MM - texty - Proglas

MORAVIA MAGNA

• Sv. Konstantina-Cyrila předzpěv k slovanskému překladu Čtveroevangelia
	PŘEDZPĚV JSEM SVATÉHO EVANGELIA. Jak proroci již dříve předpověděli, Kristus přichází shromáždit národy, neboť je světlem tohoto celého světa.
5	To se stalo v tomto sedmém věku.¹ Neb oni řekli: Slepí prohlédnou, hluší uslyší slovo Písma. Je tedy třeba poznat Boha.² Proto slyšte, Slované, toto:
10	Dar ten je věru od Boha daný, dar Boží je to údělu na pravici, dar duším nikdy se nekazící, těm duším, které jej přijmou. Matouš, Marek, Lukáš a Jan
15	učí všechen lid a praví: Vy všichni, kdož svých duší krásu vidíte a milujete a rádi byste temnotu hříchů zapudili a hniloby tohoto světa se zbavili
20	a rajský život nalezli a unikli ohni horoucímu, slyšte nyní svým rozumem, slyšte všichni lidé slovanští, slyšte Slovo,³ od Boha přišlo,
25	slovo, jež krmí lidské duše, slovo, jež sílí srdce i rozum, slovo to, jež vede k poznání Boha. Jako bez světla radost mít nebude oko patřící na všechno stvoření Boží,
30	neb vše ani není krásné ani viditelné, tak i každá duše bez knih, neznající zákona Božího, zákona Písem duchovního, zákona zjevujícího ráj Boží.
35	Neb který sluch rachot hromu neslyšící může se bát Boha? Též chřípě, nečichají-li vůně, kterak pochopí zázrak Boží? Vždyť ústa, jež necítí sladkost,
40	činí, že člověk je jak kámen. Víc však ještě duše knih zbavená zdá se být v člověku mrtvá. To vše nám, bratři tane na mysli, i povíme vám vhodnou radu,
45	jež všechny lidi odpoutá od zvířeckého života a chtíče:⁴ abyste pro nerozum své mysli, posloucháte-li slovo v cizím jazyku, neslyšeli je jako hlas zvonce měděného.
50	Neb svatý Pavel učil a řekl toto: Když konám svou modlitbu před Bohem, chci raději pět slov říci a svým rozumem je vyložit, aby i všichni bratři rozuměli,
55	než deset tisíc slov nesrozumitelných. Který pak člověk to nechápe? Kdo nepoužije moudrého podobenství, jež nám dává správný výklad? Vždyť jako tělu hrozí zkáza,
60	celé je hubí a víc než hnis jitří, nemá-li náležitého pokrmu, tak každá duše upadá a živoří, nemajíc v sobě života Božího, když slova Božího neslyší.
65	Ještě jiné velmi moudré podobenství povězme: Lidé, kteří se milujete a chcete růsti Božím růstem, kdo z vás neví, že tato víra pravá, jako símě padající na pole,
70	tak i ona v srdcích lidských má zapotřebí deště Božích písem, aby vzrostla hojněji úroda Boží? Kdo může uvést všechny příklady usvědčující národy bez knih,
75	které nemluví hlasem srozumitelným? Ani kdybys uměl všechny řeči, nedovedl bys vylíčit jejich bezmoc. Než i já chci připojit své podobenství a mnoho smyslu podat v málo slovech.
80	Nahé jsou všechny národy bez knih⁵ a nemohou zápolit beze zbraně s protivníkem našich duší, uchystané za kořist věčných muk. Nuže národové, kteří nemáte rádi nepřítele
85	a jste odhodláni mocně s ním zápolit, otevřte dokořán dveře rozumu, když jste přijali nyní zbraň tvrdou,⁶ kterou kovají knihy Páně hlavu ďáblovu mocně potírající.
90	Neboť kdo přijmou knihy ty – Moudrost Kristus v nich mluví a duše vaše posiluje – Apoštoly pak se všemi Proroky,⁷ ti kdo jejich slova zvěstují,
95	schopni budou zabít nepřítele, vítězství dobré Bohu přinesou, těla hnilobnému rozkladu uniknou, těla, jehož život je jak ve snu, nebudou padat, ale pevně stát,
100	neb se ukázali vůči Bohu chrabrými vojíny, stanou na pravici Božího trůnu, až přijde ohněm soudit národy, a věčně radovat se budou s anděly, ustavičně slavíce Boha milostivého,
105	písněmi ze svatých knih stále opěvajíce Boha k lidem milosrdného. Jemu náleží všeliká sláva, čest a chvála, Božímu Synu vždycky s Otcem i Duchem svatým
110	na věky věků od všeho tvorstva. Amen.
Poznámky:

* –	Prolog, slovansky proglas.
1 –	Sedmý věk je sedmé tisíciletí od stvoření světa, jak se tehdy počítalo v Byzanci. Kristovo narození se kladlo do roku 5508 od „stvoření světa“ (podle byzantské éry); když k tomu připočteme 863, příchod slovanských apoštolů na Moravu, dostaneme rok 6371, tj. sedmé tisíciletí.
2 –	O poznání Boha „z knih“ srovnej ŽK IX.
3 –	Slovo možno také chápat ve významu řeč.
4 –	Srovnej ŽK VI, kde se praví, že Bůh „stvořil člověka uprostřed mezi anděly a zvířaty, řečí a rozumem jej odlišil od zvířete, hněvem pak a chtíčem od andělů“.
5 –	Srovnej ŽK IX, kde muž bez knih se přirovnává k nahému muži. „Nahý“ má zde též význam „neozbrojený“, „bezbranný“ jako řecké „gymnos“.
6 –	Srovnej Pavlův list Židům (Žd 4, 12-13): (12) Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce. (13) Není tvora, který by se před ním mohl skrýt. Nahé a odhalené je všechno před očima toho, jemuž se budeme ze všeho odpovídat.
7 –	Apoštoly se zde myslí všechny knihy Nového zákona kromě evangelií. Proroky pak celý Starý zákon, který se jinak obyčejně vyjadřoval dvěma pojmy: Zákon a Proroci.

Petr Šimík (2006).

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“.
„Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Mapka: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Tabulka 15: „Životní data moravského krále Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Kroniky: „Granum k roku 886“ (po přepočtu 863) o křtu (?) Rostislava, krále Moravy, z rukou sv. Cyrila.
Kroniky: „Granum k roku 891“ (po přepočtu 868) o přinesení ostatků sv. Klimenta do Říma (klíč).
Kroniky: „Granum k roku 894“ (po přepočtu 871) o Bořivojově křtu (?), spíše však sňatku (!).
Kroniky: „Granum k roku 900“ (po přepočtu 877) o úmrtí Rostislava, krále Moravanů.
Dokumenty: „K pravoslavnému svatořečení sv. Rostislava 30. října 1994 v Brně“.
Písemnictví: „Velkomoravská škola literární“.
Písemnictví: „Stsl. literární tvorba v 9. a 11. století“.
Písmo: „Písmo hlaholské“.
Písmo: „Mnich Chrabr: O písmenech“.
Historie: „Velká Morava mezi Byzancí a latinským Západem“.
Texty: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci svatého Rostislava pravoslavnou církví.
Texty: „Dědictví otců zachovej nám, Pane!“
Texty: „Kyjevské listy“.
Legendy: „Pochvalné slovo o sv. Cyrilu“.
Legendy: „Chvalořeč o sv. Cyrilu a Metoději“.
„Legenda o životě Rostislava, krále Moravanů, který se svou vírou a utrpením stal se svým národem svatým“.

Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966, s. 103-106.
• Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona (včetně deuterokanonických knih). Český ekumenický překlad. ČBB, Praha 1994, NZ s. 280-282.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah