MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

MAPKY

 

LOUNSKO

MÍSTA UVÁDĚNÁ V KOSMOVĚ KRONICE

 

Místa, o nichž se zmiňuje Kosmova Kronika Čechů.

   V Kosmových mýtech najdeme zmínky o Libušínu 1. Zmiňuje se o velmi pevném hradu Dřevíč.2 Peruc by měla být ona selská ves, z níž pocházela Břetislavova matka Božena.3


Poznámky:

1 – Libušín, hrad, tehdy nejmocnější, jejž vystavěla Libuše u lesa, jenž se táhne ke vsi Zbečnu (Kosmas I, 4). Podle zjištění archeologů Libušín i Tetín jsou mladší než Praha. A hrad jménem Praha byl založen až v historické době Bořivojově (875). Srovnej „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
2 – Dřevíč, zaniklý hrad u Kozojed na Lounsku, do nějž vešel Oldřich při svém návratu do Čech (Kosmas I, 36).
3 – Peruc, selská ves (Kosmas její jméno neuvádí), v níž kníže Oldřich uviděl jakousi ženu, jménem Boženu, jež byla Křesinova, jak pere roucha u studánky. Kníže ji pak pojal v manželství a měl s ní syna neobyčejně sličného, jemuž dal jméno Břetislav (Kosmas I, 36).
Jméno vsi, Peruc (původně snad Opučná), se objevuje až v kronice Václava Hájka z Libočan z první poloviny 16. století.

Petr Šimík (2010).

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
Mapky: „Sámova říše“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Kmenová území v Čechách dle R. Turka (1982)“.
Mapky: „Kmenová území v Čechách dle R. Turka (1982) po korekci P. Randuse (2007)“.
Mapky: „Osídlení Čech na přelomu 9. a 10. století“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších českých legend“.
Mapky: „Kraj, v němž působil poustevník sv. Ivan“.
Mapky: „Rozsah slavníkovského panství ve východních Čechách“.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechává Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Odkud se vzali po roce 950 ve východních Čechách Slavníkovci?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Rudolf Turek: Čechy na úsvitě dějin. Academia, reprint 1. vydání (Orbis, Praha 1963), Praha 2000.
• Rudolf Turek: Čechy v raném středověku. Vyšehrad, Praha 1982.
• Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury. MF, Praha 1995.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Josef Sadílek: Kosmovy staré pověsti ve světle dobových pramenů (antické a biblické motivy). Petrklíč, Praha 1997.
• Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť Boleslava II. († 7. února 999). Ed. Luboš Polanský, Jiří Sláma, Dušan Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 267-273.
• Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.

   MORAVIA MAGNA


aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah