[Pokračování ...].
Karloman se dvakrát srazil s
vojsky Rostislavovými, vyšel co vítěz a získal nemalou kořist,
jak to oznámil [z Badenu] dopisem určeným svému otci ...
Karlomanův vazal Gundakar,1 který se mnohým bezprávím a lstivými
úskoky častokráte stal nevěrným králi Ludvíkovi a jeho synům,
opustil náležitého pána. Přidal se k Rostislavovi a byl
zabit, když (po vzoru Katilinově) chtěl bojovat proti vlasti.2
Když
se Karlomanovi vojevůdci blížili k místu bitvy, řekl prý těm,
kterým byl Rostislav postaven v čelo: »Bojujte statečně a chraňte
svou vlast. Já vám totiž v této bitvě nebudu užitečný, protože
svatý Emeram a všichni svatí, při jejichž ostatcích jsem přísahal
zachovat věrnost králi Ludvíkovi a jeho synům, (drží můj
štít a kopí), tlačí dolů má ramena a ze všech stran mne zdržují
spoutaného a jako svázaného řemeny tak, abych ani kteroukoliv
ruku nemohl pozvednout k ústům.« Zatímco nešťastník mluvil,
klesl za útoku našich mrtev, když mu Pán takto udělil odměnu
hodnou jeho nevěrnosti. Když to bylo králi oznámeno, přikázal,
aby za záhubu mrtvého nepřítele všichni společně chválili
Boha též vyzváněním zvonů všech kostelů v Řezně ...
Fuldské anály k roku
869 (1. část).
[Pokračování ...].
Poznámky:
|
1 –
|
Gundakar (862),
po internaci Karlomana Ludvíkem, se stal pánem Korutan (863).
Viz Fuldské anály k roku 863. Po novém uspořádání Východofranské říše (866)
bylo povstání, které vypuklo v jejích východních územích,
potlačeno a někteří z povstalců, mezi nimi i Gundakar, našli
pak azyl u Rostislava na Moravě.
|
2 –
|
J |
|