MAPKA ZACHYCUJE OBDOBÍ OD 2. POL. 11. DO KONCE 12. STOLETÍ

Břetislav v roce 1054 rozdělil moravské panství pro své syny na dvě poloviny. Vratislav získal východní část (Olomoucko), Konrád a Ota západní (Brněnsko a Znojemsko)¹ – Kosmas (II, 15). V Chrudimi na smrtelném loži (1055) pak nařídil, že z jeho synů a vnuků „vždy nejstarší má držet nejvyšší moc a stolec v knížectví“, ostatní mají být pod jeho panstvím – Kosmas (II, 13).

Poznámky:

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
„Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Lenní hold Břetislava I. králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež má krátké nohy.
„Biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II.“.
„Soběslav I., Jindřich Zdík a znojemská rotunda“.
„Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut sv. Václava“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“

Literatura:
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Rostislav Nový: České ilustrované dějiny II. Český stát v 10.-12. století. Litera, Praha 1996, s. 45.