MM - legendy - Život Metoděje 7. kap.

MORAVIA MAGNA

ŽIVOT SV. METODĚJE

VII

   [Pokračování ...]
   Když po mnohých dnech odcházel filozof na soud Boží, řekl svému bratru Metoději: „Hle, bratře, my dva jsme byli souspřeží a táhli jsme jednu brázdu,¹ a já jsem skončil svůj den a padám na líše. Ty pak velmi miluješ horu,² ale kvůli hoře neopouštěj své učení. Neboť čímpak můžeš být spíše spasen?“
   [Pokračování ...]

Život sv. Metoděje (kap. VII).

Poznámky:

1 –

Konstantin, který v Římě vstoupil do kláštera a zde přijal mnišské jméno Cyril (Kyril), zemřel roku 869. Na svém úmrtním loži se spolu s bratrem přirovnává k býčímu souspřeží, jež společně vyoralo pluhem hlubokou brázdu na poli šíření křesťanství mezi Moravany a Slovany. Rovněž Chvalořeč o sv. Cyrilu a Metoději se zmiňuje o křesťanské orbě obou bratrů. Srovnej použití této křesťanské symboliky orby v legendě Život svatého Prokopa a paradoxně také u Kosmy (I, 22).
Není pak divu, že se Konstantin s Metodějem objevují za pluhem vedle krále-oráče Rostislava na malbách ve znojemské rotundě jako další dva oráči. Také zde se pochopitelně jedná o křesťanskou symboliku orby a ne o nějaké vyobrazení pohanů (mytického Přemysla a Libušiných poslů-sedláků), jak se domníval např. A. Friedl (1966) i další pražští odborníci! Býčí souspřeží tu symbolizuje těžkou práci, kterou museli Konstantin a Metoděj vykonat na poli šíření křesťanství mezi Moravany a Slovany. Viz tab. 2 „Kosmův obrazový scénář“ a článek „Historie psaná štětcem“ aneb malby ve znojemské rotundě jako historický pramen (P. Šimík 2004, s. 122).
Raný středověk s oblibou používal zvířata jako symboly k vyjádření např. lidských vlastností, tužeb či údělů. Na býka můžeme pohlížet buď jako na dobytče, nebo jako na apoštola, kazatele evangelia – viz Aurelius Augustinus. A co asi měl na mysli Kosmas (I, 6)? Srovnej „Tažné zvíře“.

2 –

...Ty pak velmi miluješ horu: Tou horou se myslí Olymp, na jehož úpatí ležel klášter Polychron. Před odchodem na Moravu byl Metoděj jeho opatem (J. Vašica 1966, s. 245).
Konstantin-Cyril vyzývá svého bratra, aby neopouštěl své učení a vrátil se z Říma ke svému poslání na Moravě – povolání k pluhu králem-oráčem Rostislavem – a dokončil svůj úkol. Srovnej „Friedlovi »Přemyslovci« ve Znojmě“.

Petr Šimík (2005).

Život sv. Konstantina-Cyrila (869):
kap. I • II • III • IV • V • VI • VII • VIII • IX • X • XI • XII • XIII • XIV • XV • XVI • XVII • XVIII

Život sv. Metoděje (886):
kap. I • II • III • IV • V • VI • VII • VIII • IX • X • XI • XII • XIII • XIV • XV • XVI • XVII

Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 140.
• Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích. NLN, Praha 1998.
• Petr Šimík: Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. In: Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv. Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. konference o rotundě, konané 25.-26. června 2003 ve Znojmě. Město Znojmo, Znojmo 2004, s. 78-123.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah