|
Petr Šimík (2006).
Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“
dle současného stavu poznání.
„Rodokmen mytických knížat“
aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Rodokmen »Přemyslovců«“.
„Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící
v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech
a problematika jeho hrobu“.
Mapka: „Územní vývoj Velké
Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapka: „Středočeská doména
prvních »Přemyslovců«“.
Mapka: „Dějiště Kosmových mýtů
a nejstarších českých legend“.
Bořivojův křest: Kristián,
Fuit, Proložní
ludmilská, Diffundente
sole.
Bořivojův křest: Kosmas, Dalimil, Pulkava,
Marignola, Neplach,
„Granum“,
Palacký.
Hrob K1-Bořivoje: „půdorys“, „příčný
řez“,
„podélný řez“.
Hrob 12/59-Svatopluka: „axonometrie“,
„půdorys a řezy“.
Tabulka 2: „Kosmův
obrazový scénář“ aneb Odkud vzal Kosmas námět pro svůj
libušopřemyslovský mýtus?
Tabulka 3: „Pokusy
historiků a badatelů o »správné« datování Bořivojova křtu
podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 4: „Životní
data knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády
knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat
podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk
členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových
letech“.
Tabulka 14: „Srovnání Kristiánovy
a Kosmovy verze přemyslovské pověsti“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy
a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české
mýty!
Otázka: „Proč se založení
hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázka: „Mohl být Bořivoj
synem Rostislava?“
Otázka: „Mohl být Bořivoj, zřejmě
vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázka: „Není Bořivojův křest
Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj,
2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázka: „Co chtěl říci Kristián,
když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se
pánem pánů svých!«?“
Otázka: „Proč bavorská recenze
legendy Crescente vynechává Bořivoje?“
Otázka: „Mohl
Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázka: „Jak staří umírali
staří »Přemyslovci«?“
Otázka: „Jak starý je hrob K1
ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama
rotunda?“
Otázka: „O čem svědčí kousky
malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvaha: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci –
literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská
historie, 2. Kristián, 3.
Kosmas).
• F.
Palacký (1848), • R.
Turek (1963), • A.
Friedl (1966), • V.
Karbusický (1995), • D. Třeštík
(2006).
Literatura:
•
Vilém Hrubý: Staré Město – Velehrad. NČAV Praha 1964, obr.
22, 23 a 25.
•
Vilém Hrubý: Byl nalezen hrob věrozvěsta Metoděje? Almanach
Velká Morava, MM Brno 1965, s. 117n.
•
Vilém Hrubý: Staré Město – velkomoravský Velehrad. Praha
1965, s. 203.
•
Vilém Hrubý: Hrob svatého Metoděje v Uherském Hradišti-Sadech?
Slovenská archeológia 18, 1970, s. 87-96; viz s. 87, pozn. 6 – díky za určení
antropologického materiálu Dr. J. Jelínkovi (porušená kostra z
hrobky č. 12 patřila mladší ženě).
•
Vilém Hrubý: Metropolitní výšina. Uherské Hradiště-Sady, středisko
velkomoravské kultury a moci. Průvodce výstavou v MZM v Brně. MM, Brno 1975, s.
6.
•
Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského
průzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy. NM, Praha 1982 (nestránkováno).
•
Vilém Hrubý: Nálezová zpráva. Uherské Hradiště. Interpretace
hrobky 12/59. Nalezená kostra v kapli patří podle antropologického posudku dr. Jana Jelínka,
DrSc. mladší ženě. Její věk pak upřesnil antropolog dr. Tomáš
Dacík, který zařadil do věkové kategorie 25-35
let. Uherské Hradiště 1983.
•
Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
•
Lubomír E. Havlík: Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů.
Jota, Brno 1994.
•
Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště.
Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu
1993-1994.
MNK, Brno 1995, s. 167-211.
•
Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. MZM, Brno 1996, s. 122-125.
•
Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Atlas kosterních pozůstatků
prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a
historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
•
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin
(530-935). NLN, Praha 1997.
•
Tomáš Dacík: Otazníky nad hrobem sv. Metoděje. CERM, Brno
1997.
•
Petr Sommer: Začátky křesťanství v Čechách. Kapitoly z dějin
raně středověké duchovní kultury. Garamond, Praha 2001.
•
Jiří Sláma: K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje. In:
Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké
konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ
AV ČR Brno, Brno 2001, s. 349-353.
•
Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského
hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno
2006, s. 329-407, bar. příl. s. 38-42.
|
