MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

LEGENDY

 

ŽIVOT SV. KONSTANTINA-CYRILA

XIII

   [Pokračování ...].
   Filozof pak odešel do Cařihradu. Po návštěvě u císaře žil v tichosti na modlitbách k Bohu, usazen při chrámu svatých apoštolů.1 Jest pak ve Svaté Sofii pohár z drahokamu, dílo Šalomounovo, na němž jsou napsány verše písmem hebrejským a samaritánským,2 jichž nemohl nikdy nikdo ani přečíst, ani vyložit. Filozof však jej vzal a verše přečetl a vyložil. První verš je takto: „Číše má, číše má, prorokuj, dokud je hvězda. Buď nápojem pánu prvorozenci bdícímu za noci“. Potom druhý verš: „Pánu na okoušení vytvořena ze stromu jiného. Pij a zpij se veselím a vzkřikni aleluja“. A konečně třetí verš: „Hle, kníže! I uzří všechen sbor slávu jeho a král David uprostřed nich“. Potom je napsáno číslo devět set a devatero.3 Filozof je přesně rozpočetl a nalezl, že od dvanáctého roku vlády Šalomounovy do narození Kristova bylo devět set a devět let. Je to tedy proroctví o Kristu.
   [Pokračování ...].

Život sv. Konstantina-Cyrila (kap. XIII).


Poznámky:

1 – ... usazen při chrámu svatých apoštolů: Jak ukázal F. Dvorník (Photius et la  réorganisation de l‘Académie patriarcale, Anal. Bolland. LXVIII, Mélanges P. Peeters, II, 1950, 108-125), bylo při chrámu sv. apoštolů jedno odvětví patriarchální akademie, reorganisované Fotiem. Tato patriarchální akademie byla vysoká škola určená pro výchovu kněží, kdežto universita měla úkol starat se o školení státních funkcionářů. Na akademii patriarchální se také vyučovalo profánním předmětům, filosofii, gramatice, rétorice, jakožto přípravě ke studiu teologie, a právě tyto katedry byly pravděpodobně umístěny při chrámu sv. apoštolů, druhém co do významu v Cařihradě.
2 – ... písmem ...samaritánským: Samaritánskému písmu se naučil sv. Konstantin-Cyril za pobytu v Chersonu (srov. kap. 8).
3 – ...devět set a devět let: Číslo 909, bylo-li vskutku v originále (Pastrnek a Lavrov, Kyr. ta Met. 273 udávají 990), neurčuje správně dobu od 12. roku vlády Šalomounovy do Krista, neboť to bylo asi 960 let. Ostatně proroctví takového o Kristu nebylo. Zde je ve verších. Jinou verzi o stati o číši Šalomounově viz u Lavrova, Materialy s. XLVI.

Josef Vašica (1966).

Život sv. Konstantina-Cyrila (869):
kap. I • II • III • IV • V • VI • VII • VIII • IX • X • XI • XII • XIII • XIV • XV • XVI • XVII • XVIII

Život sv. Metoděje (886):
kap. I • II • III • IV • V • VI • VII • VIII • IX • X • XI • XII • XIII • XIV • XV • XVI • XVII

Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích. NLN, Praha 1998.
• Vladimír Vavřínek: Velká Morava mezi Byzancí a latinským Západem. Velká Morava mezi Východem a Západem, Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28.9.-1.10.1999, ed. Luděk Galuška, Pavel Kouřil, Zdeněk Měřínský, AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 413-419.

   MORAVIA MAGNA


aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah