MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

DOKUMENTY

 

„JEST SPRAVEDLIVÁ VĚC“

• List papeže Jana XIII. knížeti Boleslavovi I., kterým roku 967/968 udělil souhlas k založení pražského biskupství.

   [Pokračování ...].
   Jan, sluha sluhů Božích, Boleslavovi, ctiteli víry katolické, apoštolské požehnání vzkazuje. Jest spravedlivá věc dobrotivě sluch nakloňovati k spravedlivým prosbám; neboť Bůh jest spravedlnost, a kdož ho milují, ospravedlněni budou a všecky věci těm, kdož milují spravedlnost Boží, napomáhají k dobrému.
   Dcera naše, tvoje rodná sestra, jménem Mlada, též Marie,1 přinesla mezi jinými žádostmi, jimž nelze odepříti, od tebe prosbu našemu srdci milou, totiž, aby s naším povolením v tvém knížectví ke cti a slávě církve Boží smělo býti zřízeno biskupství. To my zajisté s radostným srdcem slyšíce, vzdali jsme díky Bohu, jenž svou církev vždycky a všude rozšiřuje a zvelebuje mezi všemi národy. A proto z plnomocenství apoštolského a z moci svatého Petra, knížete apoštolského, jehož jsme, jakkoli nehodní, přece náměstky, svolujeme a schvalujeme a ustanovujeme, aby při kostele svatého Víta a svatého Václava mučedníků povstal biskupský stolec a při kostele svatého Jiří mučedníka aby byl zřízen pod řeholí svatého Benedikta a pod poslušenstvím dcery naší, abatyše Marie, sbor svatých panen. Ale ne podle obřadů neb sekty bulharského a ruského národa,2 nebo dle slovanského jazyka, nýbrž vyvol, zachovávaje raději ustanovení a nařízení apoštolská, k tomu dílu jednoho hodného kněze k libosti celé církve, především v latinské řeči vzdělaného,3 který by dovedl   r a d l i c í   s l o v a   rozbrázditi úhory srdcí pohanských, pšenici dobrých skutků zasíti a snopy úrody víry vaší Kristu odvésti.4
   Buď zdráv!
   [Pokračování ...].

Kosmas (kn. I, kap. 22).


Poznámky:

