|
Komentář:
Někteří naši historikové a
archeologové na výsledky přírodovědeckého zkoumání kosterních
pozůstatků knížat shlížejí
s despektem a raději se spoléhají na „neotřesitelné“ písemné
prameny. Dávají přednost
údajům zaznamenaným v legendách (Kristián, Fuit), ač
legendisté tato data dodatečně uhadovali s velkým časovým
odstupem (asi 50-120 let) od popisovaných dějů (viz přehledné srovnání
v tab. 4).
Z naší tabulky vyplývá, že dožitý věk Vratislava
je v legendách (Kristián,
Fuit) uveden chybně (33 let). Musel by se narodit
v roce, kdy jeho otec Bořivoj
zemřel (†888) a prvního syna Václava by musel mít v sedmi letech
(*895), což není ani teoreticky možné.
Na základě výsledků Vlčkova průzkumu bude
třeba korigovat i představy legendistů (a historiků) o Václavově údajném
mládí v roce úmrtí jeho otce Vratislava
(†921): „hošíček, mladíček, jinoch“, když měl v té době asi 26 roků.
To se mohlo týkat pouze Boleslava, který měl tehdy asi 14 let.
Srovnej tab. 13: „Průběžný věk členů prvních
tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Z toho vyplývá, že Drahomířina regentská vláda
(921-922) měla jinou příčinu než Václavovu
nezletilost (E. Vlček 1982, s. 40, 45).
Drahomíra zřejmě nebyla první
Vratislavovou manželkou a usilovala asi o prosazení
vlastního syna Boleslava na pražský stolec. Její záměry však
zhatil Arnulfův vojenský zásah v Čechách (922), po němž se vlády
ujal oprávněný kníže Václav a Drahomíru vyhnal.
Petr Šimík (2005).
Srovnání:
Legendy:
I. stsl. (text Minejní),
Crescente, Kristián,
Fuit, Prolog.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském
vévodství“.
Tabulka 4: „Věk nejstarších »Přemyslovců«
uváděný v legendách“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády
knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 6: „Životní data kněžny Ludmily“.
Tabulka 7: „Životní data knížete Václava“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních
tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 14: „Srovnání Kristiánovy a
Kosmovy verze přemyslovské pověsti“.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy
inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani
české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a
byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Mor – nákaza
(epidemie),
anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče,
nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Asketa s jelenem,
hadem a ptákem“.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako
atribut svatého Václava“.
Symbolika: „Stejná osoba
byla zobrazována ve stejném oděvu“.
Symbolika: „Zdvojení postav
na jednom obraze“.
Komentáře: „Největší
archeologický podvod století“ aneb Pražská archeologická
mafie zasahuje.
Komentáře: „Přemyslovský
cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece
lidské...
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se Bořivojovi upírá založení
hradu Praha?“
Otázky: „Je možné, aby na řadovém
zobrazení panovníků byly některé postavy dvakrát?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem
Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě
vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem
opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj,
2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián,
když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se
pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy
Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl
Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1
ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama
rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty
nalezené v zásypu hrobu K1?“
Otázky: „Odkud se vzali po roce
950 ve východních Čechách Slavníkovci?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární
fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská
historie, 2. Kristián,
3. Kosmas).
• F.
Palacký (1848), • R.
Turek (1963), • A.
Friedl (1966), • V. Karbusický
(1995), • D. Třeštík (2006, 2009).
Literatura:
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského
průzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy. NM, Praha 1982 (nestránkováno).
• Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště.
Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu
1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 167-211.
• Luděk Galuška: Uherské Hradiště – Sady. Křesťanské centrum
říše Velkomoravské. MZM, Brno 1996, s. 122-125.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Fyzické osobnosti českých
panovníků. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců
s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin
(530-935). NLN, Praha 1997.
• Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11.
století. In: In: Kol. aut.: Přemyslovský stát kolem roku 1000.
Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). Eds. L. Polanský,
J. Sláma, D. Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 267-273.
• Jiří Sláma: K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje.
Velká Morava mezi Východem a Západem, Sborník mezinárodní vědecké konference,
28.9.-1.10.1999 Uherské Hradiště-Staré Město, edd. L. Galuška,
P. Kouřil, Z. Měřínský, Spisy
Arch. ústavu AV ČR Brno 17, Brno 2001, s. 349-353.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského
hradu, z Moravy? In: Moravský historický sborník, Ročenka
Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 329-407.
|
