MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

HROBY

 

PROBLEMATIKA HROBU KNÍŽETE BOŘIVOJE

PRŮZKUM POHŘBŮ JEDNOTLIVÝCH ČLENŮ KNÍŽECÍHO RODU PŘEMYSLOVCŮ
VLÁDNOUCÍCH OD KONCE 9. DO POLOVINY 11. STOLETÍ
Emanuel Vlček

   [Pokračování ...].
   Čtvrt století trvající výzkum knížecích pohřbů z časového úseku konce 9. až do první poloviny 11. století a nové zkoumání již deponovaných pozůstatků ve svatovítském pokladě, umožnily shromáždit sérii pozůstatků prvních šesti generací Přemyslovců. Archeologický výzkum byl prováděn Archeologickým výzkumem Pražského hradu – pobočky Archeologického ústavu ČSAV v Praze ve spolupráci s Kanceláří prezidenta ČSR. Od 70. let se na výzkumu podílí i Národní muzeum v Praze svým specializovaným pracovištěm – Antropologický výzkum historických osobností a vývoje člověka.
Obr. 1. Ideální rekonstrukce knížecího hradiště Praha v 10. století a na začátku 11. století.
Legenda: 1 – kostel P. Marie, 2 – dům biskupů, 3 – svatováclavská rotunda sv. Víta,
4 – knížecí palác, 5 – kostel a klášter sv. Jiří, 6 – klášterní kaple P. Marie (podle I. Borkovského 1969).
   V letech 1950-1955 byl prozkoumán kostelík Na baště – kostel P. Marie – a v letech 1959-1962 bazilika sv. Jiří, v níž v roce 1981 byl ještě otevřen hrob kněžny sv. Ludmily. Další výzkum probíhal v roce 1960 v kapli sv. Anny ve svatojiřském klášteře. V roce 1974 byla prozkoumána nově objevená hrobová jáma pod oltářem původní kaple. V roce 1974 byl dokončen výzkum pohřbů K1 a K2 pod podlahou svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta a konečně v roce 1978 byla prozkoumána hrobka knížete Břetislava I. a kněžny Jitky v císařské kapli v téže katedrále. Ze svatovítského pokladu byly znovu prostudovány pozůstatky knížete sv. Václava, kněžny sv. Ludmily a Přibyslavy.1

Emanuel Vlček (1982, s. 8-9).

HROBY K1 A K2 VE VÁCLAVOVĚ SVATOVÍTSKÉ ROTUNDĚ
Emanuel Vlček

   Z uvedených výzkumných akcí nyní zaměříme svoji pozornost na hroby K1 a K2. V prodloužení osy jižní apsidy s hrobem sv. Václava byly již uvnitř předpokládaného ochozu lodi rotundy za vítězným obloukem objeveny Kamilem Hilbertem v roce 1911 další dva hroby. Po vyzvednutí zbytků dlažební mozaiky byl ve vzdálenosti 3,60 m od hrobu knížete Václava uložen rovnoběžně hrob označený objevitelem K1 a těsně paralelně zbytky poškozeného dalšího hrobu označeného K2. Hroby byly částečně obnažené, ale výzkum nebyl dokončen. K. Hilbert proto překryl hroby betonovou deskou, aby nedošlo k jejich zničení. V roce 1974 jsme proto mohli oba hroby řádně prozkoumat. Záchranný výzkum ukázal, že byl učiněn mimořádný objev snad nejstaršího hrobu v církevních stavbách Pražského hradu. Hrob byl plně respektován stavbou románské rotundy.
Obr. 2. Schematické znázornění hrobů K1 a K2 umístěných v lodi rotundy
v těsném sousedství jižní apsidy s Václavovým hrobem (podle E. Vlčka 1974).