1 Opis listu je považován za Kosmou falšovaný. Veškeré zásluhy na založení pražského biskupství Kosmas dává až Boleslavovi II. „Svatému“ (972-999), i když počáteční úsilí vyvinul již Boleslav I. „Ukrutný“ asi právě roku 967/968. Ten zemřel až roku 972 – Mlada byla jeho dcera – dopis papeže byl tedy určen Boleslavu I.
Za prvního pražského biskupa byl zvolen a vysvěcen Sas Dětmar (973/976-982), jenž „dokonale uměl řeč slovanskou“ a u Boleslava II. „nabyl veliké obliby a přátelství“. Kosmas (I, 23 a 24) vysvěcení biskupa klade nesprávně do roku 967; jeho úmrtí (2. ledna) a volbu nového biskupa Vojtěcha (19. února) již do roku 969. Přitom se obě posledně jmenované události odehrály o 13 let později. Vojtěch byl zvolen druhým pražským biskupem na Levém Hradci 19. února 982, investován 3. června 983 a vysvěcen 29. června téhož roku (M. Bláhová-J. Frolík-N. Profantová 1999, s. 301n, 746).
Podle názoru D. Třeštíka „Boleslav žádal hned dvě biskupství, jedno pro Moravu a druhé pro Prahu. Morava zde byla důležitější, protože tady měl Boleslav pádný argument v existenci moravského biskupství v 9. století a mohl tedy poukazovat na to, že jde vlastně jen o jeho obnovení“ (D. Třeštík 2000, s. 11, 29).
2 V roce 967/968 ještě nelze mluvit o křesťanství na Rusi. Pokřtít Rus a začlenit ji do rámce křesťanské Evropy se podařilo až velkoknížeti Vladimírovi (980-1015) v roce 988. Tato zmínka v listu papeže v roce 967/968 proto být nemohla, jedná se o Kosmův přídavek.
3 Jestliže v listě papež nedoporučuje v biskupském kostele používat slovanskou liturgii a na postu biskupa by raději viděl latiníka, patrně tu hrozilo „nebezpečí“, že by tomu tak nemuselo být. To by pak znamenalo, že až teprve založením latinského biskupství začala být staroslověnská liturgie (a písemnictví) postupně vytlačována.
4 To podstatné ale je, že Kosmas sám zde vysvětluje, že v pozadí jeho smyšleného příběhu (jak nás upozorňuje) „o povolání pohanského Přemysla Oráče od pluhu“ je skryta křesťanská symbolika. Srovnej „býčí souspřeží a orbu“ v Životě Metoděje (kap. VII), „orbu křížem a setbu duchovním semenem“ ve Chvalořeči o sv. Cyrilu a Metoději, „sklizeň snopků úrody víry do stodoly Krista Pána“ v Kristiánovi (v kap. 1: Metoděj a v kap. 6: Václav), „rádlo slova“ v legendě Život sv. Prokopa a „setbu semen z proroků a evangelií“ v legendě Beatus Cyrillus. Nelze také neuvést Konstantinův Proglas (68): „víra pravá, jako símě padající na pole, má zapotřebí deště Božích písem“. Nejinak pochopil symboliku orby a setby také Alois Jirásek v úvodu ke „starým pověstem“ z doby křesťanské.
Český libušopřemyslovský mýtus je vlastně jen jakási parafráze na skutečný historický příběh, odehrávající se ovšem na Velké Moravě, spojený s příchodem a působením byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje na pozvání moravského křesťanského krále-oráče Rostislava a s následným odchodem Rostislavova syna Bořivoje do Čech. Tak byl a dodnes také je zaznamenán na malbách v rotundě Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě.
Proč k zjevné mystifikaci Kosmas (1120), a před ním již Kristián (993), přistoupili? Moravský původ pražských knížat se stal od určité doby (asi od založení latinského pražského biskupství) v Čechách neúnosný. Zatímco legenda o sv. Ivanovi (před rokem 921) se ještě otevřeně zmiňuje o Bořivojovi, knížeti moravském, Kristián asi 70-100 let poté již vymýšlí Bořivojovi starobylé pohanské předky v Čechách. Kosmas, který od Kristiána historku převzal, pak určuje přesně jejich počet (právě odpovídající postavám ve znojemské rotundě včetně dalších detailů) a jména i jejich původ ze Stadic v severozápadních Čechách – z území Lemúzů (dle R. Turka 1982), resp. spíše Lučanů (dle P. Randuse 2007). Kosmův Přemysl tedy byl, stejně jako moravský král Rostislav a jeho syn Bořivoj, ve středních Čechách „cizinec“, což Kosmas (I, 6) v Přemyslově řeči k Libušiným poslům ještě znovu opakovaně zdůrazňuje.
Vysvětlení – viz Citace níže. Kosmas tu, nepochybně záměrně, mluví o knížeti z jiné země, jako autor legendy Fuit v případě původu kněžny Ludmily. Smyšlená jména mytických »Přemyslovců«, potomků oráče Přemysla, pak přebírají i pozdější kronikáři (Dalimil, Přibík Pulkava, Marignola) a stávají se nedílnou součástí české historie, dokonce i pro některé představitele naší současné historické vědy (D. Třeštík 1997, s. 95-96). Viz např. „Rodokmen mytických knížat“.

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Historie: „Založení pražského biskupství“.
Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších českých legend“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Tabulka   2: „Kosmův obrazový scénář“ aneb Odkud Kosmas vzal námět pro svůj libušopřemyslovský mýtus?
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Artefakty: „Plaketa velkomoravské kněžny ze Želének“.
Artefakty: „Stříbrný terčík se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“.
Artefakty: „Slonovinová pyxida z Čiernych Kľačan“.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Komentáře: „Největší archeologický podvod století“ aneb Pražská archeologická mafie zasahuje.
Aktuality: „Jakou úlohu v dějinách prvních Slovanů měla Turkménie?
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechává Bořivoje?
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Vlivy: „Původ a počátky moravského etnosu“ (1/4, 2/4, 3/4, 4/4).
Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Citace:
První list Petrův (1P 2, 11-17)
Křesťané mezi nevěřícími
(11) Milovaní, v tomto světě jste cizinci bez domovského práva. Prosím vás proto,
       zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj proti duši,
(12) a žijte vzorně mezi pohany; tak aby ti, kdo vás osočují jako zločince, 
       prohlédli a za vaše dobré činy vzdali chválu Bohu »v den navštívení«.
(13) Podřiďte se kvůli Pánu každému lidskému zřízení – ať už králi jako svrchovanému vládci,
(14) ať už místodržícím jako těm, které on posílá trestat zločince a odměňovat ty, kteří jednají dobře.
(15) Taková je přece Boží vůle, abyste dobrým jednáním umlčovali nevědomost nerozumných lidí.
(16) Jste svobodni, ale ne jako ti, jímž svoboda slouží za plášť nepravosti, nýbrž jako služebníci Boží.
(17) Ke všem lidem mějte úctu, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále ctěte.

Literatura:
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s. 7, 44-45.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972, s. 42, 45.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české, I. sv. do roku 1197. Paseka, Praha a Litomyšl 1999, s. 301n, 746.
• Dušan Třeštík: Vznik přemyslovského státu a jeho „politického“ národa (I. a II.), s. 11, 29. In: DaS 2000, č. 4, s. 6-11; č. 5, s. 29-32.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah