MM - hroby - Metoděj a Svatopluk

MORAVIA MAGNA

PROBLEMATIKA HROBŮ
ARCIBISKUPA METODĚJE A KNÍŽETE SVATOPLUKA

SHRNUTÍ

   [Pokračování ...].
   V případě obou sadských hrobek a jejich interpretací jsme se dotkli velmi aktuálních a zároveň velmi citlivých otázek. Obě se týkají hrobů snad nejdůležitějších osobností Velké Moravy, arcibiskupa Metoděje a knížete Svatopluka. Pokusy o vyřešení první z nich sahají hodně do minulosti, ovšem hýbou i současností. Naopak o nalezení hrobu Svatoplukova se příliš nehovořilo. Tato otázka nabyla na aktuálnosti až po roce 1989 a následně v roce 1991, kdy se objevily první pokusy hmatatelně doložit moravskou identitu v rámci tvořící se samostatné republiky, a také první reakce na snahy některých slovenských historiků a politiků vztáhnout dějiny Velké Moravy jen na Slovensko. Kvalita těchto pokusů a reakcí byla různá. U příležitosti 1100. výročí úmrtí knížete Svatopluka v roce 1994 proběhla např. odborná sympozia v Brně a Nitře, ale také oslavné průvody charakteru lidových shromáždění v Mikulčicích. Tzv. „moravská otázka“ spojená s historií se také stala předmětem publikace Moravského národního kongresu, kde se mimo jiné objevuje snaha ztotožnit kosterní ostatky ze sadské hrobky 12/59 s tzv. „astrálním tělem krále Svatopluka“ namalovaným psychotronikem K. Kožíškem pouze na podkladě nálezové situace. Reakce odborníků byla nasnadě, přičemž nejzápornějšího vzhledu nabyla ve stati českého historika D. Třeštíka (1996, 8).
   Dlouho jsem přemýšlel, zda je reálný pokus o ztotožnění nebožtíků z obou významných sadských hrobek s historickými osobnostmi, tedy Metodějem a Svatoplukem, anebo zda bude lepší zůstat u onoho známého rčení, že šlo o „hroby význačných jedinců velkomoravské společnosti“. Zvolil jsem první variantu se snahou setrvat přitom na poli odborném. Domnívám se totiž, že jedinečnost celého sadského církevního areálu podložená četnými výraznými nálezovými situacemi i archeologickým materiálem tuto možnost dovoluje. Z tohoto důvodu považuji za pravděpodobné, že církevní areál na Sadech byl hlavním působištěm arcibiskupa Metoděje, který zde byl původně i pochován, stejně jako zde možná našel poslední místo svého odpočinku kníže Moravanů Svatopluk.
   [Pokračování ...].

Luděk Galuška (1996).

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Rodokmen »Přemyslovců«“.
Mapka: „Územní vývoj Velké Moravy“.
Mapka: „Středočeská doména prvních »Přemyslovců«“.
Mapka: „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších českých legend“.
Aurelius Augustinus: „Jak se naučit rozlišovat mezi znakem a označovanou věcí“.
„Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Bořivojův křest: Kristián, Fuit, Kosmas, Diffundente sole, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, „Granum“, Palacký.
Hrob K1-Bořivoje: „půdorys“, „příčný řez“, „podélný řez“.
Hrob 12/59-Svatopluka: „axonometrie“, „půdorys a řezy“.
Tabulka   2: „Kosmův obrazový scénář“ aneb Odkud vzal Kosmas námět pro svůj libušopřemyslovský mýtus?
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datování Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka   4: „Životní data knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 14: „Srovnání Kristiánovy a Kosmovy verze přemyslovské pověsti“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Otázka: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázka: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázka: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázka: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázka: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázka: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechává Bořivoje?“
Otázka: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázka: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázka: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázka: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvaha: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Literatura:
• Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 167-211.
• Jiří Drápela: Kdo je Karel Kožíšek? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 269-293.
• Dušan Třeštík: Moravisté a astrální tělo Svatoplukovo. Lidové noviny, 4. března 1996, s. 8.
• Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. MZM, Brno 1996, s. 125.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah