JAKOU ÚLOHU
V DĚJINÁCH PRVNÍCH
SLOVANŮ MĚLA TURKMÉNIE?
Rozhovor s
archeologem Zdeňkem Klanicou |
• Mezi českými filmaři jsem
zaslechl, že vaše jméno je dnes velmi populární v Turkménii.
Dokonce prý má být vyslán filmový štáb, který má za úkol
natočit o výsledcích vaší vědecké práce film. Je to pravda?
Ani já sám nejsem nějak podrobně informován,
ale vím, že zájem vzbudily mé studie, které se týkají počátků
Moravanů. 12. října minulého roku se objevil v časopise Neutrální
Turkmenistán článek, který napsal prof. Ovez Gundogdyjev, což
je vedoucí oddělení archeologie a etnografie Státního ústavu
kulturního dědictví. Tento významný ústav je součástí úřadu
prezidenta Turkménie. V materiálu, který mám k dispozici,
O. Gundogdyjev kladně reaguje na můj článek v Moravském historickém
sborníku 1993-1994, s. 43-71,1
a uvádí: »Velmi zajímavou studii
publikoval český archeolog Zdeněk Klanica, který dříve zkoumal
hlavní město prvního státu na území dnešní České republiky
(dnes hradiště u současné obce Mikulčice). V roce 1983 objevil
v Mikulčicích zlomek kostěného obložení luku s runovým nápisem
(obr. 1),
jehož znaky nemají vztah k tehdy rozšířené latince, ani ke známým
runám skandinávským. Určil je správně jako runy turkické,
jako součást rozšířené středověké abecedy, používané na
velkém území od střední Evropy až k severním hranicím Číny«. |
Obr. 1. Zlomek kostěného
obložení luku s runovým
nápisem. Mikulčice, 7.-8. století.
|
O. Dundogdyjev pokračuje: »V písemných pramenech
Moravané poprvé vystupují roku 882 v Letopisech království
Franků.2
Docent Klanica je toho názoru, že vojenská družina
„Moravanů“
pronikla ke Chřibům a pod Pálavu z území Turkmenistánu, konkrétně
z Mervské oázy, kde se rozkládal v dávných dobách Velký Merv
(Murgáb,
Mary) a tekla zde stejnojmenná řeka Murgáb« (obr.
2).
Pokud se mne týká, vyslovil jsem zde určitou domněnku o příbuznosti
kultury starých Moravanů a obyvatel turkmenské oázy, označované
v písemných dokumentech jako Merv, Mary či Margiana, tedy podobně,
jako bývá v západoevropských kronikách označována stará
Morava. Ve středoasijském Mervu se nosil podobný kroj jako na
Moravě, na to poukazovali již starší arabští cestovatelé.
Upozornil jsem na tuto skutečnost roku 1970 ve svém článku
o velkomoravském gombíku v pražském časopise Archeologické
rozhledy, kde se můžete dočíst, že typické spínadlo staré
Moravy má původ právě v oáze Merv. |
Obr. 2. Jižní Turkménie
poblíž hranic s Iránem a Afganistánem.
|
• To jste tenkrát opravdu myslel vážně?
Je spíše pravda, že mne samotného tato myšlenka
trochu zaskočila a postrašila, takže jsem se vyslovoval přece
jen velmi opatrně.
• Nehovoří pro to ale například fakt, že jméno
řeky Morava je doloženo ještě před příchodem Moravanů, jak
jste o tom několikrát psal, posledně v Torzu mozaiky, kde často
v této souvislosti citujete ruského letopisce Nestora.
Máte pravdu, ale je zde mnoho nevyřešených
problémů. Starořímský historik Tacitus, narozený asi roku 55 n. l., uvádí území severně od Dunaje ,mezi řekami Marus a Cusus‘,
což překládá ,mezi řekami Moravou a Váhem‘. Před více než
tisíci lety se v písemných dokumentech jméno Morava či Moravané
objevovalo v několika variantách. Zatímco v textech domácího původu
to byli ,ljudé moravští‘, tak zvaný ,bavorský‘ Geograf uvádí
Marharii, analista v Hildesheimu Marahenses, pro anglosaského krále
byli Moravané Maroaro, bavorští biskupové označují onen Moravi
a mohli bychom pokračovat, ale to byla celá kapitola ,vědecké‘
knihy.3 Zajímavým způsobem k problému jména řeky Murgáb přistupuje
v citovaném článku O. Gundogdyjev: »Někteří současní
specialisté slovo Marv (Merv, Mary) vysvětlují jako místo blátivé,
zarostlé travou, přípona -ab znamená turkmensky či persky vodu,
řeku«. Ale nepřehánějme odborné výklady, ne každého zajímají
věci tak dávno minulé.
• Naše čtenáře spíše bude zajímat, čím
zapůsobily vaše pracovní výsledky na Turkménii?
Pravděpodobně tím, že výsledky (studie)
českého archeologa dávají odpovědi na některé otázky, které
si tamní specialisté dosud sami pokládali. Například známý
obraz jezdce, který ,loví pomocí sokola‘,
zachovaný na velkomoravské ozdobě (nalezený ve Starém Městě
u Uherského Hradiště) jsem interpretoval jako obraz volby panovníka,
jak to přesně dosvědčují etnografické materiály ze Střední
Asie. O. Gundogdyjev s tím plně souhlasí a dodává:
»Jedině
Turkmeni a některé národy střední a západní Evropy nosí
sokoly na levé ruce. Tento projev se vysvětloval etnografickými
zvláštnostmi, způsobenými odlišnou tradicí ve způsobu výcviku
dravých ptáků, určených k lovu. Zdůrazňuji, že moravský
sokolník rovněž nese dravce na levé ruce, jako Turkmeni, což může
být dalším důkazem ve prospěch hypotézy Z. Klanici«, myslí
si prof. Gundogdyjev.4
Bohužel jsem nikdy neměl příležitost setkat se s ním ani s jiným
archeologem z Turkmenistánu. V diskusi bychom jistě snadno
srovnali některé nejasnosti, které se v jeho pohledu vyskytují.
|
Obr. 3. Sásánovský jezdec
s reflexním lukem.
|
• Opravdu se domníváte, že Moravané jsou středoasijského
původu?
Jsme Slované, o tom není sporu. Ale vývoj
nebyl přímočarý, podobně jako namátkou např. u Angličanů,
Francouzů, Němců a vlastně u většiny současných národů.
Etnogeneze vždy představovala proces velmi složitý. Nevíme, zda
a jak početné byly vojenské družiny ,Moravanů‘,
které přišly z území dnešního Turkmenistánu vyzbrojené
reflexními luky. Tyto družiny působily asi více kvalitou svých
zbraní, než počtem. Proti průraznosti jejich střel tenkrát
nebyla obrana. Ostatně turkické kmeny se podílely i na etnogenezi
Bulharů, to je všeobecně známo. Současní Bulhaři jsou
z antropologického hlediska typičtí mediteránci a po stránce
jazykovědné naši blízcí příbuzní Slované. Je mi líto,
jednodušší historii nabídnout nemohu.
Dle
článku
Jaroslava
Kojzy
zpracoval Petr Šimík (2009).
Zdroj: Naše
pravda,
společensko-politická příloha Haló novin,
25. února 2008.
www.halonoviny.cz
Poznámky:
|
1 –
|
Zdeněk
Klanica: Původ a počátky moravského etnosu. In: Moravský
historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu
1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 43-71.
|
2 –
|
Viz „Letopisy
království Franků k roku 822“.
|
3 –
|
Viz např. „Xantenské
letopisy k roku 870“, kde jsou Moravané označováni
„Margi“, tak jako byli
odedávna nazýváni obyvatelé města Merv (také Mary či
Margiana) (Z. Klanica 1995, s. 59) – viz mapka na obr. 2.
Magnae Moraviae Fontes Historici I., Spisy university J. E. Purkyně
v Brně, Filosofická fakulta č. 104, Brno 1966, s. 68;
II. dopl. a přepr. vyd., ÚKS a ÚAM FF MU, Brno 2008,
s. 64, 65, 66.
|
4 –
|
Srovnej stranu: „Stříbrný
terčík se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“ a
stranu: „Sokol přinášející
vládu-království“.
|
|
Petr Šimík (2009).
Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“
dle současného stavu poznání.
„Rodokmen mytických knížat“
aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Rodokmen »Přemyslovců«“
čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Břetislav, jeho synové a
vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou
velkomoravskou tradici?
Mapky: „Územní vývoj Velké
Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském
vévodství“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů
a nejstarších českých legend“.
„Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Rytý nápis na západní stěně
znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící
v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech
a problematika jeho hrobu“.
Bořivojův křest v legendách: Kristián,
Fuit, Proložní
ludmilská, Diffundente
sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava,
Marignola, Neplach,
„Granum“,
Palacký.
Hrob K1-Bořivoje: „půdorys“, „příčný
řez“,
„podélný řez“.
Hrob 12/59-Svatopluka: „axonometrie“,
„půdorys a řezy“.
Tabulka 2: „Kosmův
obrazový scénář“ aneb Odkud vzal Kosmas námět pro svůj
libušopřemyslovský mýtus.
Tabulka 3: „Pokusy
historiků a badatelů o »správné« datování Bořivojova křtu
podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 4: „Životní
data knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády
knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat
podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk
členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových
letech“.
Tabulka 14: „Srovnání Kristiánovy
a Kosmovy verze přemyslovské pověsti“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy
a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české
mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády
Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku
1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové
interpretaci.
Artefakty: „Plaketa
velkomoravské kněžny ze Želének“.
Artefakty: „Stříbrný terčík
se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“.
Artefakty: „Slonovinová
pyxida z Čiernych Kľačan“.
Symbolika: „Mor – nákaza
(epidemie), anebo symbolika pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče,
nebo apoštol, kazatel evangelia?“.
Symbolika: „Sokol přinášející
vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Aktuality: „Další kostel na Pohansku“
(2008).
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli
(2008).
Aktuality: „Ve Znojmě-Hradišti našli
velkomoravské pohřebiště“ (2007).
Aktuality: „Jádro katalogu (předních)
biskupů Moravy“ – nalezení zpřesněného klíče
(2007).
Aktuality: „Kostel sv. Markéty Antiochejské
v Kopčanech“ – jediná zachovaná velkomoravská stavba
(2005, 2006).
Otázky: „Proč se založení
hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj
synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě
vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest
Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj,
2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián,
když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se
pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze
legendy Crescente vynechává Bořivoje?“
Otázky: „Mohl
Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali
staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1
ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama
rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky
malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
Vlivy: „Původ a počátky
moravského etnosu“ (1/4,
2/4,
3/4,
4/4).
„Mytičtí Přemyslovci –
literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská
historie, 2. Kristián, 3.
Kosmas).
• F.
Palacký (1848), • R.
Turek (1963), • A.
Friedl (1966), • V.
Karbusický (1995), • D. Třeštík
(2006).
Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů.
Jota, Brno 1994.
• Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště.
Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994.
MNK, Brno 1995, s. 167-211.
• Zdeněk Klanica: Původ a počátky moravského etnosu. In:
Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního
kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 43-71.
• Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše
velkomoravské. MZM, Brno 1996.
• Miloš Šolle: Od úsvitu křesťanství k sv. Vojtěchu. Vyšehrad,
Praha 1996.
• Jan Frolík-Zdeněk Smetánka: Archeologie na Pražském hradě.
Lektorovali Zdeněk Dragoun a Jiří Sláma. Paseka, Praha a Litomyšl 1997.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Atlas kosterních pozůstatků
prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a
historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
• Miloš Šolle: Čechy v době velkomoravské. In:
Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké
konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ
AV ČR Brno, Brno 2001, s. 389-396.
• Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři
studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského
hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005.
MNK, Brno 2006, s. 329-407, bar. příl. s. 38-42. |
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|