JÁDRO KATALOGU PŘEDNÍCH BISKUPŮ MORAVY

Granum cathalogi praesulum Moraviae
k roku 1131

   1131. Nejslavnější přenesení moravského biskupství od sv. Petra v olomouckém předhradí na olomoucký hrad bylo Boží milostí učiněno ze zvláštního souhlasu a svolení nejdůstojnějšího pana Adalberta, mohučského arcibiskupa a metropolity, i se souhlasem vévody Soběslava,¹ jakož i se svolením poslaným nejsvětějším otcem panem Inocencem II. 

   Velmi slavná zasvěcení téže olomoucké církve svatého Václava mučedníka jako nejdůstojnějším pečovatelem Jindřichem či Zdíkem, sedmým moravským biskupem,² bylo oslaveno v pátém roce jeho ustanovení v indikci deváté za druhých kalend červencových³ a za přítomnosti nejjasnějšího vládce Soběslava a jeho ženy a jiných mnohých velmožů a nesrovnatelného množství duchovenstva a lidu, chválícího z velké zbožnosti Boha na výsostech. Vždyť tuto církev ozdobenou hodností biskupského sídla ustanovil matkou ostatních kostelů v markrabství Moravském a při ní určil počet dvanácti kanovníků a děkana podle počtu apoštolů s Kristem⁴...

   

Jádro katalogu předních biskupů Moravy k roku 1131.
Petr Šimík (2010).

Poznámky:

Petr Šimík (2010).

„Granum“ – úvodní část

„Granum“ o misii byzantských věrozvěstů:
886 – Svatopluk starší, král Moravy, pokřtěn Cyrilem (po přepočtu 863)
887 – tentýž král ustanovil Cyrila arcibiskupem ve Velehradu (po přepočtu 864)
891 – přenesení ostatků sv. Klimenta z Moravy do Říma (po přepočtu 868) – klíč
892 – Cyril se zřekl arcibiskupské hodnosti ve prospěch Metoděje (po přepočtu 869)
894 – Bořivojův křest Metodějem (?), ale spíše sňatek s Ludmilou (!) (po přepočtu 871)
900 – úmrtí Svatopluka staršího, čili krále Rostislava (po přepočtu 877)
907 – Metoděj odchází ze svého sídla ke sv. Klimentovi (po přepočtu 884)

„Granum“ o (arci)biskupech moravských:
900 – úmrtí Cyrila, ve skutečnosti arcibiskupa Metoděje (po přepočtu 885)
901 – papež nazval Svatopluka králem (patronace Říma) (po přepočtu 885)
907 – zpustošení Moravy Arnulfem (po přepočtu 892)
912 – Po smrti Metoděje zůstal arcibiskupský úřad pět let neobsazen (po přepočtu 896)
915 – Císař Arnulf obnovil Svatoplukovo království (po přepočtu 899)
916 – (arci)biskup Jan (po přepočtu 900)
942 – (arci)biskup Silvestr (po přepočtu 926)
961 – biskupství po 10 let neobsazeno (po přepočtu 945)

„Granum“ – dodatky z českých pramenů:
971 – moravské biskupství spojeno s pražským (984?)
928 – kníže Václav zavražděn svým bezbožným bratrem Boleslavem (935)
920 – Svatopluk postoupil Moravské království knížeti Čech (904?)

„Granum“ – celkové shrnutí

Srovnání:
„Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Soběslav I., Jindřich Zdík a znojemská rotunda“ aneb Když se dva perou...
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Dokumenty: „Soběslavova listina z roku 1130“ aneb Soběslav I. po „své »přemyslovské« rodině“ ani nevzdechl.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.

Literatura:
• Jaroslav Kadlec: Přehled českých církevních dějin I. Zvon, Praha 1991.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Anežka Vidmanová: Poznámky k datačnímu nápisu v kapli sv. Kateřiny ve Znojmě. Sborník vědecké konference, Znojmo 23.-25.9.1996, ed. Pavel Ciprian, JMM, Znojmo 1997, s. 50-58.
• Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české, I. sv. do roku 1197. Vědecká redakce Dušan Třeštík. Paseka, Praha a Litomyšl 1999.
• Magnae Moraviae fontes historici I., Annales et chronicae. Eds. Dagmar Bartoňková, Lubomír Havlík, Zdeněk Masařík, Radoslav Večerka. ÚKS a ÚAM FF MÚ Brno, Brno 2008.