• „Srovnání
motivů nejstarších podání pověsti o Přemyslovi“
Tabulka 1. Od nejstarší zmínky v Kristiánově legendě až po Františka
Palackého.
• „Kosmův
obrazový
scénář“
Tabulka 2. Srovnání obsahu 3. pásu maleb ve znojemské rotundě s textem
Kosmova libušopřemyslovského mýtu.
• „Pokusy
historiků a badatelů o »správné« datování
Bořivojova
křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“
Tabulka 3. Zdůraznění Bořivojova (pozdního) křtu nacházíme
p o p r v é
až v legendě tzv. Kristiána (992-994), kap. 2, tzn. s odstupem
asi 120 let od doby, kdy k němu podle Kristiána mělo dojít. Měl se odehrát
na Moravě na dvoře krále Svatopluka a udělit mu jej měl
„nejvyšší
moravský biskup“ Metoděj. Žádný soudobý pramen se o něm ale
nezmiňuje, zejména ne Metodějův životopisec a autor staroslověnského „Života sv. Metoděje“
(886), který by o tak
významném politickém činu jistě nemlčel, když i pokřtění
jakéhosi nejmenovaného vislanského knížete Metodějem uvádí.
Druhou zmínku najdeme až po
dalších 120 letech u
Kosmy (I, 10) v jeho Kronice
Čechů: „Hostivít zplodil Bořivoje, jenž první z knížat byl
pokřtěn od ctihodného Metoděje, biskupa moravského, za časů císaře
Arnulfa a krále moravského Svatopluka“. Neříká již výslovně,
že to bylo na Moravě! Podobně jako Kristián i Kosmas Bořivojovým křtem zvýraznil
tento jasný předěl v historii Čechů – přechod od
pohanství ke křesťanství. Navíc „zná“ již přesně rok, ve kterém mělo
ke křtu dojít (I, 14). To,
na rozdíl od těch předcházejících v jeho Kronice, má již být „hodnověrný“
údaj: „Roku
od narození Páně 894. Pokřtěn byl Bořivoj, první křesťanský
kníže svaté víry“. Jenže zde už neříká kde a kým.
Kromě toho to je vykonstruované datum. Metoděj (†885)
byl tehdy již devět let po smrti a Bořivoj (†888) asi šest.
„Správné“ datování Bořivojova křtu se pak stalo oblíbeným námětem
prací našich i zahraničních historiků a badatelů. Výsledek
jejich jistě dobře míněného snažení nyní předkládáme v přehledné tabulce.
• „Stáří prvních
»Přemyslovců«“
Tabulka 4. Srovnání dožitého věku knížat, uváděného v legendách, s výsledky
antropologicko lékařského průzkumu jejich kosterních pozůstatků, který
provedl E. Vlček a kol. (1995, 1997); doplněno o poznatky historika D. Třeštíka
(1997).
• „Věk
a období vlády knížat v grafickém znázornění“
(do roku 960)
Tabulka 5a. Srovnání věku a období
vlády posledních Mojmírovců (Rostislava, Svatopluka, Mojmíra II.) a prvních „Přemyslovců“ (Bořivoje,
Ludmily,
Spytihněva, Vratislava a jeho manželek, Václava, Boleslava I.) dle
pramenů s přihlédnutím k výsledkům antropologicko lékařského průzkumu jejich
kosterních pozůstatků, který
provedl E. Vlček a kol. (1982, 1995, 1997).
Tabulka 5b. Detailní srovnání knížat
v téže době žijících a vládnoucích
na Moravě a v Čechách – Svatopluka a Bořivoje – podle výsledků
průzkumu E. Vlčka a kol. (1982, 1995, 1997).
• „Životní
data kněžny Ludmily“
Tabulka 6. Vzhledem k výše uvedeným novým
poznatkům můžeme předložit pravděpodobný sled událostí v životě
kněžny Ludmily.
• „Životní data knížete Václava“
Tabulka 7. Vzhledem k výše uvedeným novým
poznatkům můžeme předložit pravděpodobný sled událostí v životě
knížete Václava.
• „Srovnání motivů v
ludmilských a václavských legendách“
Tabulka 8. Od I. staroslověnské legendy přes díla latinsky píšících
legendistů až po staroslověnské Proložní
legendy.
• „Chronologie
osobností“
Tabulka 9. Kdo „spoluvytvářel dějiny“ (v průběhu 7.-11. století) současně
ve stejnou dobu ve střední Evropě – od římského papeže po
byzantského císaře.
• „Chronologie
událostí“
Tabulka 10. Dějiny Velké Moravy a
„přemyslovského“ státu v datech
(623-1097). Nejvýznamnější události, které ovlivňovaly a formovaly
první stát Slovanů a jeho přímého pokračovatele.
• „Abeceda“
Tabulka 11. Hlaholské a cyrilské
znaky a jejich číselná hodnota.
• „Výsledky
průzkumu kosterních pozůstatků nejstarších »Přemyslovců«“
Tabulka 12. Antropologicko lékařský
průzkum kosterních pozůstatků nejstarších „Přemyslovců“, který provedl
antropolog Emanuel Vlček a kol., uveřejněný v publikaci
Nejstarší
Přemyslovci (1997). Doplněno o výsledky průzkumu pozůstatků z hrobu 12/59 v samostatné hrobní kapli církevního komplexu na
sadské výšině u Uherského Hradiště, které jsou podle hypotézy
Luďka Galušky (1996, s. 122-125) připisovány velkomoravskému králi
Svatoplukovi. Publikováno v článku Emanuela Vlčka „Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště“ (1995, s. 167-211).
• „Průběžný
věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých
klíčových letech“
Tabulka 13. Průběžný
věk prvních „Přemyslovců“ v některých klíčových letech vycházející z jejich
známého data úmrtí a dožitého věku
dle výsledků antropologicko lékařského průzkumu jejich kosterních
pozůstatků, který
provedl E. Vlček a kol. (1982, 1997).
• „Srovnání
Kristiánovy a Kosmovy verze přemyslovské pověsti“
Tabulka 14. Zatímco Kristián se ještě
alespoň rámcově přidržoval skutečné historie, Kosmas pořadí
událostí změnil a zřejmě přitom dosti pečlivě
postupoval podle obrazového scénáře, který našel na malbě ve znojemské
rotundě – srovnej tab. 2: „Kosmův
obrazový scénář k pověsti
o Přemyslovi“.
• „Životní data
krále-oráče Rostislava“
Tabulka 15. Vzhledem k výše uvedeným novým
poznatkům můžeme předložit pravděpodobný sled událostí v životě
moravského krále-oráče Rostislava.
• „Zdroj
Kristiánovy a Kosmovy inspirace“
Tabulka 16. Události, které se
odehrávaly převážně na Moravě a později inspirovaly Kristiána
a Kosmu k vytvoření přemyslovské pověsti.
• „První
arcibiskupové a biskupové moravští“
Tabulka 17. Od arcibiskupa Metoděje po
biskupa Jindřicha Zdíka.
• „Věk
a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“
(do roku 1140)
Tabulka 18. Srovnání věku a období
vlády
Břetislavových synů a vnuků na pražském stolci a v moravských údělech.
• „Rostislav
a Svatopluk, králové velkomoravští, v písemných pramenech“
Tabulka 19. Jméno krále Rostislava na
konci 10. století z písemných pramenů mizí. Buď není vůbec jmenován,
nebo je nahrazován jménem Svatopluk. V českém mýtu je nazván
Přemysl.
• „Křesťanský
král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a
obrazové interpretaci
Tabulka 20. Některé významné události
v dějinách Velké Moravy a Čech a jejich interpretace v pozdějších
písemných
a obrazových pramenech.
|