PŘEHLEDNÉ A SROVNÁVACÍ TABULKY

• „Srovnání motivů nejstarších podání pověsti o Přemyslovi“
Tabulka 1. Od nejstarší zmínky v Kristiánově legendě až po Františka Palackého.

• „Kosmův obrazový scénář“
Tabulka 2. Srovnání obsahu 3. pásu maleb ve znojemské rotundě s textem Kosmova libušopřemyslovského mýtu.

• „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datování Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“
Tabulka 3. Zdůraznění Bořivojova (pozdního) křtu nacházíme   p o p r v é   až v legendě tzv. Kristiána (992-994), kap. 2, tzn. s odstupem asi 120 let od doby, kdy k němu podle Kristiána mělo dojít. Měl se odehrát na Moravě na dvoře krále Svatopluka a udělit mu jej měl „nejvyšší moravský biskup“ Metoděj. Žádný soudobý pramen se o něm ale nezmiňuje, zejména ne Metodějův životopisec a autor staroslověnského „Života sv. Metoděje“ (886), který by o tak významném politickém činu jistě nemlčel, když i pokřtění jakéhosi nejmenovaného vislanského knížete Metodějem uvádí.
   Druhou zmínku najdeme až po dalších 120 letech u Kosmy (I, 10) v jeho Kronice Čechů: „Hostivít zplodil Bořivoje, jenž první z knížat byl pokřtěn od ctihodného Metoděje, biskupa moravského, za časů císaře Arnulfa a krále moravského Svatopluka“. Neříká již výslovně, že to bylo na Moravě! Podobně jako Kristián i Kosmas Bořivojovým křtem zvýraznil tento jasný předěl v historii Čechů – přechod od pohanství ke křesťanství. Navíc „zná“ již přesně rok, ve kterém mělo ke křtu dojít (I, 14). To, na rozdíl od těch předcházejících v jeho Kronice, má již být „hodnověrný“ údaj: „Roku od narození Páně 894. Pokřtěn byl Bořivoj, první křesťanský kníže svaté víry“. Jenže zde už neříká kde a kým. Kromě toho to je vykonstruované datum. Metoděj (†885) byl tehdy již devět let po smrti a Bořivoj (†888) asi šest. „Správné“ datování Bořivojova křtu se pak stalo oblíbeným námětem prací našich i zahraničních historiků a badatelů. Výsledek jejich jistě dobře míněného snažení nyní předkládáme v přehledné tabulce.

• „Stáří prvních »Přemyslovců«“
Tabulka 4. Srovnání dožitého věku knížat, uváděného v legendách, s výsledky antropologicko lékařského průzkumu jejich kosterních pozůstatků, který provedl E. Vlček a kol. (1995, 1997); doplněno o poznatky historika D. Třeštíka (1997).

• „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960)
Tabulka 5a. Srovnání věku a období vlády posledních Mojmírovců (Rostislava, Svatopluka, Mojmíra II.) a prvních „Přemyslovců“ (Bořivoje, Ludmily, Spytihněva, Vratislava a jeho manželek, Václava, Boleslava I.) dle pramenů s přihlédnutím k výsledkům antropologicko lékařského průzkumu jejich kosterních pozůstatků, který provedl E. Vlček a kol. (1982, 1995, 1997).
Tabulka 5b. Detailní srovnání knížat v téže době žijících a vládnoucích na Moravě a v Čechách – Svatopluka a Bořivoje – podle výsledků průzkumu E. Vlčka a kol. (1982, 1995, 1997).

• „Životní data kněžny Ludmily“
Tabulka 6. Vzhledem k výše uvedeným novým poznatkům můžeme předložit pravděpodobný sled událostí v životě kněžny Ludmily.

• „Životní data knížete Václava“
Tabulka 7. Vzhledem k výše uvedeným novým poznatkům můžeme předložit pravděpodobný sled událostí v životě knížete Václava.

• „Srovnání motivů v ludmilských a václavských legendách“
Tabulka 8. Od I. staroslověnské legendy přes díla latinsky píšících legendistů až po staroslověnské Proložní legendy.

• „Chronologie osobností“
Tabulka 9. Kdo „spoluvytvářel dějiny“ (v průběhu 7.-11. století) současně ve stejnou dobu ve střední Evropě – od římského papeže po byzantského císaře.

• „Chronologie událostí“
Tabulka 10. Dějiny Velké Moravy a „přemyslovského“ státu v datech (623-1097). Nejvýznamnější události, které ovlivňovaly a formovaly první stát Slovanů a jeho přímého pokračovatele.

• „Abeceda“
Tabulka 11. Hlaholské a cyrilské znaky a jejich číselná hodnota.

• „Výsledky průzkumu kosterních pozůstatků nejstarších »Přemyslovců«“
Tabulka 12. Antropologicko lékařský průzkum kosterních pozůstatků nejstarších „Přemyslovců“, který provedl antropolog Emanuel Vlček a kol., uveřejněný v publikaci Nejstarší Přemyslovci (1997). Doplněno o výsledky průzkumu pozůstatků z hrobu 12/59 v samostatné hrobní kapli církevního komplexu na sadské výšině u Uherského Hradiště, které jsou podle hypotézy Luďka Galušky (1996, s. 122-125) připisovány velkomoravskému králi Svatoplukovi. Publikováno v článku Emanuela Vlčka „Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště“ (1995, s. 167-211).

• „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“
Tabulka 13. Průběžný věk prvních „Přemyslovců“ v některých klíčových letech vycházející z jejich známého data úmrtí a dožitého věku dle výsledků antropologicko lékařského průzkumu jejich kosterních pozůstatků, který provedl E. Vlček a kol. (1982, 1997).

• „Srovnání Kristiánovy a Kosmovy verze přemyslovské pověsti“
Tabulka 14. Zatímco Kristián se ještě alespoň rámcově přidržoval skutečné historie, Kosmas pořadí událostí změnil a zřejmě přitom dosti pečlivě postupoval podle obrazového scénáře, který našel na malbě ve znojemské rotundě – srovnej tab. 2: „Kosmův obrazový scénář k pověsti o Přemyslovi“.

• „Životní data krále-oráče Rostislava“
Tabulka 15. Vzhledem k výše uvedeným novým poznatkům můžeme předložit pravděpodobný sled událostí v životě moravského krále-oráče Rostislava.

• „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“
Tabulka 16. Události, které se odehrávaly převážně na Moravě a později inspirovaly Kristiána a Kosmu k vytvoření přemyslovské pověsti.

• „První arcibiskupové a biskupové moravští“
Tabulka 17. Od arcibiskupa Metoděje po biskupa Jindřicha Zdíka.

• „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140)
Tabulka 18. Srovnání věku a období vlády Břetislavových synů a vnuků na pražském stolci a v moravských údělech.

• „Rostislav a Svatopluk, králové velkomoravští, v písemných pramenech“
Tabulka 19. Jméno krále Rostislava na konci 10. století z písemných pramenů mizí. Buď není vůbec jmenován, nebo je nahrazován jménem Svatopluk. V českém mýtu je nazván Přemysl.

• „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci
Tabulka 20. Některé významné události v dějinách Velké Moravy a Čech a jejich interpretace v pozdějších písemných a obrazových pramenech.

Literatura:
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského průzkumu. Katalog. NM, Praha 1982.
• Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 201, 206-209.
• Luděk Galuška: Uherské Hradiště – Sady, křesťanské centrum říše Velkomoravské. MZM, Brno 1996, s. 122-125.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Fyzické osobnosti českých panovníků. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.