MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

TABULKY

 

9. CHRONOLOGICKÝ PŘEHLED OSOBNOSTÍ

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ OSOBNOSTI, KTERÉ OVLIVŇOVALY A FORMOVALY PRVNÍ „STÁTY“ SLOVANŮ

• „Od západu na východ“
Kdo, společně s panovníky moravskými a českými, „tvořil dějiny“ současně ve stejnou dobu ve střední Evropě – od římského papeže po byzantského císaře.

[ 7. století ] [ 9. století ] [ 10. století ] [ 11. století ]

ROK PAPEŽ ŘÍMSKÝ CÍSAŘ ŘÍŠE V- FRANS. ČECHY MORAVA POLSKO PANO- NIE BYZANT.
CÍSAŘ
626 Honorius I.  král Sámo
(626-658/661)
Herakleios
833 Řehoř IV. Ludvík I. Pobožný   – Mojmír I.
(820-845?)
Theofilos
846 Sergius II. Lothar I. Ludvík II. Němec   – Rostislav
(846-870)
Pribina Michael III.
863 Mikuláš I. Ludvík II.
Mladší
Ludvík II. Němec   – král Rostislav1 Kocel Michael III.
870 Hadrián II. Ludvík II.
Mladší
Ludvík II. Němec   – král Rostislav2 Kocel Basileios I.
870 Hadrián II. Ludvík II.
Mladší
Ludvík II. Němec   – Slavomír
(870-871)
Kocel Basileios I.
871 Hadrián II. Ludvík II.
Mladší
Ludvík II. Němec   – Svatopluk
(871-894)
Kocel Basileios I.
875 Jan VIII. Karel II. Holý Ludvík II. Němec Bořivoj
(875-888)
Svatopluk Kocel Basileios I.
890 Štěpán V. Arnulf Korutan. král Svatopluk3 král Svatopluk Leon VI.
895 Formosus Guido ze
Spoleta
Arnulf Korutan. Spytihněv
(894-915)
Mojmír II.
(894-906)
Mojmír II. Leon VI.
900 Jan IX. Guido ze
Spoleta
Ludvík
III. Dítě
Spytihněv Mojmír II.4 Mojmír II. Leon VI.
915 Jan X. Berengar I. Friaul. Konrád I. Vratislav
(915-921)
Konstantin VII. Porfyro-
gennetos
921 Jan X. Berengar I. Friaul. Jindřich I.
Ptáčník
Drahomíra
(921-922)
Konstantin VII. Porfyro-
gennetos
922 Jan X. Berengar I. Friaul. Jindřich I.
Ptáčník
Václav
(922-935)
Konstantin VII. Porfyro-
gennetos
935 Jan XI. Jindřich I.
Ptáčník
Boleslav I. (935-972) Zoltán Konstantin VII. Porfyro-
gennetos
967 Jan XIII. Ota I.
(+Ota II.)
Ota I. Boleslav I.5 Měšek I. Taksoň Nikeforos
II. Fokas
972 Jan XIII. Ota II. Ota II. Boleslav II.
(972-999)
Měšek I. Gejza Ioannes I. Tzimiskes
999 Silvestr II. Ota III. Ota III. Boleslav III.
(999-1003)
Boleslav Chrabrý Štěpán I. Basileios II.
1004 Jan XVIII. Jindřich
II. Svatý
Jaromír
(1004-1012)
Boleslav Chrabrý Boleslav Chrabrý král Štěpán I. Basileios II.
1012 Sergius IV. Jindřich
II. Svatý
Oldřich
(1012-1034)
Boleslav Chrabrý Boleslav Chrabrý král Štěpán I. Basileios II.
1019 Benedikt VIII. Jindřich
I. Svatý
Jindřich
II. Svatý
Oldřich Břetislav6
(1019-1055)
Boleslav Chrabrý král Štěpán I. Basileios II.
1035 Benedikt IX. Konrád I. Konrád II. Břetislav I.
(1035-1055)
Kazimír I.
Obnovitel
král Štěpán I. Michael IV.
1054 Lev IX. Jindřich II. Jindřich
III.
Břetislav I.7
(1035-1055)
Kazimír I.
Obnovitel
Ondřej I. Konstantin IX. Mono-
machos
1055 Viktor II. Jindřich II. Jindřich
III.
Spytihněv II.
(1055-1061)
Kazimír I.
Obnovitel
Ondřej I. Konstantin IX. Mono-
machos
1059 Mikuláš
II.
Jindřich
IV.
Spytihněv II.8
(1055-1061)
Boleslav
II. Smělý
Ondřej I. Issakios I.
Komnenos
1061 Alexandr II. Jindřich
IV.
Vratislav II.
(1061-1092)
Boleslav
II. Smělý
Bela I. Konstantin X. Dukas
1086 Viktor III. Jindřich
III.
Jindřich
IV.
král Vratislav I.9 Vladislav
I. Heřman
Ladislav
I. Svatý
Alexios I. Komnenos
1092 Urban II. Jindřich
III.
Jindřich
IV.
Konrád I.
(1092)
Vladislav
I. Heřman
Ladislav
I. Svatý
Alexios I. Komnenos
1092 Urban II. Jindřich
III.
Jindřich
IV.
Břetislav II.
(1092-1100)
Vladislav
I. Heřman
Ladislav
I. Svatý
Alexios I. Komnenos
1097 Urban II. Jindřich
III.
Jindřich
IV.
Břetislav II.10 Vladislav
I. Heřman
Koloman Alexios I. Komnenos

