CO JSTE MOŽNÁ NEVĚDĚLI

• „Největší archeologický podvod století!“.
Bořivoj má být znovu pohřben jako Boleslav I. aneb „Objev“ Michala Lutovského (P. Šimík 2003).

   Celá kauza je spojena s kosterními pozůstatky knížete z hrobu K1 ve svatovítské rotundě na Pražském hradě, postavené knížetem Václavem (922-935). Ty byly nejdříve připisovány knížeti Bořivojovi I. (†888) (E. Vlček 1982). Poté, co antropologicko lékařský průzkum (E. Vlček 1995, s. 167-211) naznačil možné příbuzenství zde pohřbeného jedince s jiným významným pohřbem (hrob 12/59) v samostatné hrobní kapli církevního komplexu na sadské výšině u Uherského Hradiště, který je připisován moravskému králi Svatoplukovi (L. Galuška 1996, s. 122-125), vypukl mezi pražskými archeology rozruch. První křesťanský kníže Čechů by měl být moravského původu? To bylo pro ty archeology a historiky, kteří si z Kosmových mytických příběhů udělali nedílnou součást české historie, něco neslýchaného a proto se rozhodli kontrovat: „Bořivoje zplodil (snad) Hostivít“ (D. Třeštík 1999, s. 8).¹ Ne, že by měli něco proti Moravanům, vždyť ti stejně neexistují, jsou to jen Češi žijící na Moravě. U toho však nezůstalo...

Hrob K1
   Vydřevený sarkofág, pohřeb muže do hrobu K1 bez rakve je považován za jeden z nejstarších na Pražském hradě. Je srovnáván s obdobným pohřbem bojovníka na Žiži v Praze. Současně byla konstatována podobnost s hrobem 12/59 v Sadech u Uherského Hradiště (pravděpodobně král Svatopluk, † 894) a s velkomoravskými hroby příslušníků Bořivojovy moravské knížecí družiny v Lumbeho zahradě na Pražském hradě. „S podobnými hrobkami se v následujícím období nesetkáváme. Časový posun od smrti knížete Bořivoje I. k ostatním pohřbům ve svatovítské rotundě je zřejmý“ (E. Vlček 1997, s. 62).

   Hrob K1 v lodi svatovítské rotundy je vzdálen 3,6 m od hrobu sv. Václava v jižní apsidě.
   Antropologicko lékařským průzkumem byl stanoven dožitý věk jedince v hrobu K1: 35-40 let.² Vše odpovídá knížeti Bořivojovi, narozen po roce 850, zemřel před rokem 890 (asi 888). Hypoteticky je pokládán za syna moravského krále Rostislava (846-870). Důkazem mohou být malby ve znojemské rotundě sv. Kateřiny, kde král-oráč Rostislav je namalován jako zakladatel mocné dynastie „Přemyslovců“ (viz sborník přednášek „Odborné konference Znojemská rotunda sv. Kateřiny“, konané ve Znojmě ve dnech 25.-26. června 2003). Proto nepřekvapují podobnostní znaky shledané mezi Rostislavovým synem Bořivojem I. (K1-Bořivoj) a Rostislavovým synovcem Svatoplukem (12/59-Svatopluk):

   Časová shoda pohřbu a především sugestivní shoda v úpravě kornoutovitého a nápadně dolů skloněného zevního zvukovodu u obou jedinců, nápadná rámcová morfologická podobnost, dokonce shoda v sérologické příslušnosti k AB0 systému, shodná skupina B, mohou potvrzovat naznačený příbuzenský vztah, i když „jasně geneticky vázaný specifický znak mezi oběma jedinci nalezen nebyl“ (E. Vlček 1995, s. 207). Zřejmě proto, že Bořivoj a Svatopluk nebyli bratři, ale bratranci.³

Geneze příběhu
   1. Nejdříve začaly být zpochybňovány výsledky Vlčkova průzkumu koster „Přemyslovců“ obecně. Vlčkem stanovený dožitý věk některých je prý v rozporu s údaji v legendách (shrnuto v D. Třeštík 1997, s. 450 a 471).⁴ Netýká se ale hrobu K1-Bořivoje, tam rozpor mezi historickým věkem Bořivoje a dožitým věkem knížete K1, stanoveným antropologicko lékařským průzkumem, není.
   2. Byly okamžitě hledány jiné osobnosti, které by mohly být pohřbené v hrobu K1 místo Bořivoje:
• prý jde o člena mojmírovského rodu, dlícího po pádu Velké Moravy (906?) v pražském exilu (M. Lutovský 1997, s. 187). Tím ovšem nebyl zpochybněn moravský původ knížete K1, ale jeho příbuzenský vztah k „Přemyslovcům“.⁵ To byla od M. Lutovského hrubá taktická a strategická chyba; jistě se ji později bude snažit napravit.
   3. Hrob K1 prý není starší než rotunda, protože jeho směr Z-V respektuje orientaci Václavova hrobu. Fragment maltové podlahy s vtlačeným oblázkovým motivem údajně dokládá dodatečné zapuštění hrobu a „hrob K1 je tedy mladší než podlaha“ (J. Frolík-Z. Smetánka 1997, s. 127). To je ovšem mylné tvrzení a chybná úvaha. Fragment podlahy nedokládá „dodatečné zapuštění hrobu“, ale pouze dodatečný vznik ozdobené podlahy nad starším hrobem, nad nímž Václav rotundu postavil. A k první větě tohoto odstavce snad ani není třeba se vyjadřovat.⁶
   4. Konečně byl nalezen kníže, který v hrobu K1 jistě musí být pohřbený:
• Boleslav I., jehož původně předpokládaný hrob v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě se archeologům najednou vytratil. „A kdo se chtěl poklonit ostatkům sv. Václava, stoupl na hrob jeho   v r a h a “   (M. Lutovský 1998, s. 147).⁷ To autorovi připadá zvláště pikantní, ale opět je to domněnka chybná. Kníže K1 se dožil max. 40 let. Boleslav I. zemřel v roce 972. Pokud M. Lutovský chce ztotožnit knížete K1 s Boleslavem I., potom by Boleslav I. v roce 935 musel svého nevlastního bratra zavraždit jako teprve tříleté dítě:    972 – 40 = 932 ,   935 – 932 = 3 .
   Tříletý bratrovrah – to tu ještě nebylo.⁸

   5. V zásypu hrobu K1 byly nalezeny kousky malty. Ty prý mohou pocházet jen ze stavby rotundy. Hrob K1 proto musí být mladší než rotunda. To má údajně vylučovat, aby v hrobě K1 mohl být pohřbený Bořivoj. „Výše vzpomenutá hypotéza o moravské původu knížete Bořivoje, která vychází z tohoto mylného předpokladu, je tudíž neplatná“ (J. Sláma 2001, s. 352). Místo Bořivoje nám J. Sláma opět nabízí Boleslava I. (což je nesmysl, jak jsme si již ukázali) nebo také Spytihněva II. (což je nesmysl ještě větší). Spytihněv II. († 1061) dává stavět v roce 1060 na místě Václavovy rotundy novou baziliku. Sousední hrob K2 je její stavbou porušen. Ostatky knížat jsou proto z rotundy přemísťovány, zůstává jen sv. Václav, který bude mít nový náhrobek, a Bořivoj I., jehož hrob K1 má navždy zmizet pod novou zvýšenou podlahou baziliky.⁹ Za této situace by zde nikdo Spytihněva II. nepohřbíval. Ten se dožil pouhých 30 let a jeho kosterní pozůstatky byly již nalezeny ve svatovítském chrámu v Praze v chórové kapli P. Marie pod náhrobkem knížete Břetislava I. v dřevěné schráně společně s kosterními pozůstatky Břetislavovými (E. Vlček 1997, s. 197-200, 213). Je tedy zřejmé, že kousky malty nalezené v hrobě K1 nepocházejí ze stavby rotundy, ale z doby její likvidace, kdy byly jednotlivé hroby znovu otevírány kvůli přenesení ostatků jinam (Břetislav, sv. Vojtěch). Jen Bořivojův hrob byl z nějakého znovu zasypán, aniž by ostatky byly vyzvednuty. Proto se zde mohly kousky malty objevit. Jedná se ovšem o druhotný zásyp (E. Vlček 1997, s. 57) a nelze z něj usuzovat na stáří původního hrobu. Proto mazanice s oblázkovým vzorem nad jeho hrobem již nebyla obnovena.
   Hrob K1 tedy můžeme s klidným svědomím ponechat knížeti Bořivojovi I. Hypotéza o jeho moravském původu zůstává i nadále platná. Proč zde byly Bořivojovy kosterní pozůstatky ponechány? Proč měl být jeho hrob navždy zapomenut? Protože svým původem nebyl českým knížetem? Protože se narodil na Moravě, zatímco jeho synové již v Čechách? Protože přinesl do Čech moravské, cyrilometodějské křesťanství? Projevil se zde již vliv církevního schizmatu (1054)? Je to možné připustit, když víme, že Spytihněv II. dal vyhnat slovanské mnichy ze Sázavy. Vše, co nějak souviselo s Velkou Moravou a potažmo Byzancí, bylo určeno k věčnému zapomenutí a nad některými otázkami a tématy bylo vyhlášeno perpetuum silentium.¹⁰
   6. Pro velký úspěch s „tříletým bratrovrahem“ M. Lutovský svůj geniální nápad z roku 1998 znovu oprášil a použil i v roce 2001 v publikaci o hrobech a hrobkách knížat (M. Bravermanová-M. Lutovský 2001). Zde si počíná již zcela suverénně (s. 281):

Bořivoj I.
Hrob:   n e n a l e z e n ,¹¹ většinou se uvažuje o areálu Pražského hradu či jeho okolí.

Boleslav I.
Hrob: neznámé místo kdesi v areálu Pražského hradu; pokud je ztotožnitelný s hrobem K1, pak byl původně pohřben ve svatovítské rotundě a dnes uložen v depozitáři oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu. Uvažuje se o pohřbu do případného nově zbudovaného hrobu v katedrále sv. Víta v Praze.¹²

Závěr
   Kosterní pozůstatky z hrobu K1, jednoho z nejstarších na Pražském hradě, důvodně připisované prvnímu křesťanskému českému knížeti moravského původu – Bořivojovi I. – budou znovu pohřbeny, tentokrát ale se jménem tříletého bratrovraha Boleslava I. To je, myslím, zcela bezprecedentní případ. Lze takový nehorázný   p o d v o d , provedený ve zločinném spolčení několika osob,¹³ vůbec něčím ospravedlnit?

Petr Šimík, Brno.

Post scriptum:
   M. Lutovský se do svého nesmyslného nápadu s tříletým bratrovrahem natolik zamiloval, že vůbec neváhal jej znovu použít i ve své nejnovější publikaci „Po stopách prvních Přemyslovců“ (2006, s. 241, 243) (viz literatura níže):
   (241) „A hrob Václavova bratra Boleslava? Nevíme, kde byl zakladatel státu pohřben, jedna z pravděpodobných hypotéz¹⁴ jej ale spojuje s trochu záhadným hrobem, který v roce 1911 objevil stavitel Hilbert téměř 2 metry pod podlahou svatováclavské kaple. Hroby byly vlastně dva, ten druhý byl ovšem výrazně porušen při stavbě románské baziliky a z kostry zůstala zachována jen část jedné dolní končetiny. Hroby nenesly žádné identifikační znaky, nedochovaly se žádné informace o tom, komu by mohly patřit. Jejich objevitel je tedy označil písmenem K (jako kníže) a pořadovou číslovkou 1 a 2¹⁵ a k jejich možné interpretaci uvedl: »Vzácnost polohy v rovnoběžce s hrobem sv. Václava, ve vzdálenosti jen 3,6 m prvního hrobu od osy hrobu svatého knížete, dává usuzovat na význačnou osobnost buď rodu knížecího, nebo stavu biskupského« (K. Hilbert 1934)“.
   (...)
   (243) „Vnucuje se samozřejmě otázka, kdo by se v době rodícího se svatováclavského kultu opovážil nechat pohřbít před Václavovým hrobem, a to v postavení, které jednoznačně ukazuje na souvislost s hrobem světcovým.¹⁶ Odpověď, že hrob K1 je hrobem Boleslava I. a v hrobě K2 byla pohřbena Boleslavova manželka Biagota,¹⁷ je možná trochu odvážná,¹⁸ rozhodně ji však   n e m ů ž e m e   zcela odmítnout.¹⁹ Oba hroby jsou, patrně jako výraz úcty, s Václavovým hrobem shodně orientovány. A kdo se chtěl poklonit ostatkům svatého Václava, stoupl na hrob muže, obviňovaného z jeho vraždy“.²⁰

Několik slov o autorovi:
PhDr. Michal Lutovský (* 18. 4. 1961 v Praze) vystudoval archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1985-1995 působil v Národním muzeu, od roku 1996 pracuje v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. Specializuje se na raně středověkou archeologii, kterou externě přednáší na Filozofické fakultě UK a na Západočeské univerzitě v Plzni. V centru jeho zájmu leží rovněž otázky pohřebních rituálů a hrobová problematika vůbec. Je autorem více než stovky studií otištěných v domácím i zahraničním odborném tisku a několika vědeckých i populárně zaměřených knih.

Poznámky:

Petr Šimík (2008).

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších českých legend“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Hrob K1-Bořivoje: „půdorys“, „příčný řez“, „podélný řez“.
Hrob 12/59-Svatopluka: „axonometrie“, „půdorys a řezy“.
Hroby: „Vratislavův hrob“.
Hroby: „Hrob knížete Václava“.
Hroby: „Hrob K1 a kníže Boleslav I.“.
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datování Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka   4: „Životní data knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk Svatopluka a nejstarších »Přemyslovců« dle antropologicko lékařského průzkumu E. Vlčka“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Artefakty: „Plaketa velkomoravské kněžny ze Želének“.
Artefakty: „Stříbrný terčík se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“.
Artefakty: „Slonovinová pyxida z Čiernych Kľačan“.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Asketa s jelenem, hadem a ptákem“.
Symbolika: „Sokol přinášející vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechává Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
    • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského průzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy. NM, Praha 1982 (nestránkováno).
• Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště. Moravský historický sborník, Ročenka
Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 167-211.
• Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše Velkomoravské. MZM a Litera, Brno 1996.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Jan Frolík-Zdeněk Smetánka: Archeologie na Pražském hradě. Lektorovali Zdeněk Dragoun a Jiří Sláma. Paseka, Praha a Litomyšl 1997.
• Michal Lutovský: Hroby knížat. Kapitoly z českých dějin a hrobové archeologie. Recenzoval doc. PhDr. Jiří Sláma, CSc. Set Out, Praha 1997.
• Michal Lutovský: Bratrovrah a tvůrce státu. Život a doba knížete Boleslava I. Recenzoval doc. PhDr. Jiří Sláma, CSc. Set Out, Praha 1998.
• Naďa Profantová: Vytváření mocenských struktur u západních Slovanů. In: Europas Mitte um 1000. Theiss, Stuttgart 2000, I. sv., kap 3.5, s. 293-295 (český překlad: Střed Evropy okolo roku 1000. Sborník esejů ke stejnojmenné výstavě. NLN, Praha 2002, kap. 3.5, s. 104).
• Milena Bravermanová-Michal Lutovský: Hroby, hrobky a pohřebiště českých knížat a králů. Recenzovali PhDr. Jan Frolík, CSc., a PhDr. Vladimír Kupka, Ph. D. Libri, Praha 2001.
• Petr Šimík: Největší archeologický podvod století? Bořivoj má být znovu pohřben jako Boleslav I. In: Buchlovský zpravodaj IX, č. 10, říjen 2003. Buchlovice 2003.
• Jiří Sláma: K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje. In: Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 349-353.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 329-407, bar. příl. I-V s. 38-42.
• Michal Lutovský: Po stopách prvních Přemyslovců. I. Zrození státu (872-972). Od Bořivoje I. po Boleslava I. Libri, Praha 2006 (dotisk 2007).