ZEMŘEL
BISKUP ŠEBÍŘ
KOSMOVA KRONIKA ČECHŮ,
KN. II. |
21
[Pokračování ...].
Roku od narození Páně 1063...
Roku od narození Páně 1067. Dne 9. prosince
Šebíř, šestý biskup kostela
pražského,
odešel z
tohoto světa a požívá odměny sladké.
Ten sdostatek zakusil obojího osudu, štěstí i neštěstí.
Neboť byv jednou od knížete Břetislava zajat, uvržen do pout a ve
vězení držen,1 obojí
mučednictví2
zároveň v skrytu i zjevně trpěl. Spravoval téměř po
celý čas své pastýřské hodnosti beze všeho protivenství a beze
všeho odporu biskupství české i moravské
jakožto nerozdílný celek a byl by je i dále spravoval,
kdyby nebyl po úmrtí Spytihněvově, podlehnuv naléhavým prosbám
knížete Vratislava, svolil, aby byl povýšen Jan
za biskupa na Moravě.3
Dříve si však vymínil pod svědectvím mnoha osob takové léno
a zboží neboli výměnu, že si má biskup pražský za ztrátu
moravského biskupství vybrati dvanáct nejlepších vesnic v Čechách
a že má dostávati ročně sto hřiven stříbra z komory
knížecí, dvůr pak u Sekyře
Kostela4
na Moravě i s příslušenstvím že má jako dříve i budoucně
držeti, rovněž i ves Slivnici5
s tržním právem a hrad tamže ležící
uprostřed řeky Svratky, Podivín,
nazvaný tak podle svého zakladatele Podivy Žida, později však křesťana.6
Praví se však, že byl na Moravě před
časy Šebířovými jakýsi biskup, zvaný tuším Vracen.7
Jaký spor měl o tuto diecési Jaromír, nástupce
Šebířův, s řečeným biskupem Janem, bude na svém místě
ukázáno.8
Kosmas: Kronika Čechů,
kn. II, kap. 21.
[Pokračování ...].
Poznámky: |
1 –
|
...byv jednou od knížete Břetislava
zajat, uvržen do pout a ve vězení držen: potrestání
biskupa Šebíře za jeho zradu v roce 1041 (Kosmas II, 12).
Břetislava tehdy zradili hlavně jeho předáci, kteří v nanejvýš
kritické situaci přeběhli do tábora německého krále Jindřicha III.
Předáci a biskup měli dokonce Jindřichovi nabízet, že mu
přivedou svého pána v řetězech, nebude-li se chtít vzdát.
O tom ale Kosmas raději nic neříká. Se spojením „biskup
Šebíř a předáci“ se na politické scéně nesetkáváme
naposledy (Kosmas II, 16). Snad k němu Šebíře
trochu předurčoval i jeho domácí původ (komentář P. Kopal
2005, s. 255). |
2 –
|
...obojí
mučednictví: duševní i tělesné, narážka na Šebířův
pobyt ve vězení. Jako nejvyšší vysvěcenec se biskup mohl
poměrně snadno stát vážným kandidátem svatosti. I samotné
„mučednictví ducha“ mělo podle Kosmy (I, 39;
II, 4) stačit ke svatosti
Thedagovi (Thidagovi) (997-1017), nástupci sv. Vojtěcha, a Radimovi.
V Thidagově případě šlo zřejmě o narážku na
jeho několikeré vyhnání ze země knížetem Boleslavem III.
Ani zrada na panovníkovi nemusela kandidáta svatosti nijak
diskvalifikovat. Názorným příkladem je sv. Stanislav,
krakovský biskup, který zradil Boleslava II. Smělého,
za což ho tento polský král v roce 1079 potrestal (ze
svého pohledu) zcela přiměřeným způsobem – popravou
(komentář P. Kopal 2005, s. 255). |
3 –
|
...byl
povýšen Jan za biskupa na Moravě: tj. olomouckého
biskupa (1063-1085), původně byl břevnovským mnichem. Proč
kníže Vratislav II. zřídil v roce 1063
samostatnou olomouckou diecézi, vyňatou z pravomoci pražského
biskupa, dnes už přesně nevíme. S touto záležitostí
se pojí celá řada otázek, např. otázka
kontinuity, neboť velkomoravské biskupství
(dokonce arcibiskupství) nebylo nikdy oficiálně zrušeno...
Pádem Velké Moravy však nemusela její církevní
organizace úplně zaniknout ani fakticky. Jakýsi moravský
biskup je zmíněn, vedle biskupa pražského, v listině
mohučského arcibiskupa Wiligise z roku 976. A podle
Kosmy byl „před Šebířovými časy“ na Moravě biskup
jménem Vracen. Z toho plyne, že v roce 1063 nešlo
možná ani tak o založení, jako spíše o obnovení.
Existence olomouckého biskupství se každopádně záhy
stane předmětem dlouholetého sporu mezi Vratislavem a jeho
bratrem Jaromírem, pražským biskupem
(komentář P. Kopal 2005, s. 255). |
4 –
|
...Sekyř
Kostel: patrně dnešní Strachotín (Metodějov; Metoděj
– Strachota, metus – strach) u soutoku Jihlavky,
Svratky a Dyje. |
5 –
|
...Slivnice:
dosud neidentifikována. |
6 –
|
...Podivín:
Kosmova etymologie názvu Podivína měla zřejmě zastřít
jeho souvislost s velkomoravským Děvínem (civitas
Dowina Fuldských análů k roku
864). |
7
–
|
...biskup,
zvaný tuším Vracen:
viz výše pozn. 3. Srovnej tabulku
17: „Arcibiskupové a biskupové
moravští“. |
8
–
|
...bude
na svém místě ukázáno:
viz Kosmas (II, 31). |
|
Petr Šimík (2005).
Srovnání:
Mapky: „Moravské
úděly“.
Rodokmeny: „Břetislav,
jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“
na slavnou velkomoravskou tradici?
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ –
Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ –
polský Boleslav odmítl převzít od krále
Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král
Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami,
kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ –
Oldřich přijal vládu od krále
jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj
(II.) obdržel
korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař
dal Oldřichovi Brněnskému
odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k
roku 1109“ – král Jindřich potvrdil
Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král
vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich
sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník
vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba
svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník
vyšehradský k roku 1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Druhý
pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba
svatého Václava).
Historie: „Historie
psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako
historický pramen.
Historie: „Biskupské
mitry Spytihněva II. a Vratislava II.“.
Historie: „Rytý
nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové
falzum.
Tabulka 17: „Arcibiskupové a
biskupové moravští“.
Tabulka 18: „Věk
a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“
(do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský
král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a
obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská
scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův
konec.
Symbolika: „Přilba
jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský
komiks v moravské křesťanské
kapli.
Úvahy: „Vznik
a původ přemyslovské pověsti“.
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
•
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s.
103.
•
Kosmova
kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972, s. 34-35.
•
Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář
P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. |
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|