„JEST
SPRAVEDLIVÁ VĚC“
• List papeže Jana
XIII. knížeti Boleslavovi I.,
kterým roku 967/968 udělil souhlas k založení pražského biskupství.
|
[Pokračování ...].
Jan, sluha sluhů Božích, Boleslavovi, ctiteli víry katolické,
apoštolské požehnání vzkazuje. Jest spravedlivá věc dobrotivě
sluch nakloňovati k spravedlivým prosbám; neboť Bůh jest
spravedlnost, a kdož ho milují, ospravedlněni budou a všecky věci
těm, kdož milují spravedlnost Boží, napomáhají k dobrému.
Dcera naše, tvoje rodná sestra, jménem Mlada, též
Marie,1 přinesla mezi jinými žádostmi, jimž nelze odepříti, od
tebe prosbu našemu srdci milou, totiž, aby s naším povolením v
tvém knížectví ke cti a slávě církve Boží smělo býti zřízeno
biskupství. To my zajisté s radostným srdcem slyšíce, vzdali
jsme díky Bohu, jenž svou církev vždycky a všude rozšiřuje a zvelebuje mezi všemi národy.
A proto z plnomocenství apoštolského
a z moci svatého Petra, knížete apoštolského, jehož jsme,
jakkoli nehodní, přece náměstky, svolujeme a schvalujeme a ustanovujeme, aby při kostele svatého Víta a svatého Václava mučedníků
povstal biskupský stolec a při kostele svatého Jiří mučedníka
aby byl zřízen pod řeholí svatého Benedikta a pod poslušenstvím
dcery naší, abatyše Marie, sbor svatých panen. Ale ne
podle obřadů neb sekty bulharského a ruského národa,2
nebo dle
slovanského jazyka, nýbrž vyvol, zachovávaje raději
ustanovení a nařízení apoštolská, k tomu dílu jednoho hodného
kněze k libosti celé církve, především v latinské řeči vzdělaného,3
který by dovedl r a d l i c í
s l o v a rozbrázditi
úhory srdcí pohanských, pšenici dobrých skutků zasíti
a snopy úrody víry vaší Kristu odvésti.4
Buď zdráv!
[Pokračování
...].
Kosmas (kn. I, kap. 22).
Poznámky:
|
1 –
|
Opis listu je považován za Kosmou falšovaný.
Veškeré zásluhy na založení pražského biskupství Kosmas dává
až Boleslavovi II. „Svatému“ (972-999), i když počáteční úsilí vyvinul již Boleslav I. „Ukrutný“
asi právě roku 967/968. Ten zemřel až roku 972 – Mlada
byla jeho dcera – dopis papeže byl tedy určen Boleslavu I.
Za prvního pražského biskupa byl zvolen a vysvěcen Sas Dětmar
(973/976-982), jenž „dokonale uměl řeč slovanskou“ a u Boleslava II. „nabyl veliké obliby a přátelství“. Kosmas (I, 23
a 24) vysvěcení
biskupa klade nesprávně do roku 967; jeho úmrtí (2. ledna)
a volbu nového biskupa Vojtěcha (19. února) již do roku 969.
Přitom se obě posledně jmenované události odehrály o 13 let později. Vojtěch
byl zvolen druhým pražským biskupem na Levém Hradci 19. února
982, investován 3. června 983 a vysvěcen 29. června téhož
roku (M. Bláhová-J. Frolík-N. Profantová 1999, s. 301n, 746).
Podle názoru D. Třeštíka „Boleslav žádal hned dvě
biskupství, jedno pro Moravu a druhé
pro Prahu. Morava zde byla důležitější,
protože tady měl Boleslav pádný argument v existenci moravského
biskupství v 9. století a mohl tedy poukazovat na to, že jde
vlastně jen o jeho obnovení“ (D. Třeštík 2000, s. 11, 29).
|
2 –
|
V roce 967/968 ještě nelze mluvit
o křesťanství na Rusi. Pokřtít Rus a začlenit ji do rámce křesťanské
Evropy se podařilo až velkoknížeti Vladimírovi
(980-1015) v roce 988. Tato zmínka v listu papeže v roce 967/968
proto být nemohla, jedná se o Kosmův přídavek.
|
3 –
|
Jestliže v listě papež nedoporučuje
v biskupském kostele používat slovanskou liturgii a na postu
biskupa by raději viděl latiníka, patrně tu
hrozilo „nebezpečí“, že by tomu tak nemuselo být. To by pak
znamenalo, že až teprve založením latinského biskupství
začala být staroslověnská liturgie (a písemnictví) postupně
vytlačována.
|
4 –
|
To podstatné ale je, že Kosmas sám zde vysvětluje, že v pozadí
jeho smyšleného příběhu (jak
nás upozorňuje) „o povolání
pohanského Přemysla
Oráče od pluhu“ je skryta křesťanská
symbolika. Srovnej „býčí souspřeží a orbu“ v Životě Metoděje (kap. VII), „orbu křížem a setbu duchovním semenem“ ve Chvalořeči
o sv. Cyrilu a Metoději, „sklizeň snopků úrody
víry do stodoly Krista Pána“ v Kristiánovi (v kap. 1: Metoděj a v kap. 6:
Václav), „rádlo slova“
v legendě Život sv. Prokopa a „setbu
semen z proroků a evangelií“ v legendě Beatus
Cyrillus. Nelze také neuvést Konstantinův Proglas
(68): „víra pravá, jako símě padající na pole, má zapotřebí
deště Božích písem“. Nejinak pochopil symboliku orby a setby
také Alois Jirásek v úvodu
ke „starým pověstem“ z doby křesťanské.
Český libušopřemyslovský mýtus je vlastně jen jakási parafráze na skutečný
historický příběh, odehrávající se ovšem na Velké Moravě, spojený
s příchodem a působením byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje na
pozvání moravského křesťanského krále-oráče Rostislava a s následným
odchodem Rostislavova syna Bořivoje do Čech. Tak byl
a dodnes také je zaznamenán na malbách v rotundě Nanebevzetí P. Marie a sv.
Kateřiny ve Znojmě.
Proč k zjevné mystifikaci Kosmas (1120), a před ním již Kristián
(993), přistoupili? Moravský původ pražských knížat se stal od
určité doby (asi od založení latinského pražského biskupství)
v Čechách neúnosný.
Zatímco legenda o sv. Ivanovi
(před rokem 921) se
ještě otevřeně zmiňuje o Bořivojovi, knížeti
moravském, Kristián
asi 70-100 let poté již vymýšlí
Bořivojovi starobylé pohanské předky v Čechách. Kosmas, který od
Kristiána historku převzal, pak určuje přesně jejich počet
(právě odpovídající postavám ve
znojemské rotundě včetně dalších
detailů) a jména i jejich původ ze Stadic
v severozápadních Čechách – z území Lemúzů
(dle R. Turka 1982), resp. spíše Lučanů
(dle P. Randuse 2007). Kosmův Přemysl
tedy byl, stejně jako moravský král Rostislav a jeho syn Bořivoj, ve středních Čechách
„cizinec“,
což Kosmas (I, 6) v Přemyslově
řeči k Libušiným poslům ještě znovu opakovaně
zdůrazňuje.
Vysvětlení – viz Citace níže. Kosmas tu, nepochybně záměrně, mluví
o knížeti „z jiné země“, jako autor
legendy Fuit v případě
původu kněžny Ludmily. Smyšlená jména mytických »Přemyslovců«,
potomků oráče Přemysla, pak přebírají
i pozdější kronikáři (Dalimil,
Přibík Pulkava, Marignola)
a stávají se nedílnou součástí české historie, dokonce i pro některé představitele naší
současné historické vědy (D. Třeštík 1997, s. 95-96).
Viz např. „Rodokmen
mytických knížat“.
|
|
Petr Šimík (2005).
Srovnání:
Historie: „Založení pražského biskupství“.
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako
historický pramen.
„Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších českých legend“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Tabulka 2: „Kosmův obrazový scénář“ aneb Odkud Kosmas vzal
námět pro svůj libušopřemyslovský mýtus?
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“
(do roku 960).
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb
Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější
písemné a obrazové interpretaci.
Artefakty: „Plaketa velkomoravské kněžny ze Želének“.
Artefakty: „Stříbrný terčík se sokolníkem ze
Starého Města na Moravě“.
Artefakty: „Slonovinová pyxida z Čiernych Kľačan“.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb
Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Komentáře: „Největší archeologický podvod století“ aneb Pražská
archeologická mafie zasahuje.
Aktuality: „Jakou úlohu v dějinách prvních Slovanů měla Turkménie?“
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český
pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův
příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“
1. Bořivoj, 2. Ludmila,
3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl
Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechává
Bořivoje?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Vlivy: „Původ a počátky moravského etnosu“
(1/4, 2/4,
3/4, 4/4).
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“
(1. moravská historie, 2. Kristián,
3. Kosmas).
• F. Palacký (1848),
• R. Turek (1963),
• A. Friedl (1966),
• V. Karbusický (1995),
• D. Třeštík (2006).
Citace:
První list Petrův (1P 2, 11-17)
Křesťané mezi nevěřícími
(11) Milovaní, v tomto světě
jste cizinci bez domovského práva.
Prosím vás proto,
zdržujte se sobeckých vášní,
které vedou boj proti duši,
(12) a žijte vzorně mezi
pohany; tak aby ti, kdo vás osočují jako zločince,
prohlédli a za vaše dobré činy
vzdali chválu Bohu »v den navštívení«.
(13) Podřiďte se kvůli Pánu
každému lidskému zřízení – ať už králi jako svrchovanému
vládci,
(14) ať už místodržícím
jako těm, které on posílá trestat zločince a odměňovat ty,
kteří jednají dobře.
(15) Taková je přece Boží vůle,
abyste dobrým jednáním umlčovali nevědomost nerozumných lidí.
(16) Jste svobodni, ale ne jako
ti, jímž svoboda slouží za plášť nepravosti, nýbrž jako služebníci
Boží.
(17) Ke všem lidem mějte úctu,
bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále ctěte.
Literatura:
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká.
Melantrich, Praha 1949, s. 7, 44-45.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972, s.
42, 45.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin
(530-935). NLN, Praha 1997.
• Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí
Koruny české, I. sv. do roku 1197. Paseka, Praha a Litomyšl 1999, s. 301n, 746.
• Dušan Třeštík: Vznik přemyslovského státu a jeho „politického“
národa (I. a II.), s. 11, 29. In: DaS 2000, č. 4, s. 6-11; č. 5,
s. 29-32.
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|