9. CHRONOLOGICKÝ
PŘEHLED OSOBNOSTÍ
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ
OSOBNOSTI, KTERÉ OVLIVŇOVALY A FORMOVALY PRVNÍ „STÁTY“
SLOVANŮ |
• „Od západu na východ“
Kdo, společně s panovníky moravskými a českými, „tvořil dějiny“ současně ve stejnou dobu ve střední
Evropě – od římského papeže po byzantského císaře.
[ 7. století ] [
9.
století ] [ 10. století ] [ 11. století ]
|
ROK
|
PAPEŽ
|
ŘÍMSKÝ
CÍSAŘ
|
ŘÍŠE
V- FRANS.
|
ČECHY
|
MORAVA
|
POLSKO
|
PANO- NIE
|
BYZANT.
CÍSAŘ
|
626
|
Honorius
I.
|
–
|
–
|
král
Sámo
(626-658/661)
|
–
|
–
|
Herakleios
|
833
|
Řehoř
IV.
|
Ludvík
I. Pobožný
|
–
|
–
|
Mojmír
I.
(820-845?)
|
–
|
–
|
Theofilos
|
846
|
Sergius II.
|
Lothar I.
|
Ludvík
II. Němec
|
–
|
Rostislav
(846-870)
|
–
|
Pribina
|
Michael III.
|
863
|
Mikuláš
I.
|
Ludvík
II.
Mladší
|
Ludvík
II. Němec
|
–
|
král
Rostislav1
|
–
|
Kocel
|
Michael III.
|
870
|
Hadrián
II.
|
Ludvík
II.
Mladší
|
Ludvík
II. Němec
|
–
|
král
Rostislav2
|
–
|
Kocel
|
Basileios I.
|
870
|
Hadrián
II.
|
Ludvík
II.
Mladší
|
Ludvík
II. Němec
|
–
|
Slavomír
(870-871)
|
–
|
Kocel
|
Basileios I.
|
871
|
Hadrián
II.
|
Ludvík
II.
Mladší
|
Ludvík
II. Němec
|
–
|
Svatopluk
(871-894)
|
–
|
Kocel
|
Basileios I.
|
875
|
Jan VIII.
|
Karel
II. Holý
|
Ludvík
II. Němec
|
Bořivoj
(875-888)
|
Svatopluk
|
–
|
Kocel
|
Basileios I.
|
890
|
Štěpán
V.
|
–
|
Arnulf
Korutan.
|
král
Svatopluk3
|
–
|
král
Svatopluk
|
Leon VI.
|
895
|
Formosus
|
Guido ze
Spoleta
|
Arnulf Korutan.
|
Spytihněv
(894-915)
|
Mojmír
II.
(894-906)
|
–
|
Mojmír
II.
|
Leon VI.
|
900
|
Jan IX.
|
Guido ze
Spoleta
|
Ludvík
III. Dítě
|
Spytihněv
|
Mojmír
II.4
|
–
|
Mojmír
II.
|
Leon VI.
|
915
|
Jan X.
|
Berengar I. Friaul.
|
Konrád
I.
|
Vratislav
(915-921)
|
–
|
–
|
–
|
Konstantin
VII. Porfyro-
gennetos
|
921
|
Jan X.
|
Berengar I. Friaul.
|
Jindřich
I.
Ptáčník
|
Drahomíra
(921-922)
|
–
|
–
|
–
|
Konstantin
VII. Porfyro-
gennetos
|
922
|
Jan X.
|
Berengar I. Friaul.
|
Jindřich
I.
Ptáčník
|
Václav
(922-935)
|
–
|
–
|
–
|
Konstantin
VII. Porfyro-
gennetos
|
935
|
Jan XI.
|
–
|
Jindřich
I.
Ptáčník
|
Boleslav I.
(935-972)
|
–
|
–
|
Zoltán
|
Konstantin
VII. Porfyro-
gennetos
|
967
|
Jan XIII.
|
Ota I.
(+Ota II.)
|
Ota I.
|
Boleslav
I.5
|
–
|
Měšek
I.
|
Taksoň
|
Nikeforos
II. Fokas
|
972
|
Jan XIII.
|
Ota II.
|
Ota II.
|
Boleslav II.
(972-999)
|
–
|
Měšek
I.
|
Gejza
|
Ioannes I. Tzimiskes
|
999
|
Silvestr II.
|
Ota III.
|
Ota III.
|
Boleslav III.
(999-1003)
|
–
|
Boleslav
Chrabrý
|
Štěpán
I.
|
Basileios II.
|
1004
|
Jan XVIII.
|
–
|
Jindřich
II. Svatý
|
Jaromír
(1004-1012)
|
Boleslav
Chrabrý
|
Boleslav
Chrabrý
|
král
Štěpán I.
|
Basileios II.
|
1012
|
Sergius IV.
|
–
|
Jindřich
II. Svatý
|
Oldřich
(1012-1034)
|
Boleslav
Chrabrý
|
Boleslav
Chrabrý
|
král
Štěpán I.
|
Basileios II.
|
1019
|
Benedikt VIII.
|
Jindřich
I. Svatý
|
Jindřich
II. Svatý
|
Oldřich
|
Břetislav6
(1019-1055)
|
Boleslav
Chrabrý
|
král
Štěpán I.
|
Basileios II.
|
1035
|
Benedikt IX.
|
Konrád
I.
|
Konrád
II.
|
Břetislav
I.
(1035-1055)
|
Kazimír
I.
Obnovitel
|
král
Štěpán I.
|
Michael IV.
|
1054
|
Lev IX.
|
Jindřich
II.
|
Jindřich
III.
|
Břetislav
I.7
(1035-1055)
|
Kazimír
I.
Obnovitel
|
Ondřej
I.
|
Konstantin
IX. Mono-
machos
|
1055
|
Viktor II.
|
Jindřich
II.
|
Jindřich
III.
|
Spytihněv
II.
(1055-1061)
|
Kazimír
I.
Obnovitel
|
Ondřej
I.
|
Konstantin IX. Mono-
machos
|
1059
|
Mikuláš
II.
|
–
|
Jindřich
IV.
|
Spytihněv
II.8
(1055-1061)
|
Boleslav
II. Smělý
|
Ondřej
I.
|
Issakios
I.
Komnenos
|
1061
|
Alexandr II.
|
–
|
Jindřich
IV.
|
Vratislav
II.
(1061-1092)
|
Boleslav
II. Smělý
|
Bela
I.
|
Konstantin X. Dukas
|
1086
|
Viktor III.
|
Jindřich
III.
|
Jindřich
IV.
|
král
Vratislav I.9
|
Vladislav
I. Heřman
|
Ladislav
I. Svatý
|
Alexios
I. Komnenos
|
1092
|
Urban II.
|
Jindřich
III.
|
Jindřich
IV.
|
Konrád
I.
(1092)
|
Vladislav
I. Heřman
|
Ladislav
I. Svatý
|
Alexios
I. Komnenos
|
1092
|
Urban II.
|
Jindřich
III.
|
Jindřich
IV.
|
Břetislav
II.
(1092-1100)
|
Vladislav
I. Heřman
|
Ladislav
I. Svatý
|
Alexios
I. Komnenos
|
1097
|
Urban II.
|
Jindřich
III.
|
Jindřich
IV.
|
Břetislav
II.10
|
Vladislav
I. Heřman
|
Koloman
|
Alexios
I. Komnenos
|
Poznámky: |
1 –
|
Na Moravu dorazilo poselstvo byzantského
císaře Michaela III. v čele s věrozvěsty Konstantinem a Metodějem.
|
2 –
|
Úspěšná misie obou soluňských bratrů
byla završena vysvěcením Metoděje
na arcibiskupa panonského (869) papežem Hadriánem
II. Po svém návratu na Moravu byl králem Rostislavem ustanoven nejvyšším
biskupem.
|
3 –
|
Bavorský král Arnulf postoupil
moravskému králi Svatoplukovi vévodství české (Regino
z Prümu, Kronika k roku 890). Svatopluk si tak na
Omuntesbergu nechal od Arnulfa znovu potvrdit smlouvu uzavřenou s Ludvíkem
Němcem roku
874 ve Forchheimu. Vévodství Čechů se tehdy stalo součástí království
Moravanů, jak vyplývá z Reginonovy zprávy k roku 876. Králem Svatopluka tituluje již v roce 885
ve svém listu papež Štěpán V., který jej dle
„Dukljanské
kroniky“ prostřednictvím svých legátů korunoval „podle
způsobu římských králů“.
|
4 –
|
Na žádost Mojmíra II. papežští
legáti arcibiskup Jan a biskupové Benedikt a Daniel vysvětili na Moravě
arcibiskupa (Jana?) a tři biskupy (obnovení moravského
arcibiskupství).
|
5
–
|
Papež Jan XIII. (965-972) svým
listem schválil žádost Boleslava I. o zřízení
pražského biskupství. Prvním pražským biskupem byl pak ustanoven a vysvěcen Sas Dětmar (973/976). Současně bylo
obnoveno biskupství moravské.
|
6
–
|
Kníže Břetislav se stává správcem
Moravy, kterou na Polácích dobyl jeho otec Oldřich. Někdy v tomto
období, současně se stavbou hradu, nechává opravit znojemskou
rotundu a její interiér vyzdobit malbami.
|
7
–
|
Kníže Břetislav I. rozdělil
panství moravské (viz mapka) mezi své syny. Polovici dal Vratislavovi (Olomoucko),
druhou část Konrádovi a Otovi (Brněnsko a Znojemsko); Jaromír, jsa na učení, meškal ještě v školních
síních (Kosmas II, 15).
|
8
–
|
V roce 1059 nebo 1060 získal
Spytihněv II. od papeže Mikuláše II. za roční poplatek 100 hřiven
stříbra právo nosit biskupskou
mitru. Kníže
Vratislav II. si pak toto právo za stejný poplatek dal
schválit papežem Alexandrem II. a na počátku
pontifikátu Řehoře VII. znovu potvrdit. Blíže o těchto církevních
mitrách J. Žemlička (1997).
|
9
–
|
Kníže Vratislav II. byl v
Praze 15.
června 1086 slavnostně
korunován králem českým a polským (P. Černý 2004 vyslovil domněnku, že k pražské korunovaci došlo
již o rok dříve). S královskými
atributy korunou a žezlem je vyobrazen
ve znojemské rotundě na čestném místě na západní stěně proti apsidě, nad
postavou prvního krále Slovanů Sáma.
|
10
–
|
Definitivní
vyhnání slovanských mnichů z kláštera v Sázavě znamená konec staroslověnského písemnictví
v Čechách a na Moravě (až do založení
emauzského kláštera v Praze Na Slovanech za Karla IV.).
|
|
Petr Šimík (2005).
Srovnání:
Mapky: „Předpokládaný rozsah Sámovy říše“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za
Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „České kmeny dle P. Randuse“.
Mapky: „Osídlení Čech“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském
vévodství“.
Mapky: „Moravské úděly“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného
stavu poznání.
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili
pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v
grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 10: „Chronologický přehled událostí“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy
a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské
historie by nebyly ani české mýty.
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho
potomků“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská
misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Otázky: „Proč se
založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem
Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě
vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem
opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj,
2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián,
když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se
pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy
Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl
Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří
»Přemyslovci«?“
Úvahy „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí
Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1.
moravská historie, 2.
Kristián,
3. Kosmas).
• F.
Palacký (1848), • R.
Turek (1963), • A.
Friedl (1966), • V. Karbusický
(1995), • D. Třeštík (2006,
2009).
Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Lubomír E. Havlík: Moravské letopisy. Dějiny Moravy v datech. Jota, Brno 1993.
• Lubomír E. Havlík: Svatopluk Veliký – král Moravanů a Slovanů. Jota, Brno 1994.
• Josef Gelmi: Papežové. Od sv. Petra po Jana Pavla II. MF, Praha 1994.
• Bohumila Zástěrová a kol.: Dějiny Byzance. Academia, Praha 1992 (1994, 1996).
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Josef Žemlička: Čechy v době knížecí (1034-1198). NLN, Praha 1997.
• Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí Koruny
české, sv. I. do roku 1197. Paseka, Praha a Litomyšl 1999.
• Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední
Evropa v letech 791-871. NLN, Praha 2001.
• Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři
studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|