[Pokračování ...].
(447) V čase, kdy Rostislav, král Moravanů,
slavil vítězství seslané Božím řízením Moravské zemi, z vyslanců císaře Romájů Konstantin Filosof odevzdal
již svou duši Bohu, když předtím vstoupil do kláštera a přijal jméno Kyril a zavázal svého bratra
pokračovat v započatém díle.1
Apostolik Hadrián Druhý, když oba vyslanci císaře Romájů a patriarchy potvrdili, že
Moravské země příslušejí pod jeho supremaci, schválil používání domácího jazyka a písma
(448) v liturgii na Moravě i všechny knihy napsané tímto jazykem
a písmem a z žáků obou bratrů dal vysvětit tři kněze a dva jáhny a též poskytl Metodějovi
kněžské svěcení.2
Vše to byly důvody, aby apostolik s přihlédnutím též k žádosti Kocela, syna Pribinova
a knížete v Blatensku, vyslal Metoděje jako
apoštolského legáta do slovanských zemí. Dal mu list určený Rostislavovi,
Svatoplukovi i Kocelovi, v němž dal Metodějovi pravomoc nad všemi duchovními v království Moravanů
i na panství Kocelově a schválil používání slovanského jazyka v liturgii.3
Vítězství Moravanů zastihlo Metoděje již na cestě ke králi Rostislavovi na Moravu.
Zastavil se na hradě Kocelově, kde zvěděl o válce na Moravě i o uzavření míru. Nyní, když
Rostislav, král Moravanů, řízením Boží prozřetelnosti a na přímluvy svaté Bohorodičky Pany Marie,
ochránkyně Moravy, a patrona této země sv. Petra, klíčníka království nebeského, uzavřel mír, když osvědčil
nezávislost svou a království Moravanů, když je v očích světa pozvedl na nejmocnější v oblastech
ležících při středním toku Dunaje a ze všech slovanských zemí,
neoslyšel již zástupce sv. Petra na Apoštolském Stolci starou Rostislavovu žádost o vlastního biskupa
Moravanů, k níž se v zájmu svého panonského knížectví připojil i kníže Kocel. A tak apostolik
vysvětil Metoděje na
arcibiskupa starobylé a nyní obnovené metropole sv. Andronika
a svaté panonské církevní provincie. Tvořily ji hlavně země království Moravanů. A tam pod záštitu
krále Rostislava a knížete Svatopluka vyslal apostolik arcibiskupa a svého legáta Metoděje. Osloven
byl v listu též Kocel, na jehož panství měl Metoděj taktéž působit.4
[Pokračování ...].
Lubomír E. Havlík
(2001).
Poznámky:
|
Petr Šimík (2005).
1. část: Rostislav
ustanoven vévodou Moravanů.
2. část: Rostislav se opevnil tou nejpevnější
hradbou a nazývá se králem.
3. část: List do Byzance se žádostí o
biskupa učitele. Příchod věrozvěstů na Moravu.
4. část: Ludvík Němec s přislíbenou
pomocí Bulharů hodlá Rostislava pokořit.
5. část: Rostislav se ubránil. Konstantin
a Metoděj odcházejí se svými učedníky do Říma.
6. část: Metoděj vysvěcen na arcibiskupa se vrací na Moravu jako papežský legát pro všechny země
slovanské.
7. část: Svatopluk zradil Rostislava a
vydal ho Frankům. Moravský král byl oslepen a uzavřen v klášteře.
Literatura:
• Rudolf Turek: Čechy na úsvitě dějin. Academia, Praha 2000 jako
reprint 1. vydání (Orbis, Praha 1963), s. 68, 268.
•
Oldřich Králík (ed.): Nejstarší legendy přemyslovských Čech.
Vyšehrad, Praha 1969.
•
Lubomír E. Havlík: Život a utrpení Rostislava, krále Moravanů.
Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu
1999-2001. MNK, Brno 2001,
s. 441-450.
|