 

Poznámky:
1 Na Moravu dorazilo poselstvo byzantského císaře Michaela III. v čele s věrozvěsty Konstantinem a Metodějem.
2 Úspěšná misie obou soluňských bratrů byla završena vysvěcením Metoděje na arcibiskupa panonského (869) papežem Hadriánem II. Po svém návratu na Moravu byl králem Rostislavem ustanoven nejvyšším biskupem.
3 Bavorský král Arnulf postoupil moravskému králi Svatoplukovi vévodství české (Regino z Prümu, Kronika k roku 890). Svatopluk si tak na Omuntesbergu nechal od Arnulfa znovu potvrdit smlouvu uzavřenou s Ludvíkem Němcem roku 874 ve Forchheimu. Vévodství Čechů se tehdy stalo součástí království Moravanů, jak vyplývá z Reginonovy zprávy k roku 876. Králem Svatopluka tituluje již v roce 885 ve svém listu papež Štěpán V., který jej dle „Dukljanské kroniky“ prostřednictvím svých legátů korunoval „podle způsobu římských králů“.
4 Na žádost Mojmíra II. papežští legáti arcibiskup Jan a biskupové Benedikt a Daniel vysvětili na Moravě arcibiskupa (Jana?) a  tři biskupy (obnovení moravského arcibiskupství).
5 Papež Jan XIII. (965-972) svým listem schválil žádost Boleslava I. o zřízení pražského biskupství. Prvním pražským biskupem byl pak ustanoven a vysvěcen Sas Dětmar (973/976). Současně bylo obnoveno biskupství moravské.
6 Kníže Břetislav se stává správcem Moravy, kterou na Polácích dobyl jeho otec Oldřich. Někdy v tomto období, současně se stavbou hradu, nechává opravit znojemskou rotundu a její interiér vyzdobit malbami.
7 Kníže Břetislav I. rozdělil panství moravské (viz mapka) mezi své syny. Polovici dal Vratislavovi (Olomoucko), druhou část Konrádovi a Otovi (Brněnsko a Znojemsko); Jaromír, jsa na učení, meškal ještě v školních síních (Kosmas II, 15).
8 V roce 1059 nebo 1060 získal Spytihněv II. od papeže Mikuláše II. za roční poplatek 100 hřiven stříbra právo nosit biskupskou mitru. Kníže Vratislav II. si pak toto právo za stejný poplatek dal schválit papežem Alexandrem II. a na počátku pontifikátu Řehoře VII. znovu potvrdit. Blíže o těchto církevních mitrách J. Žemlička (1997).
9 Kníže Vratislav II. byl v Praze 15. června 1086 slavnostně korunován králem českým a polským (P. Černý 2004 vyslovil domněnku, že k pražské korunovaci došlo již o rok dříve). S královskými atributy korunou a žezlem je vyobrazen ve znojemské rotundě na čestném místě na západní stěně proti apsidě, nad postavou prvního krále Slovanů Sáma.
10 Definitivní vyhnání slovanských mnichů z kláštera v Sázavě znamená konec staroslověnského písemnictví
v Čechách a na Moravě (až do založení emauzského kláštera v Praze Na Slovanech za Karla IV.).

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Mapky: „Předpokládaný rozsah Sámovy říše“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „České kmeny dle P. Randuse“.
Mapky: „Osídlení Čech“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Mapky: „Moravské úděly“.
Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 10: „Chronologický přehled událostí“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty.
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?
Úvahy „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Lubomír E. Havlík: Moravské letopisy. Dějiny Moravy v datech. Jota, Brno 1993.
• Lubomír E. Havlík: Svatopluk Veliký – král Moravanů a Slovanů. Jota, Brno 1994.
• Josef Gelmi: Papežové. Od sv. Petra po Jana Pavla II. MF, Praha 1994.
• Bohumila Zástěrová a kol.: Dějiny Byzance. Academia, Praha 1992 (1994, 1996).
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Josef Žemlička: Čechy v době knížecí (1034-1198). NLN, Praha 1997.
• Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české, sv. I. do roku 1197. Paseka, Praha a Litomyšl 1999.
• Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. NLN, Praha 2001.
• Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah