8. AŽ 11. STOLETÍ

Předpokládaná kmenová území.
Poslední verze teorie o českých kmenech podle Rudolfa Turka (1982, s. 40).

Poznámka:
Oblasti 13 – Tuhošť a 14 – Záhvozd (pův. srbská oblast) jsou předpokládané pozdější knížecí správní oblasti.

Komentář:
Turkova lokalizace českých kmenů vychází z Kosmovy kroniky (II, 37), kde jsou vymezeny hranice pražského biskupství (973), nazývaného zde první biskupská osada: „Hranice pak její na západ jsou tyto: Tuhošť s krajem, jenž dosahuje řeky Kouby, Sedlec a Lučané a Děčané, Lutoměřici, Lemuzi až na hřbet hvozdu, jímž jsou Čechy ohraničeny. Potom na půlnoc jsou tyto hranice: Pšované, Chorvati a druzí Chorvati, Slezané, Třebované, Bobřané, Dědošané až ke hřbetu hvozdu, kde přicházejí hranice Milčanů“ atd. 
   Jednotlivá území však R. Turek zakreslil nikoli v Kosmou uvedeném pořadí (Lučané, Děčané, Litoměřici, Lemúzi atd.), ale jaksi na přeskáčku (Lučané, Lemúzi, Děčané, Litoměřici atd.). Petr Randus (2007) se proto domnívá, že Turkova lokalizace Lemúzů je chybná. Protože Lemúzi jsou jmenováni až za Děčany a Litoměřici, mělo by jejich území ležet východně od obou jmenovaných, neboť výčet lokalit v listině postupuje nepochybně zleva doprava. Viz správná podoba mapky českých kmenů, upravená dle Petra Randuse (2007).
   

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
Mapky: „Sámova říše“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Mapky: „Kmenová území v Čechách dle R. Turka (1982)“.
Mapky: „Kmenová území v Čechách dle R. Turka (1982) po korekci P. Randuse (2007)“.
Mapky: „Osídlení Čech na přelomu 9. a 10. století“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších českých legend“.
Mapky: „Kraj, v němž působil poustevník sv. Ivan“.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“.
Kroniky: „Fuldské anály k roku 857“.
Dokumenty: „Listina císaře Jindřicha III. o znovusjednocení biskupství pražského s moravským“.

Literatura:
• Rudolf Turek: Čechy na úsvitě dějin. Academia (jako reprint 1. vydání Orbis, Praha 1963), Praha 2000, s. 155-158.
• Rudolf Turek: Čechy v raném středověku. Vyšehrad, Praha 1982, s. 40.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997, s. 59.
• Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť Boleslava II. († 7. února 999). Ed. Luboš Polanský, Jiří Sláma, Dušan Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 267-273.