|
• „Výstava
v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě v roce 1982“
Na výstavě byly prezentovány výsledky ukončeného
antropologicko lékařského průzkumu kosterních pozůstatků členů
prvních šesti generací panovnického rodu Přemyslovců. Dosud
anonymní hrob K1 vzhledem k jeho starobylosti
i kvůli shodě v dožitém věku
jedince byl antropologem E. Vlčkem přiřazen s velmi vysokou
pravděpodobností
knížeti Bořivojovi (Emanuel Vlček 1982).
Úvodní slovo, Průzkum
jednotlivých pohřbů, Hroby
K1 a K2 ve Václavově rotundě, Přínos
antropologicko lékařského průzkumu.
• „Honosný
hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště“
„Muž z hrobu 12/59 umístěného uprostřed hrobní kaple církevního
komplexu v Sadech u Uherského Hradiště vykazuje stejnou anomálii
vnějšího zvukovodu jako kníže Bořivoj v hrobu K1 ve Václavově
svatovítské rotundě na Pražském
hradě“ (Emanuel Vlček 1995).
Metropolitní výšina u Sadů, Chrám
v Sadech u Uherského Hradiště, Pohřeb
Sady 12/59, Pohlaví jedince Sady 12/59,
Dožitý věk jedince Sady 12/59, Kdo
byl jedinec Sady 12/59?
• „Problematika
hrobu knížete Svatopluka“
„Posledním místem odpočinku moravského panovníka Svatopluka
mohla být hrobka 12/59 v interiéru kaple církevního komplexu v
Uherském Hradišti-Sadech“ (Luděk Galuška 1996).
Písemné prameny, Dvojapsidová
rotunda v Mikulčicích, Samostatná
hrobní kaple v Sadech, Úvahy nad
dosavadními poznatky.
• „Problematika
hrobů arcibiskupa Metoděje a knížete Svatopluka“
„Považuji za pravděpodobné, že církevní areál na Sadech byl
hlavním působištěm arcibiskupa Metoděje,
který zde byl původně i pochován, stejně jako zde možná
našel poslední místo svého odpočinku kníže
Moravanů Svatopluk“ (Luděk Galuška 1996).
Shrnutí poznatků.
• „O
Svatoplukovi, Bořivojovi a mezích reality“
„Hypotézy a domněnky zasahující do tak významné
problematiky, jakou je vztah mezi dynastiemi dvou nejstarších států
na našem území, je třeba tvořit s nejvyšší možnou mírou
opatrnosti“ (Michal Lutovský 1997).
Vážné varování všem broukům Pytlíkům.
• „Hrob
K1 a kníže Bořivoj“
„Pro vyhovující věk, morfologickou i sérologickou souhlasnost
knížete
z hrobu K1 s příslušníky prvních tří generací Přemyslovců
a pro archeologicky zjištěný nejstarší způsob pohřbení
(zakopaný vydřevený sarkofág) v areálu Pražského hradu v církevní
stavbě musím vyslovit domněnku, že máme před sebou pohřeb knížete
Bořivoje I., který zemřel na přelomu 80. a 90. let 9. století“
(Emanuel Vlček 1997).
Knížecí hroby ve Václavově rotundě,
Hrob K1, K2, K3 a datování pohřbů, Průzkum
kosterních pozůstatků knížete z hrobu K1.
• „Hrob
K1 a kníže Boleslav I.“
„Boleslav I. se nám z baziliky (sv. Jiří) jaksi »vytratil«. ... Vnucuje se
otázka, kdo by se v době rodícího se svatováclavského kultu
opovážil nechat se pohřbít před Václavovým hrobem? A hned se
nabízí odpověď: hrob K1 je hrobem Boleslava I., v hrobě K2
byla pohřbena Boleslavova manželka (Biagota?)“ (Michal Lutovský
1998).
Hrob K1 (Bořivoje) je prý hrobem Boleslava I..
• „Kníže Bořivoj
v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“
Co všechno víme o knížeti Bořivojovi? V roce 872 snad
bojoval společně s českými knížaty proti Frankům
u Vltavy, podle Kristiána i Kosmy byl potomkem (bájného) oráče, narodil se po roce 850, podle legend
se dožil 35-38 let, zemřel asi v roce 888. Byl prvním křesťanským
knížetem Čechů, ale pocházel zřejmě z Moravy,
neboť patrně nejstarší v Čechách vzniklá staroslověnská legenda
– O
pustynnike Ivaně – ho nazvala knížetem moravským. Pohřbený
byl nepochybně někde v areálu Pražského hradu. Antropolog E. Vlček
(1982, 1997) spojil Bořivojův pohřeb s hrobem K1 ve Václavově
svatovítské rotundě, což je
identifikace velmi pravděpodobná (Petr Šimík 2005).
Písemné prameny.
• „Hrob
Vratislava I.“
Kníže Vratislav I., otec sv. Václava, byl pohřben v bazilice sv.
Jiří, za jejíhož prvního zakladatele je považován. Stavba
byla zahájena v roce 920 a asi v roce 925 byl kostel posvěcen.
• „Hrob
knížete Václava“
Tělo blaženého mučedníka odpočívalo pohřbeno po
tři léta v chrámě svatých
Kosmy a Damiána v Boleslavi. „Později však zjeveno
bylo některým služebníkům Božím, aby toho služebníka Božího
z místa, kde byl pochován, přenesli do basiliky svatého
Víta mučedníka, kterou v metropoli pražské z vůle
Boží od základu vystavěl a okrasami chrámovými znamenitě
vyzdobil a ve které prý jednou, když se stavěla, procházeje
se pronesl tento verš žalmistův: Toto
[jest] odpočinutí mé na věky věků“ (Žalm
132, 14). (Úryvek
z 8. kap. Kristiánovy
legendy).
Literatura:
• Kamil Hilbert: O nálezech rotundy Václavovy. Svatováclavský
sborník I, Praha 1934, s. 220-229.
•
Ivan Borkovský: Pražský hrad v době přemyslovských knížat.
Praha 1969.
•
Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského
průzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy. NM, Praha 1982 (nestránkováno).
•
Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště.
Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu
1993-1994.
MNK, Brno 1995, s. 167-211.
•
Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. MZM, Brno 1996, s. 122-125.
•
Michal Lutovský: Hroby knížat. Kapitoly z českých dějin a
hrobové archeologie. Recenzoval doc. PhDr. Jiří Sláma, CSc. Set Out, Praha 1997.
•
Jan Frolík-Zdeněk Smetánka: Archeologie na Pražském hradě.
Lektorovali Zdeněk Dragoun a Jiří Sláma. Paseka,
Praha a Litomyšl 1997.
•
Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Atlas kosterních pozůstatků
prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
•
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin
(530-935). NLN, Praha 1997.
•
Michal Lutovský: Bratrovrah a tvůrce státu. Život a doba knížete
Boleslava I. Recenzoval doc. PhDr. Jiří Sláma, CSc. Set Out, Praha 1998.
•
Dušan Třeštík: Bratrovrahův syn, mnich Kristián. Jiřímu Slámovi
k sedmdesátinám. Dějiny a současnost XXI, č. 6, 1999, s. 6-10.
•
Petr Sommer: Začátky křesťanství v Čechách. Kapitoly z dějin
raně středověké duchovní kultury. Garamond, Praha 2001.
•
Jiří Sláma: K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje. In:
Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké
konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ
AV ČR Brno, Brno 2001, s. 349-353.
•
Milena Bravermanová-Michal Lutovský: Hroby, hrobky a pohřebiště
českých knížat a králů. Odborní recenzenti PhDr. Jan Frolík, CSc. a PhDr. Vladimír Kupka,
Ph. D. Libri, Praha 2001.
|
