MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

ZAJÍMAVOSTI

 

BAŠČANSKÁ DESKA

FRANTIŠKÁNSKÝ KONVENT KOŠLJUN, CHORVATSKO

   Na malém ostrůvku Košljun ve slunné Punatské (Košljunské) zátoce ostrova Krk se nachází bývalý benediktinský klášter „Mostir“, nyní konvent františkánů Košljun, oblíbené výletní místo turistů. Dnes stále funkční církevní středisko, ozdobené sochami a obrazy, úhledně uložené v zeleni bujné vegetace, přitahuje do tohoto posvátného místa stále více věřících – poutníků. Je místem duchovního a náboženského osvěžení.
Obr. 1. Ostrůvek Košljun (20 kB)
Obr. 1. Ostrůvek Košljun s klášterem v Punatské zátoce ostrova Krk.
   Historie ostrůvku Košljun, podle archeologických nálezů, sahá do předkřesťanské doby. Historický význam ostrůvku vzrostl založením benediktinského opatství během 11. století. Tehdy se posvátné místo P. Marie Košljunské v „Mostiru“ stává zdrojem oživení náboženského, kulturního a národního života ostrova Krk a jeho okolí.
Obr. 2. Základy původního benediktinského kostela (20 kB)
Obr. 2. První benediktinský kostel P. Marie.
Základy tohoto trojlodního kostela byly objeveny v roce 1991.

   Působení benediktinů bylo závislé na politických, náboženských a sociálních poměrech. Krk a oblast pod jeho vlivem se nacházela na území, kde se proplétaly západní a východní civilizace. To na jedné straně ztěžovalo náboženské, kulturní a národní činnosti na ostrůvku Košljun a na druhé straně umožnilo zvláštní přínos církvi a vlasti.

Obr. 3. Baščanská deska (32 kB)
Obr. 3. Baščanská deska z 11. století s hlaholským textem.1
Jedna z nejstarších a nejvýznamnějších epigrafických památek
staré chorvatské historie psaná hlaholicí. Byla objevena roku 1851.

   Ostrovu Krk od 11. století vládla domácí knížata. Svou moc úspěšně rozšířila na část Istrie, Gorski Kotar, Bosiljevo, Liku a Krbavu. Tato knížata byla později pojmenována „Frankopani“ (Frankapani). Oni umožnili v 15. století příchod františkánů na ostrůvek. Františkáni převzali chatrný benediktinský „Mostir“ v roce 1447 a podle směrnic sv. Bernardina Sienského, františkána reformátora, postavili nový klášter. Sv. Bernardin chtěl obnovit církev a Evropu v duchu myšlenek Františka z Assisi. Od svých přívrženců požadoval přestěhování z centra města na periferii. Tady mohli úspěšněji duchovně vyzrát a potom kázáním a příkladem přinášet lidem hodnoty získané v tichu kláštera. Košljun a periferie města Krk byly pro takový úmysl jako od Boha stvořené. Dochází k novému rozmachu v náboženském, kulturním a národním působení.

Obr. 4. Bible tištěná charvátskou hlaholicí (37 kB)
Obr. 4. Ukázka hlaholského textu Bible tištěné v polovině 15. století.

   Připomeňme si, že františkánský Košljun vzniká v době pádu Konstantinopole. Turci dobývají Liku a Krbavu. Benátky si přivlastňují severojaderské ostrovy. Současně vzniká knihtisk. Poslední tisící dvoustá osmdesátá druhá stránka charvátské Bible byla tištěna v roce 1455.
   Zdejší církevní muzeum vystavuje i další vzácné exponáty: Biblický hebrejský text z 11. století (role pergamenu), originály nebo reprinty nejstarších hlaholských knih a rukopisů, dva exempláře inkunábule (z devadesáti, které se nacházejí ve zdejší knihovně, čítající přes 30.000 svazků).
   Košljunské etnografické muzeum umožňuje pohled do života ostrova Krk v nedávné minulosti. Modely lodí, dřevěné nádobí, zemědělské nářadí, zařízení na výrobu sýra, lidový kroj, keramika, hudební nástroje, bohatá numizmatická sbírka, Ptolemajův (1511) a Strabonův (1573) atlas.

Podle textu bratra Jerko Valkoviče, Košljun.


Poznámky:

1 Baščanská deska je nejstarší a nejvýznamnější chorvatská písemná památka, vytesaná do kamene hlaholským písmem v chorvatském jazyku. Originál se nachází ve starobylém kostele sv. Lucije v městečku Jurandvor, vzdáleném 2-3 km od známého města Baška na ostrově Krk. Deska pochází z 11. století a dal ji zhotovit chorvatský král Zvonimír: Na desce je sdělení, že celou oblast baščanské zátoky svěřuje pod ochranu křesťanské církve, sídlící v Jurandvoru. Demonstroval tím rovněž na věčné časy starobylost chorvatského jazyka. Kopie desky (sádrový odlitek) je uložena v etnografickém muzeu v klášteře františkánů na ostrůvku Košljun v Punatské zátoce ostrova Krk.

Petr Šimík (2006).

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah