SOBĚSLAV SLAVNÍKOVEC PADL,
JAROMÍR
V PRAZE PROVOLÁN ZA VLÁDCE
KRONIKA MERSEBURSKÉHO
BISKUPA DĚTMARA,
KN. VI. |
12 (9)
[Pokračování
...].
12. (9.) Na rozkaz krále byl nyní Jaromír1
vyslán s našimi nejlepšími rytíři a se svými domácími
spojenci do Prahy, aby zabili nebo zajali toho jedovatého hada. Avšak
poslové těch, o kterých jsem mluvil, je předešli a o všem
po pořádku pověděli Boleslavovi,2
který se cítil být naprosto v bezpečí. Po výstraze, jíž
se mu od toho poselstva dostalo, se tajně připravil, a když
téměř o půlnoci následující noci uslyšel ze sousedního
Vyšehradu zvonit zvony,3 které svolávaly lidi do zbraně, sebral
svůj první šik a uprchl do vlasti. Soběslav,
bratr biskupa a mučedníka Kristova Vojtěcha, ho následoval,
avšak na mostě byl zraněn a padl.4
To jeho nepřátele velmi potěšilo, jeho druhy však zachvátil
nevýslovný smutek. Následujícího dne přijel Jaromír.
Před branou slíbil, že bude dodržovat práva lidu a že jim
odpustí. Ihned byl s náležitými poctami uveden na knížecí
stolec, svlékl prostý šat a oděl se do skvostného. Každý
z bojovníků mu rovněž daroval kořist, kterou získal na
nepříteli, ať už uprchlém, nebo padlém. Potěšen mnohými
dary byl přiveden na Vyšehrad a zde provolán
za vládce.5 Těm, kteří dosud stáli na jeho straně,
slíbil královu přízeň a dlouho očekávanou odměnu. Ze všech
stran proudil nesčetný zástup lidí a velmožů, aby získali
milost nového knížete a čekali na příchod slavného krále.
Když se král konečně dostavil, přijali ho biskup Thiddag a kníže
Jaromír za mohutných ovací duchovních a celého lidu a poté
byl přiveden ke kostelu svatého Jiří. Král pak za přítomnosti
všech shromážděných velmožů obdařil Jaromíra všemi
poctami, kterých se dostalo jeho otci.6
Dětmar
z Merseburku: Kronika,
kn. VI., kap. 12. (9.).
[Pokračování ...].
Poznámky:
|
1 –
|
Kníže Jaromír (1004-1012), syn
Boleslava II. Srovnej „Rodokmen
»Přemyslovců«“. |
2
–
|
Boleslav Chrabrý
(1003-1004), syn polského Měška I. a Dobravy, sestry
Boleslava II., a tedy Jaromírův bratranec. Srovnej „Rodokmen
Piastovců“. |
3
–
|
Vyšehrad byl podle
Kosmy (I, 35) po celou dobu polské nadvlády věrný Jaromírovi. |
4 –
|
Srovnej článek:
„Odkud se vzali po roce 950
ve východních Čechách Slavníkovci“. Slavníkův syn
Soběslav (†1004) padl, když kryl ústup Boleslava Chrabrého
z Prahy. Rychlý útěk Poláků potvrzuje i Kosmas
(I, 36). |
5 –
|
Srovnej B. Krzemieńska
(1999, s. 35). |
6 –
|
Dětmar ale neuvádí,
že by král Jindřich udělil
Jaromírovi Čechy v léno. B. Krzemieńska (1999, s. 52)
přesto tvrdí opak. Ani o jeho otci, Boleslavovi II.,
nevíme, že by lenní hold
podstoupil. |
|
Petr Šimík (2009).
Srovnání:
Rodokmeny: „Rodokmen »Přemyslovců«“
čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmeny: „Rodokmen Piastovců“.
Rodokmeny: „Rodokmen Otonů“.
Rodokmeny: „Rodokmen Sálců“.
Historie: „Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Lenní hold Břetislava I.
králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež
má krátké nohy.
Historie: „Rytý nápis na západní
stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ –
Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ –
polský Boleslav odmítl převzít od krále
Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král
Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami,
kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ –
Oldřich přijal vládu od krále
jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj
(II.) obdržel
korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař
dal Oldřichovi Brněnskému
odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k
roku 1109“ – král Jindřich potvrdil
Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král
vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“
o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal od krále Lotara praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1138“ – Vladislav převzal praporec
od krále.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k
roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové
interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako
atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
•
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s.
94-96.
•
Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda,
Praha 1972.
•
Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé
polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
•
Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři
studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
•
Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D.
Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005.
• Dětmar z Merseburku: Kronika. Překlad Bořek Neškudla, verše
Jakub Žytek, úvod Martin Wihoda, poznámky Jiří Ohlídal. Argo,
Praha 2008. |
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|