   Hrobová jáma (dlouhá 225 cm, široká 60 cm, vysoká 40 cm) byla vydřevena polokulatinou a překryta dřevěnými deskami. V tomto sarkofágu ležela kostra muže v natažené poloze, s rukama podél těla. Lebka byla skloněna na levou tvář a hleděla k severu. Pod levou rukou byla objevena železná dýka v dřevěném pouzdru a u hlavy kostry kosti kozy, vepře a ryby.
   Paralelně s hrobem K1 byl uložen i hrob K2. Ten však byl značně porušen stavbou Spytihněvovy baziliky a to vystavěním její jižní zdi. Z kostry se namístě zachovala pouze část pravé nohy s bércem (viz obr. 3 níže).
   Tyto výzkumy prokazují, že v původní svatovítské rotundě byly mimo pohřeb světce Václava pohřbeni i další jedinci. Vzhledem k umístění pohřbů v lodi původní stavby, lze uvažovat o pohřbech osobností knížecího rodu. Kosmas uvádí, že u sv. Víta byl pohřben kníže Břetislav I. a o tři roky později zde byla pohřbena i jeho manželka Jitka. Pulkava hovoří o pohřbení knížete Boleslava II. v hlavním chrámu v roce 999. O pohřbech ostatních knížat v tomto kostele nemáme žádné zprávy. Víme, že můžeme vyloučit pohřby knížete Břetislava I. a jeho manželky Jitky, neboť jejich pozůstatky byly exhumovány v roce 1373 z románské baziliky a uloženy v nové gotické katedrále v chórové kapli P. Marie (císařské). Je velmi pravděpodobné, že v původním kostele sv. Víta založeném knížetem Václavem byl pohřben i jeho bratr kníže Boleslav I., v té době jeden z nejmocnějších panovníků střední Evropy, který usiloval o založení biskupství v Praze.2
   Při interpretaci hrobu K1 nesmíme zapomínat ani na pohřeb Bořivoje I., neboť v době jeho smrti byl jím založený kostelík P. Marie zbořen. Tento soud může být podepřen tím, že úprava hrobu K1 a hlavně jeho respektování následnou stavbou svatovítské rotundy jasně hovoří o starobylosti pohřbu.

Obr. 3. Sarkofág knížete K1-Bořivoje a zbytky hrobu K2
v lodi původní rotundy sv. Víta na Pražském hradě (E. Vlček 1982, s. 26).

   Kníže K1-Bořivoj?
   Pozůstatky byly vyzvednuty z hrobu K1 pod podlahou svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta. Muž 35-40letý (zubní věk 36 ±5,6 roků) 168 cm vysoké postavy a silné kostry. Lebka je dlouhá, obličej vysoký, očnice vysoké a nos úzký. Zjištěn mírný předkus a hluboký zkus horních zubů. Krevní skupina B.
   Pro vyhovující věk, morfologickou a sérologickou souhlasnost s příslušníky prvních tří generací (Vratislav, Václav) a pro zjištěný nejstarší způsob pohřbení na Pražském hradě v církevní stavbě a pro respektování pohřbu stavbou původní svatovítské rotundy, je možno uvažovat o pozůstatcích knížete Bořivoje.3 

Emanuel Vlček (1982, s. 25-26, 31-32).

PŘÍNOS ANTROPOLOGICKO LÉKAŘSKÉHO PRŮZKUMU
K POZNÁNÍ HISTORIE NEJSTARŠÍCH PŘEMYSLOVCŮ
Emanuel Vlček

   Antropologicko lékařské studium zde probraných pozůstatků nejstarších „Přemyslovců“ poskytlo řadu nových údajů, které po konfrontaci s historickými a archeologickými zjištěními mohou doplnit, rozšířit nebo opravit obecně tradovaná historická fakta o těchto konkrétních osobnostech. Antropologie i některé lékařské obory zde vystupují v roli pomocné vědy historické, která může poskytnout další argumenty získané nezávisle na historických pramenech a jejich výkladu. Promítnutím výsledků antropologicko lékařského studia poznatků členů rodu „Přemyslovců“ z konce 9. až první poloviny 11. století do známých údajů našich nejstarších dějin, můžeme některé poznatky o jednotlivých osobnostech doplnit nebo opravit takto:

   Kníže K1-Bořivoj I.
   Pozůstatky knížete K1-Bořivoje patří muži 35-40letému, který po stránce antropologické a serologické vyhovuje dobře 1. až 3. generaci „Přemyslovců“. Vzhledem k objevu zakopaného sarkofágu do terénu, jeho vydřevení polokulatinou, je možno uvažovat o velmi starém pohřbu, pro který máme analogie na pohřebišti velkomoravského typu v Lumbeho zahradě v areálu Pražského hradu a v sarkofágu knížete pohřbeného na III. hradním nádvoří. Je důležité, že tento hrob K1 byl plně respektován stavbou třetího kostela, rotundy sv. Víta. Proto se nabízí výklad, že jde o pohřeb prvního historického knížete z rodu „Přemyslovců“ Bořivoje, nad jehož hrobem (mohylou) vystavěl kníže Václav svůj kostel. Kníže Bořivoj nemohl být pohřben do hrobky v jím založeném kostele P. Marie, neboť v době jeho úmrtí byl tento zničen.

   Kníže Spytihněv I.
   Pozůstatky knížete Spytihněva patří muži 40-45 let starému. To znamená, že kníže Spytihněv se musel narodit před rokem 875, v roce 895 nastoupil vládu jako dvacetiletý a po dvacetileté vládě zemřel v roce 915 jako čtyřicátník.

   Kníže Vratislav I.
   Vratislav I. dosáhl věku 45-50 let. Zemřel v roce 921, narodil se kolem roku 875. Legendami uváděný údaj 33 let se týká zřejmě délky jeho vlády a ne dožitého věku.4

   Kníže Václav
   Pozůstatky knížete Václava patří muži více než 40letému. Proto rok jeho narození je nutno klást kolem roku 895 a za správný rok jeho smrti je nutno považovat rok 935. Tento údaj se také dobře kryje s údaji Widukinda. Tento nález   o p r a v u j e   dosud tradovaný výklad, že se kníže Václav nemohl po smrti svého otce v roce 921 ujmout vlády pro svou nezletilost. V době smrti otce byl kníže Václav více než 25letý, jako třicetiletý se ujal vlády a jako čtyřicátník byl v roce 935 zavražděn.5

   Kníže Boleslav I.
   Boleslav I. umírá roku 967, 15. VII., nebo podle druhé možnosti až v roce 972. O kolik let byl mladší než bratr Václav, nevíme. Umírá asi jako šedesátník. Jelikož jeho pozůstatky nebyly dosud objeveny, není možno se k tomuto rozdílu vyjádřit.
   Zajímavá zobrazení obou bratrů poskytuje Gumpoldova legenda, kde kníže Václav je představován na všech čtyřech vyobrazeních vždy jako dospělý muž s knírem a plnovousem a s velkou čelní pleší. Zatímco Boleslav I. je zobrazen jako bezvousý mladík.6

   Kníže Boleslav II.
   Podobně nebyly dosud objeveny pozůstatky knížete Boleslava II. Boleslav II. zemřel roku 999, 7. II. ve stařeckém věku. Z kronikářských údajů víme, že byl roku 994 postižen mozkovou mrtvicí a od té doby již nebyl úplně zdráv. Kníže byl pohřben v Kostele pražském, tj. v rotundě sv. Víta, který byl jeho zásluhou povýšen na kostel biskupský. Pozůstatky objevené v centrálním hrobě v bazilice sv. Jiří – připisované pozdější tradicí tomuto knížeti – mu nepatří, neboť, jak ukázal antropologický výzkum, náleží muži 40-45letému.7
   [Pokračování ...].

Emanuel Vlček (1982, s. 39-42).


Poznámky:

1 Postupně byly identifikovány kosterní pozůstatky těchto knížat: Spytihněv I. – hrobka kostela P. Marie Na baště, Vratislav I. – hrob č. 97 ve svatojiřské bazilice, Oldřich – hrob č. 98 tamtéž, Jaromír – hrob č. 92 tamtéž, Břetislav I. – hrob v císařské kapli v katedrále sv. Víta. Byla ověřena pravost pozůstatků sv. Václava z náhrobku ve svatováclavské kapli chrámu sv. Víta, k nimž náleží i lebka tohoto světce ve svatovítském pokladu. Pro pohřeb K1 pak připadají v úvahu jen knížata: Bořivoj I., Boleslav I. a Boleslav II.
2 D. Třeštík (1997, s. 411) vyslovil domněnku, že v okamžiku, kdy se Václavova rotunda stala kostelem biskupským, přestala být rodinným »přemyslovským« kostelem. „Proto se také sv. Jiří a ne sv. Vít stal místem pohřbu Boleslava I. a dalších knížat z konce 10. až první poloviny 11. století“. V pozn. 91 na s. 557 uvádí: „O těchto pohřbech I. Borkovský, Svatojiřská bazilika a klášter na Pražském hradě, Praha 1975“.
3 Srovnání výsledků průzkumu E. Vlčka u prvních tří generací „Přemyslovců“ viz tab. 12.
4 Poprvé se údaj „33 let“ ve spojitosti s dožitým věkem knížete Vratislava objevil v Kristiánově legendě (kap. 3). Stejný údaj najdeme i v legendě Fuit. Pouze Proložní legenda o sv. Ludmile tento údaj, zřejmě správně, spojila (při vynechání Spytihněva) s délkou vlády knížete Vratislava (888-921).
5 Údajná Václavova nezletilost v roce úmrtí jeho otce (921) zřejmě pramenila z chybného údaje o Vratislavově dožitém věku – 33 let – viz pozn. 4. V každém případě regentská vláda kněžny Drahomíry (921-922) musela mít jinou příčinu než „přílišné Václavovo mládí“, když v roce 921 mu bylo kolem 26 let.
6 Jedná se o rukopis Gumpoldovy legendy uložený ve Wolfenbüttelu, který byl pořízen na přání kněžny Emmy před rokem 1006. Jak v textu, tak i na jedné z iluminací je patrný vliv Kristiánovy legendy (motiv kněze, jenž před Václavem zavřel dveře do kostela, který v původní legendě z roku 983 není). Věkový rozdíl mezi Václavem a jeho mladším bratrem Boleslavem můžeme dnes jen odhadnout na základě předpokladu D. Třeštíka (1997, s. 204, 357, 361, 402, pozn. 59 na s. 546, pozn. 93 na s. 547), že Vratislav se oženil s Drahomírou v roce 906. Boleslav by se pak mohl narodit nejdřív v následujícím roce. Oba (nevlastní) bratry by pak dělil věkový rozdíl nejméně 12 let. Třeštíkův předpoklad je ovšem založen na domněnce, že Vratislav se narodil až v roce 888 a ženil se v roce 906 jako osmnáctiletý. Ve skutečnosti mu tehdy bylo asi 32 let a byl to jeho druhý sňatek. Viz tab. 6 „Životní data kněžny Ludmily“ a tab. 13 „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
7 Z možností uvedených v pozn. 1 pro pohřeb K1 vyhovuje podmínce dožitého věku jen Bořivoj. Boleslav I. ani Boleslav II. svým předpokládaným historickým věkem (oba museli zemřít jako šedesátníci) nevyhověli E. Vlčkem stanovenému věku jedince z hrobu K1, tj. 35-40 let. Také velmi starobylý způsob pohřbu odpovídá pouze předpokládané době Bořivojova úmrtí (†888).
Viz také tab. 4: „Dožitý věk knížat uváděný v legendách“ v porovnání s výsledky Vlčkova průzkumu.

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Hroby: Hrob K1-Bořivoje: „půdorys“, „podélný řez“, „příčný řez“.
Hroby: Hrob 12/59-Svatopluka: „axonometrie“, „půdorys a řezy“.
Tabulka   4: „Životní data knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechává Bořivoje?
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?
Otázky: „Odkud se vzali po roce 950 ve východních Čechách Slavníkovci?
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Literatura:
• Kamil Hilbert: O nálezech rotundy Václavovy. Svatováclavský sborník I, 1934, s. 220-229.
Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského průzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy. NM, Praha 1982 (nestránkováno).
Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 167-211.
Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. MZM, Brno 1996, s. 122-125.
Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: In: Kol. aut.: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). Eds. L. Polanský, J. Sláma, D. Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 267-273.
Petr Sommer: Začátky křesťanství v Čechách. Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury. Garamond, Praha 2001.
Jiří Sláma: K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje. In: Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 349-353.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah