JAKÉ OTÁZKY SI KLADOU ANTROPOLOGOVÉ, ARCHEOLOGOVÉ, HISTORIKOVÉ A BADATELÉ

• „Rudolf Turek (1963)“
„Se zakladateli dynastie (Přemyslem a jeho manželkou – pozn. PŠ) je ovšem – a to už u Kristiána i u Kosmy – spojen další závažný čin: založení Prahy. A přece můžeme na podkladě archeologického výzkumu dnes už téměř jednoznačně prohlásit, že pražský hrad založil Bořivoj. Proč se zásluha o Prahu, Kosmovu »paní celé země«, neponechává prvému křesťanskému a zároveň prvému vskutku historickému knížeti, jemuž opravdu náleží, proč se posunuje – u Kristiána o neurčitou dobu, u Kosmy o osm generací – nazpět do minulosti? To je opravdu záhada“. (R. Turek 1963, s. 110). Záhada je spíš v tom, proč si tuto otázku nepoložili i další historikové!

• „Jaroslav Zástěra (1986)“
„Je možné, aby na řadovém zobrazení panovníků byly některé postavy dvakrát?“ Tuto otázku si kladl J. Zástěra, když sestavoval svoji hypotézu o ikonografii maleb ve znojemské rotundě. Zjistil totiž, že ve 4. pásu maleb jsou knížata Václav (922-935) a Vratislav II. (1061-1092) vyobrazeni dvakrát. V tomto názoru ho utvrdil fakt, že zdvojení uvedených knížat malíř ještě pro jistotu zdůraznil jejich štítem, obráceným řemením k pozorovateli (J. Zástěra 1986, s. 3-4).

• „Dušan Třeštík (1987)“
„Mohl Bořivoj pocházet z Moravy? Mohl být dokonce Rostislavovým synem?“ Tyto otázky si položil český historik nad hypotézou J. Zástěry (1986) o obsahu maleb ve znojemské rotundě, v níž byl tento předpoklad vysloven (D. Třeštík 1987, s. 566, 567).

• „Emanuel Vlček (1995)“
Jedinec pohřbený v centrálně umístěném hrobě č. 12/59 v samostatné hrobní kapli velkomoravského církevního komplexu na sadské výšině u Uherského Hradiště zemřel pravděpodobně pro nezvládnutelné vykrvácení po vylomení či vytržení předního zubu. Známý antropolog a lékař se proto ptá: „Zjistí se někde v písemných pramenech zmínka o náhlé a nečekané smrti některého z velkomoravských velmožů?“ (E. Vlček 1995, s. 209).

• „Luděk Galuška (1996)“
Otázky, které si klade moravský archeolog, spoluautor (ověřené) hypotézy o moravském původu českých „Přemyslovců“, v souvislosti s Kristiánovou verzí údajného Bořivojova křtu arcibiskupem Metodějem (L. Galuška 1996, s. 125):
   • „Mohl by být zřejmě vysoce postavený Moravan spřízněný se Svatoplukem nepokřtěný?“
   • „Mohlo by se s ním jednat tak ponižujícím způsobem, jak se jednalo s Bořivojem před jeho křtem?“
   • „Mohli by na knížecím stolci Čechů zůstat potomci cizího, dosazeného panovníka v době, kdy se Čechy opět dobrovolně poddaly vládě Franků?“

• „Naďa Profantová (1996)“
„Ludmilin a Bořivojův křest ovšem nepotvrzuje žádný nehagiografický (ani hagiografický – pozn. PŠ) soudobý pramen a mezi popisovanými událostmi a dobou vzniku Kristiánovy legendy (v níž je první zmínka o jejich křtu – pozn. PŠ) leží více než stoletá průrva. Můžeme vůbec jejím údajům věřit, zvláště když se v jejím vyprávění vyskytují zjevně fantazijní motivy? Copak by tak obratný diplomat jako byl Svatopluk Veliký ponížil knížete, byť méně mocného, přec vládnoucího nad strategicky významnou zemí? Není Kristiánova legenda ve věci Bořivojova křtu opravdu pouze legendou?“ (N. Profantová 1996, s. 37n).
1. Bořivojův křest. 2. Ludmilin křest. 3. Strojmírovo povstání.

• „Dušan Třeštík (1997)“
„Proč bavorská recenze václavské legendy Crescente vynechává Bořivoje?“ (D. Třeštík 1997, s. 172-173, 322, 331).

• „Dušan Třeštík (1997)“
„Mohl Bořivojův syn, kníže Spytihněv, usednout na stolec otcovský jako dosud nepokřtěný?“ (D. Třeštík 1997, s. 322-323).

• „Jan Frolík a Zdeněk Smetánka (1997)“
„Je hrob K1 ve Václavově svatovítské rotundě na Pražském hradě starší, nebo mladší než sama rotunda či dokonce mladší než Václavův hrob v ní?“ Pražští archeologové konečně našli odpověď (J. Frolík-Z. Smetánka 1997, s. 128n.).

• „Dušan Třeštík (1997), Naďa Profantová (1999) a David Kalhous (2006)“
„Co chtěl říci Kristián ve své legendě, když těsně před údajným Bořivojovým křtem na Moravě na dvoře krále Svatopluka vložil do úst arcibiskupa Metoděje onu památnou prorockou větu: »Staneš se pánem pánů svých!«?“ (D. Třeštík 1997, s. 325; N. Profantová 1999, s. 299 a pozn. 23 na s. 701).
Jak bychom Metodějovu prorockou větu měli správně chápat, nám pak později vysvětlil ještě také D. Kalhous (2006, s. 137, 151).

• „Jaroslav Brůžek-Vladimír Novotný (1999)“
Jak staří umírali staří Přemyslovci? Jak přesná je přesnost určení věku jedince podle kostry?
„Může jedinec podle historických pramenů 25 až 27letý vykazovat zubní histologické známky věku 42,2 ±4,8 roku (kníže Václav), či lze u osoby, která dosáhla chronologického věku 33 let (kníže Vratislav I.), předpokládat zubní věk 45,7 ±5,9 roku? V zásadě se rozdíly jeví jako nesmiřitelné“ (J. Brůžek-V. Novotný 1999, s. 455).

• „Jiří Sláma (2001)“
„O čem svědčí kousky malty nalezené v hrobě K1 ve Václavově svatovítské rotundě na Pražském hradě, který byl dosud připisován pohřbu knížete Bořivoje?“ Pražský archeolog dochází k velmi ukvapenému závěru: „Bořivoj tu být pohřben nemůže!“ A z toho dále vyvozuje: „Hypotéza o moravském původu Bořivoje, která vychází z tohoto mylného předpokladu, je tudíž neplatná“ (J. Sláma 2001, s. 352).

• „Pavol Černý (2004)“
„Kdo je vyobrazený na titulní iluminaci Svatovítské apokalypsy? Spytihněv II., nebo Vratislav II.?“ P. Černý dospěl k závěru, že důležitější než mitra na hlavě knížete je kopí s praporcem v jeho ruce. V tomto kopí spatřoval „Rudolfovo kopí“ ukořistěné roku 1080 v bitvě u Flarchheimu. Z toho mu pak vyšlo, že oním vyobrazeným knížetem musí být Vratislav II. (1061-1092) (P. Černý 2004, s. 135).

• „Jan Cinert (2008)“
„Odkud se vzali po roce 950 ve východních Čechách Slavníkovci?“ (J. Cinert 2008, s. 260-264).

• Petr Šimík: „Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“
(1. moravská historie, 2. Kristián, 3.  Kosmas).
Otázka, kterou si kladly generace našich historiků. Jaký postoj zaujali ke Kosmovým příběhům a postavám:
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Kristián: Legenda „Život a umučení svatého Václava a svaté Ludmily, báby jeho“ (kap. 2.).
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• František Palacký: Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Díl první: Od prvověkosti až do roku 1253. L. Mazáč, Praha 1936.
• Rudolf Turek: Čechy na úsvitě dějin. Academia (reprint 1. vydání Orbis, Praha 1963), Praha 2000.
• Antonín Friedl: Přemyslovci ve Znojmě. Ikonografie posvátného oráče v českém mythu. Odeon, Praha 1966.
• Oldřich Králík (ed.): Nejstarší legendy přemyslovských Čech. Vyšehrad, Praha 1969.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Kronika tak řečeného Dalimila. Ed. Marie Bláhová, překl. Marie Krčmová, přebás. Hana Vrbová, Svoboda, Praha 1977.
• Jaroslav Ludvíkovský: Kristiánova legenda. Vyšehrad, Praha 1978.
• Přibík Pulkava z Radenína: Kronika česká. Kroniky doby Karla IV. Ed. Marie Bláhová-Jana Zachová, Svoboda, Praha 1987, s. 273-274.
• Dušan Třeštík: Objevy ve Znojmě. ČsČH XXXV-4, 1987, s. 548-576.
• Alois Jirásek: Staré pověsti české. Doslov Zdeněk Nejedlý. SPN, Praha 1955.
• Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury. MF, Praha 1995.
• Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 167-211.
• Lubomír E. Havlík: O přenesení království a koruny z Moravy do Čech. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 223-240.
• Luděk Galuška: Uherské Hradiště – Sady. Křesťanské centrum říše Velkomoravské. MZM, Brno 1996.
• Naďa Profantová: Kněžna Ludmila. Vládkyně a světice, zakladatelka dynastie. Epocha, Praha 1996.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Fyzické osobnosti českých panovníků. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
• Jan Frolík-Zdeněk Smetánka: Archeologie na Pražském hradě. Paseka, Praha a Litomyšl 1997.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české, I. sv. do roku 1197. Paseka, Praha a Litomyšl 1999.
• Jaroslav Brůžek-Vladimír Novotný: Jak staří umírali staří Přemyslovci aneb Jak přesná je přesnost určení věku jedince podle kostry. Vesmír 78 (129), č. 8, 1999.
• Jiří Sláma: K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje. In: Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ AV ČR Brno. Brno 2001, s. 349-353.
• Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
• David Kalhous: Státnost v Kristiánově legendě. K roli tradice při formování přemyslovského státu. In: Stát, státnost a rituály přemyslovského věku. Problémy, názory, otázky. Sborník příspěvků z konference konané dne 18. října 2005 v Brně. Eds. M. Wihoda a D. Malaťák. MM, Brno 2006, s. 135-153.