno 2001, s. 441-450.