MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

HROBY

 

PŘEHLED

ARCHEOLOGIE A ANTROPOLOGIE POMÁHAJÍ DOPLŇOVAT BÍLÁ MÍSTA V HISTORII

• „Výstava v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě v roce 1982
Na výstavě byly prezentovány výsledky ukončeného antropologicko lékařského průzkumu kosterních pozůstatků členů prvních šesti generací panovnického rodu Přemyslovců. Dosud anonymní hrob K1 vzhledem k jeho starobylosti i kvůli shodě v dožitém věku jedince byl antropologem E. Vlčkem přiřazen s velmi vysokou pravděpodobností knížeti Bořivojovi (Emanuel Vlček 1982).
Úvodní slovoPrůzkum jednotlivých pohřbů, Hroby K1 a K2 ve Václavově rotundě, Přínos antropologicko lékařského průzkumu.

• „Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště
„Muž z hrobu 12/59 umístěného uprostřed hrobní kaple církevního komplexu v Sadech u Uherského Hradiště vykazuje stejnou anomálii vnějšího zvukovodu jako kníže Bořivoj v hrobu K1 ve Václavově svatovítské rotundě na Pražském hradě“ (Emanuel Vlček 1995).
Metropolitní výšina u Sadů, Chrám v Sadech u Uherského Hradiště, Pohřeb Sady 12/59, Pohlaví jedince Sady 12/59, Dožitý věk jedince Sady 12/59, Kdo byl jedinec Sady 12/59?

• „Problematika hrobu knížete Svatopluka
„Posledním místem odpočinku moravského panovníka Svatopluka mohla být hrobka 12/59 v interiéru kaple církevního komplexu v Uherském Hradišti-Sadech“ (Luděk Galuška 1996).
Písemné prameny, Dvojapsidová rotunda v Mikulčicích, Samostatná hrobní kaple v Sadech, Úvahy nad dosavadními poznatky.

• „Problematika hrobů arcibiskupa Metoděje a knížete Svatopluka
„Považuji za pravděpodobné, že církevní areál na Sadech byl hlavním působištěm arcibiskupa Metoděje, který zde byl původně i pochován, stejně jako zde možná našel poslední místo svého odpočinku kníže Moravanů Svatopluk“ (Luděk Galuška 1996).
Shrnutí poznatků.

• „O Svatoplukovi, Bořivojovi a mezích reality
„Hypotézy a domněnky zasahující do tak významné problematiky, jakou je vztah mezi dynastiemi dvou nejstarších států na našem území, je třeba tvořit s nejvyšší možnou mírou opatrnosti“ (Michal Lutovský 1997).
Vážné varování všem broukům Pytlíkům.

• „Hrob K1 a kníže Bořivoj
„Pro vyhovující věk, morfologickou i sérologickou souhlasnost knížete z hrobu K1 s příslušníky prvních tří generací Přemyslovců a pro archeologicky zjištěný nejstarší způsob pohřbení (zakopaný vydřevený sarkofág) v areálu Pražského hradu v církevní stavbě musím vyslovit domněnku, že máme před sebou pohřeb knížete Bořivoje I., který zemřel na přelomu 80. a 90. let 9. století“ (Emanuel Vlček 1997).
Knížecí hroby ve Václavově rotundě, Hrob K1, K2, K3 a datování pohřbů, Průzkum kosterních pozůstatků knížete z hrobu K1.

• „Hrob K1 a kníže Boleslav I.
„Boleslav I. se nám z baziliky (sv. Jiří) jaksi »vytratil«. ... Vnucuje se otázka, kdo by se v době rodícího se svatováclavského kultu opovážil nechat se pohřbít před Václavovým hrobem? A hned se nabízí odpověď: hrob K1 je hrobem Boleslava I., v hrobě K2 byla pohřbena Boleslavova manželka (Biagota?)“ (Michal Lutovský 1998).
Hrob K1 (Bořivoje) je prý hrobem Boleslava I..

• „Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu
Co všechno víme o knížeti Bořivojovi? V roce 872 snad bojoval společně s českými knížaty proti Frankům u Vltavy, podle Kristiána i Kosmy byl potomkem (bájného) oráče, narodil se po roce 850, podle legend se dožil 35-38 let, zemřel asi v roce 888. Byl prvním křesťanským knížetem Čechů, ale pocházel zřejmě z Moravy, neboť patrně nejstarší v Čechách vzniklá staroslověnská legenda – O pustynnike Ivaně – ho nazvala knížetem moravským. Pohřbený byl nepochybně někde v areálu Pražského hradu. Antropolog E. Vlček (1982, 1997) spojil Bořivojův pohřeb s hrobem K1 ve Václavově svatovítské rotundě, což je identifikace velmi pravděpodobná (Petr Šimík 2005).
Písemné prameny.

• „Hrob Vratislava I.
Kníže Vratislav I., otec sv. Václava, byl pohřben v bazilice sv. Jiří, za jejíhož prvního zakladatele je považován. Stavba byla zahájena v roce 920 a asi v roce 925 byl kostel posvěcen.

• „Hrob knížete Václava
Tělo blaženého mučedníka odpočívalo pohřbeno po tři léta v chrámě svatých Kosmy a Damiána v Boleslavi. „Později však zjeveno bylo některým služebníkům Božím, aby toho služebníka Božího z místa, kde byl pochován, přenesli do basiliky svatého Víta mučedníka, kterou v metropoli pražské z vůle Boží od základu vystavěl a okrasami chrámovými znamenitě vyzdobil a ve které prý jednou, když se stavěla, procházeje se pronesl tento verš žalmistův: Toto [jest] odpočinutí mé na věky věků (Žalm 132, 14). (Úryvek z 8. kap. Kristiánovy legendy).


Literatura:
• Kamil Hilbert: O nálezech rotundy Václavovy. Svatováclavský sborník I, Praha 1934, s. 220-229.
Ivan Borkovský: Pražský hrad v době přemyslovských knížat. Praha 1969.
Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského průzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy. NM, Praha 1982 (nestránkováno).
Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 167-211.
Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. MZM, Brno 1996, s. 122-125.
Michal Lutovský: Hroby knížat. Kapitoly z českých dějin a hrobové archeologie. Recenzoval doc. PhDr. Jiří Sláma, CSc. Set Out, Praha 1997.
Jan Frolík-Zdeněk Smetánka: Archeologie na Pražském hradě. Lektorovali Zdeněk Dragoun a Jiří Sláma. Paseka,
Praha a Litomyšl 1997.
Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
Michal Lutovský: Bratrovrah a tvůrce státu. Život a doba knížete Boleslava I. Recenzoval doc. PhDr. Jiří Sláma, CSc. Set Out, Praha 1998.
Dušan Třeštík: Bratrovrahův syn, mnich Kristián. Jiřímu Slámovi k sedmdesátinám. Dějiny a současnost XXI, č. 6, 1999, s. 6-10.
Petr Sommer: Začátky křesťanství v Čechách. Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury. Garamond, Praha 2001.
Jiří Sláma: K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje. In: Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 349-353.
Milena Bravermanová-Michal Lutovský: Hroby, hrobky a pohřebiště českých knížat a králů. Odborní recenzenti PhDr. Jan Frolík, CSc. a PhDr. Vladimír Kupka, Ph. D. Libri, Praha 2001.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah