MM - legendy - o králi Rostislavovi (7/7)

MORAVIA MAGNA

LEGENDA O ŽIVOTĚ ROSTISLAVA,
KRÁLE MORAVANŮ, KTERÝ SE SVOU VÍROU A UTRPENÍM
STAL SE SVÝM NÁRODEM SVATÝM

jak ji dle záznamů starých letopisů a legend sestavil a sepsal Lubomír E. Havlík (7/7)
[Pokračování ...]. (448) Mezitím závistivý nepřítel všeho dobra nesložil ruce v klín a vymýšlel nové úklady šiřitelům pokoje a víry. Karloman, nezapoměv, že mu Rostislav před léty odepřel pomoc, při jednání o mír na Moravě získal na svou stranu knížete Svatopluka pod slibem, že bude vládnout království na místě svého strýce, kterému prý k trůnu dopomohl jeho otec Ludvík, i když nárok na něj vznášel i otec Svatoplukův. Karlomanem připravované spiknutí nitranského knížete nezůstalo tajno velkému králi Moravanů. Měl na paměti prospěch Moravského království a díla započatého s Boží pomocí a rozhodl, že pro tak velkou vinu se Svatopluk sám odsoudil. Pozván ke slavení Velké noci, která připadala na 26. den měsíce března roku 870 od narození Páně, měl být Svatopluk na hradě Rostislavově, podle soudu knížat a velmožů, při hostině zardoušen (aby nebyla prolita krev rodu).¹ To nezůstalo Svatoplukovi utajeno a ten pod záminkou lovu se sokoly unikl nástraze ke své družině. Když král Rostislav viděl, že je vše prozrazeno, jal se (449) Svatopluka se svými muži stíhat. Upadl však nešťastně do léčky, nastražené Svatoplukem a byl zajat. A tu – jak se dočítáme – Svatopluk, synovec vládce a krále, který se stal dobrotivým zakladatelem a vůdcem všeho křesťanského náboženství, vlastního strýce přepadl a z trůnu svrhl a jedem se ho pokusil připravit o život. A ten, ačkoliv vypil smrtonosný nápoj, přece chráněn milostí Boží, neutrpěl žádné škody.² A tu nový vládce Moravského království rozhodl předat Rostislava markrabímu Karlomanovi. Nebohý svržený král byl potom v řetězech a vojáky, kteří ho střežili, vláčen do města Řezna, kde v okovech trpěl až do listopadu. Proti veškerému Božímu zákonu a světskému právu byl vystaven svévolnému soudu bavorských velmožů, kteří požadovali jeho smrt. Křesťanský král východních Franků Ludvík však přikázal neméně křesťanského krále Rostislava oslepit a uzavřít v klášteře. Ve kterém klášteře byl vězněn a zda tam Rostislav jako mnich po nějakou dobu ještě žil, a nebo zda se vrátil na Moravu a tam nastoupil cestu všeho těla, o tom není povědomí.³ Tak skončil běh svého života na této zemi kdysi mocný král Moravanů, který odpíral cizímu zlu a svůj život zasvětil šíření křesťanství domácím jazykem a písmem, který bránil a uhájil samostatnost svého Moravského království proti všem jeho nepřátelům, který usiloval zabezpečit je v rámci universa Christiana Romana, ať šlo o svazek s východní Římskou říší, řeckým Impériem Rómajů nebo zejména s Apoštolským Stolcem sv. Petra a povznesl království Moravanů tak, že jeho knižní vzdělanost se stala nepomíjitelným dědictvím a základním vkladem vzdělanosti slovanských národů.⁴ Zloba a nenávist pomíjí, dobro a láska zůstávají věčně před soudem a mocí spravedlnosti Stvořitele všehomíra, která trvá po věky věků. Přes jejich propast a nepravosti světských vlád nepomine ve jménech knížat a lidí hluboká úcta toho, který si ve své víře v Ježíše Krista, krále nebes a Země, dobrými skutky, obětmi pro svou zemi a její lid a svým utrpením mučedníka vykoupil milosrdnou spásu věčného blaženství v říši nebeské a slavnou paměť v zemi Moravské a v krajích slovanských. (450)
	Na království naše, Pane, milosti svou pohlédni a nedej našeho cizím a nás nevydej v plen národům pohanským. Pro Krista, Pána našeho, který kraluje s Otcem a se svatým Duchem.⁵ Slavný náš králi Rostislave, korunou mučedníka stal ses svatým, pros za nás u Pána. Gospodi, pomiluj ny!
Lubomír E. Havlík (2001). Poznámky:

1 –	Srovnej Fuldské anály k roku 870.
2 –	Událost také popisuje ve své legendě tzv. Kristián (kap. 1).
3 –	K oslepení Rostislava viz výše pozn. 1. O Rostislavově návratu na Moravu se zmiňuje Kosmas (1120) ve svých anagramech. Není to však informace zaručená, i když to zcela vyloučit nelze. Zprávu o Rostislavově úmrtí pak přináší „Granum k roku 900“ (po přepočtu 877).
4 –	Srovnej studie J. Vašici (1966), P. Aleše a kol. (1994), V. Vavřínka (2001) a R. Večerky (2002).
5 –	Srovnej záznam tohoto textu hlaholským písmem.

Petr Šimík (2005).

1. část: Rostislav ustanoven vévodou Moravanů.
2. část: Rostislav se opevnil tou nejpevnější hradbou a nazývá se králem.
3. část: List do Byzance se žádostí o biskupa učitele. Příchod věrozvěstů na Moravu.
4. část: Ludvík Němec s přislíbenou pomocí Bulharů hodlá Rostislava pokořit.
5. část: Rostislav se ubránil. Konstantin a Metoděj odcházejí se svými učedníky do Říma.
6. část: Metoděj vysvěcen na arcibiskupa a vrací se na Moravu jako papežský legát pro všechny země slovanské.
7. část: Svatopluk zradil Rostislava a vydal ho Frankům. Moravský král byl oslepen a uzavřen v klášteře.

Literatura:
• Rudolf Turek: Čechy na úsvitě dějin. Academia, Praha 2000 jako reprint 1. vydání (Orbis, Praha 1963), s. 68, 268.
• Oldřich Králík (ed.): Nejstarší legendy přemyslovských Čech. Vyšehrad, Praha 1969.
• Lubomír E. Havlík: Život a utrpení Rostislava, krále Moravanů. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1999-2001. MNK, Brno 2001, s. 441-450.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah