|
BAŠČANSKÁ
DESKA
|
FRANTIŠKÁNSKÝ
KONVENT KOŠLJUN, CHORVATSKO |
|
Na malém ostrůvku Košljun
ve slunné Punatské (Košljunské) zátoce ostrova Krk se nachází
bývalý benediktinský klášter „Mostir“, nyní konvent františkánů
Košljun, oblíbené výletní místo turistů. Dnes stále funkční
církevní středisko, ozdobené sochami a obrazy, úhledně uložené
v zeleni bujné vegetace, přitahuje do tohoto posvátného místa
stále více věřících – poutníků. Je místem duchovního a náboženského
osvěžení.
|
|
Obr. 1. Ostrůvek Košljun s klášterem
v Punatské zátoce ostrova Krk.
|
|
Historie ostrůvku Košljun,
podle archeologických nálezů, sahá do předkřesťanské doby.
Historický význam ostrůvku vzrostl založením benediktinského
opatství během 11. století. Tehdy se posvátné místo P. Marie
Košljunské v „Mostiru“ stává zdrojem oživení náboženského,
kulturního a národního života ostrova Krk a jeho okolí.
|
Obr. 2. První benediktinský
kostel P. Marie.
Základy tohoto trojlodního kostela byly objeveny v roce 1991.
|
|
Působení
benediktinů bylo závislé na politických, náboženských a sociálních
poměrech. Krk a oblast pod jeho vlivem se nacházela na území,
kde se proplétaly západní a východní civilizace. To na jedné
straně ztěžovalo náboženské, kulturní a národní činnosti na
ostrůvku Košljun a na druhé straně umožnilo zvláštní přínos
církvi a vlasti.
Obr. 3. Baščanská deska z 11. století
s hlaholským textem.1
Jedna z nejstarších a nejvýznamnějších epigrafických památek
staré chorvatské historie psaná hlaholicí. Byla objevena roku
1851.
Ostrovu Krk
od 11. století vládla domácí knížata. Svou moc úspěšně rozšířila
na část Istrie, Gorski Kotar, Bosiljevo, Liku a Krbavu. Tato knížata
byla později pojmenována „Frankopani“ (Frankapani). Oni umožnili
v 15. století příchod františkánů na ostrůvek. Františkáni
převzali chatrný benediktinský „Mostir“ v roce 1447 a podle
směrnic sv. Bernardina Sienského, františkána reformátora,
postavili nový klášter. Sv. Bernardin chtěl obnovit církev a
Evropu v duchu myšlenek Františka z Assisi. Od svých přívrženců
požadoval přestěhování z centra města na periferii. Tady mohli
úspěšněji duchovně vyzrát a potom kázáním a příkladem přinášet
lidem hodnoty získané v tichu kláštera. Košljun a periferie
města Krk byly pro takový úmysl jako od Boha stvořené. Dochází
k novému rozmachu v náboženském, kulturním a národním působení.
|
|
Obr. 4. Ukázka hlaholského
textu Bible tištěné v polovině 15. století.
|
|
Připomeňme si, že františkánský
Košljun vzniká v době pádu Konstantinopole. Turci dobývají
Liku a Krbavu. Benátky si přivlastňují severojaderské ostrovy.
Současně vzniká knihtisk. Poslední tisící dvoustá osmdesátá
druhá stránka charvátské Bible byla tištěna v roce 1455.
Zdejší církevní muzeum vystavuje i další vzácné
exponáty: Biblický hebrejský text z 11. století (role
pergamenu), originály nebo reprinty nejstarších hlaholských knih
a rukopisů, dva exempláře inkunábule (z devadesáti, které se
nacházejí ve zdejší knihovně, čítající přes 30.000 svazků).
Košljunské etnografické muzeum umožňuje pohled do
života ostrova Krk v nedávné minulosti. Modely lodí, dřevěné
nádobí, zemědělské nářadí, zařízení na výrobu sýra,
lidový kroj, keramika, hudební nástroje, bohatá numizmatická sbírka,
Ptolemajův (1511) a Strabonův (1573) atlas.
Podle textu bratra
Jerko Valkoviče, Košljun.
Poznámky:
|
|
1 –
|
Baščanská
deska je nejstarší a nejvýznamnější chorvatská písemná památka,
vytesaná do kamene hlaholským písmem v chorvatském jazyku. Originál se
nachází ve starobylém kostele sv. Lucije v městečku
Jurandvor, vzdáleném
2-3 km od známého města Baška na ostrově
Krk. Deska pochází z 11. století a dal ji zhotovit chorvatský král Zvonimír: Na desce je sdělení, že celou
oblast baščanské zátoky svěřuje pod ochranu křesťanské církve,
sídlící v Jurandvoru. Demonstroval tím rovněž na
věčné časy starobylost chorvatského jazyka. Kopie desky (sádrový odlitek) je uložena v etnografickém
muzeu v klášteře františkánů na ostrůvku Košljun v Punatské
zátoce ostrova Krk.
|
|
|
Petr Šimík (2006).
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|
