MAPKY, PLÁNKY, SCHEMATICKÉ NÁKRESY

• „Jižní část starověkého Řecka“
Místa, na nichž se odehrává příběh „O Asklépiově příchodu do Říma“ z Ovidiových Proměn.

• „Sámova říše“
Předpokládaný rozsah Sámovy říše s vyznačením směrů útoku Dagobertova vojska proti Sámovi (631/632) a vybraných lokalit ztožňovaných s Vogastisburgem.

• „Územní rozsah Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“
Přehledná mapka přibližující územní vývoj Velké Moravy za vlády Rostislava a Svatopluka v porovnání s územím středočeské domény prvních pražských „Přemyslovců“,¹ Bořivoje a Spytihněva.

• „Kde najdeme nejstarší dochovaný kostel ve střední Evropě?“
Na západním Slovensku – viz mapka dolního Pomoraví s významnými velkomoravskými lokalitami.

• „Kostely sv. Klimenta v Čechách a na Moravě“
Po stopách byzantských věrozvěstů sv. Konstantina-Cyrila a Metoděje.

• „Česká kmenová území dle R. Turka (1982)“
Předpokládaná kmenová území v Čechách v poslední třetině 9. a v první třetině 10. století podle teorie Rudolfa Turka.

• „Česká kmenová území dle P. Randuse (2007)“
Předchozí teorie Rudolfa Turka (1982) v úpravě Petra Randuse (2007).

• „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších českých legend“
Předpokládaná kmenová území ve středních a severozápadních Čechách v poslední třetině 9. a v první polovině 10. století s vyznačením míst, o nichž se Kosmas nebo legendisté zmiňují.

• „Křivoklátsko“
Hrady, na nichž údajně žily Kosmovy mytické postavy: soudce Krok a jeho dcery, Teta a Libuše.

• „Lounsko“
Místa, na něž se odkazuje Kosmas ve své Kronice Čechů.

• „Podbrdský kraj – působiště poustevníka sv. Ivana“
Místa, na nichž se v poslední čtvrtině 9. století odehrával děj patrně nejstarší české staroslověnské legendy.

• „Středočeské panství »Přemyslovců«¹ a hrady ostatních knížat v Čechách“
Mapka Čech s vyznačením osídlení do nadmořské výšky 500 m v poslední čtvrtině 9. a první třetině 10. století. (Podle J. Slámy).

• „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“
Středočeská „přemyslovská“ hradiště vymezující působnost „Přemyslovců“ na počátku 10. století. (Podle J. Slámy).

• „Slavníkovská doména ve východních Čechách“
Rozsah slavníkovského panství podle Kosmova popisu a podle současného stavu poznání.

• „Moravské úděly“
Břetislav v roce 1054 rozdělil moravské panství pro své syny na dvě poloviny. Vratislav získal východní část (Olomoucko), Konrád a Ota západní (Brněnsko a Znojemsko). Později, v roce 1092, byla západní část rozdělena na úděly brněnský a znojemský. (Podle Z. Měřínského).

Poznámky:

Literatura:
• Rudolf Turek: Čechy v raném středověku. Vyšehrad, Praha 1982.
• Michal Lutovský-Naďa Profantová: Sámova říše. Academia, Praha 1995.
• Jiří Sláma-Vladimír Vavřínek: Ilustrované české dějiny I. Slovanské osídlení českých zemí a Velkomoravská říše. Litera, Praha 1996.
• Rostislav Nový: Ilustrované české dějiny II. Český stát v 10.-12. století. Litera, Praha 1996.
• Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť Boleslava II. († 7. února 999). Ed. Luboš Polanský, Jiří Sláma, Dušan Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 267-273.
• Zdeněk Měřínský: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Libri, Praha 2002.