PROBLEMATIKA
HROBU KNÍŽETE BOŘIVOJE
PRŮZKUM
POHŘBŮ JEDNOTLIVÝCH ČLENŮ KNÍŽECÍHO RODU PŘEMYSLOVCŮ
VLÁDNOUCÍCH OD KONCE 9. DO POLOVINY 11. STOLETÍ
Emanuel Vlček |
[Pokračování
...].
Čtvrt století trvající výzkum knížecích pohřbů
z časového úseku konce 9. až do první poloviny 11. století a nové zkoumání již deponovaných pozůstatků ve svatovítském
pokladě, umožnily shromáždit sérii pozůstatků prvních šesti
generací Přemyslovců. Archeologický výzkum byl prováděn
Archeologickým výzkumem Pražského hradu – pobočky
Archeologického ústavu ČSAV v Praze ve spolupráci s Kanceláří
prezidenta ČSR. Od 70. let se na výzkumu podílí i Národní
muzeum v Praze svým specializovaným pracovištěm –
Antropologický výzkum historických osobností a vývoje člověka. |
Obr. 1. Ideální rekonstrukce
knížecího hradiště Praha v 10. století a na začátku 11.
století.
Legenda: 1 – kostel P. Marie,
2 – dům biskupů, 3 – svatováclavská
rotunda sv. Víta,
4 – knížecí palác, 5 – kostel a klášter sv. Jiří,
6 –
klášterní kaple P. Marie (podle I. Borkovského 1969).
|
V letech 1950-1955 byl prozkoumán
kostelík Na baště – kostel P. Marie – a v letech 1959-1962
bazilika sv. Jiří, v níž v roce 1981 byl ještě otevřen
hrob kněžny sv. Ludmily. Další výzkum probíhal v roce 1960 v kapli sv. Anny ve svatojiřském klášteře. V roce 1974 byla
prozkoumána nově objevená hrobová jáma pod oltářem původní
kaple. V roce 1974 byl dokončen výzkum pohřbů K1 a K2 pod
podlahou svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta a konečně v roce 1978 byla prozkoumána hrobka knížete Břetislava I. a kněžny
Jitky v císařské kapli v téže katedrále. Ze svatovítského
pokladu byly znovu prostudovány pozůstatky knížete sv. Václava,
kněžny sv. Ludmily a Přibyslavy.1
Emanuel Vlček (1982,
s. 8-9).
|
HROBY
K1 A K2 VE VÁCLAVOVĚ SVATOVÍTSKÉ ROTUNDĚ
Emanuel Vlček |
Z uvedených výzkumných
akcí nyní zaměříme svoji pozornost na hroby K1 a K2. V prodloužení
osy jižní apsidy s hrobem sv. Václava byly již uvnitř předpokládaného
ochozu lodi rotundy za vítězným obloukem objeveny Kamilem Hilbertem
v roce 1911 další dva hroby. Po vyzvednutí zbytků dlažební
mozaiky byl ve vzdálenosti 3,60 m od hrobu knížete Václava uložen
rovnoběžně hrob označený
objevitelem K1 a těsně
paralelně zbytky poškozeného dalšího hrobu označeného K2.
Hroby byly částečně obnažené, ale výzkum nebyl dokončen. K. Hilbert proto překryl hroby betonovou deskou, aby nedošlo k jejich
zničení. V roce 1974 jsme proto mohli oba hroby řádně
prozkoumat. Záchranný výzkum ukázal, že byl učiněn mimořádný
objev snad nejstaršího hrobu v církevních stavbách Pražského hradu. Hrob byl plně respektován
stavbou románské rotundy. |
Obr. 2. Schematické znázornění
hrobů K1 a K2 umístěných v lodi rotundy
v těsném sousedství jižní apsidy s Václavovým hrobem (podle E. Vlčka
1974).
|
Hrobová jáma (dlouhá 225 cm, široká 60 cm, vysoká
40 cm) byla vydřevena polokulatinou a překryta dřevěnými
deskami. V tomto sarkofágu ležela kostra muže v natažené
poloze, s rukama podél těla. Lebka byla skloněna na levou tvář
a hleděla k severu. Pod levou rukou byla objevena železná dýka
v dřevěném pouzdru a u hlavy kostry kosti kozy, vepře a ryby.
Paralelně s hrobem K1 byl uložen i hrob K2. Ten však
byl značně porušen stavbou Spytihněvovy baziliky a to vystavěním
její jižní zdi. Z kostry se namístě zachovala pouze část pravé
nohy s bércem (viz obr. 3 níže).
Tyto výzkumy prokazují, že v původní svatovítské
rotundě byly mimo pohřeb světce Václava pohřbeni i další
jedinci. Vzhledem k umístění pohřbů v lodi původní stavby,
lze uvažovat o pohřbech osobností knížecího rodu. Kosmas uvádí,
že u sv. Víta byl pohřben kníže Břetislav I. a o tři roky
později zde byla pohřbena i jeho manželka Jitka. Pulkava hovoří
o pohřbení knížete Boleslava II. v hlavním chrámu v roce 999.
O pohřbech ostatních knížat v tomto kostele nemáme žádné zprávy.
Víme, že můžeme vyloučit pohřby knížete Břetislava I. a
jeho manželky Jitky, neboť jejich pozůstatky byly exhumovány v
roce 1373 z románské baziliky a uloženy v nové gotické katedrále
v chórové kapli P. Marie (císařské). Je velmi
pravděpodobné, že v původním kostele sv. Víta založeném knížetem
Václavem byl pohřben i jeho bratr kníže Boleslav I., v té
době jeden z nejmocnějších panovníků střední Evropy, který
usiloval o založení biskupství v Praze.2
Při interpretaci hrobu K1
nesmíme zapomínat ani na pohřeb Bořivoje
I., neboť v době jeho smrti byl jím založený kostelík
P. Marie zbořen. Tento soud může být podepřen tím, že úprava
hrobu K1 a hlavně jeho respektování následnou stavbou svatovítské
rotundy jasně hovoří o starobylosti pohřbu.
|
Obr. 3. Sarkofág knížete
K1-Bořivoje a zbytky hrobu K2
v lodi původní rotundy sv. Víta na Pražském hradě (E. Vlček
1982, s. 26).
|
Kníže
K1-Bořivoj?
Pozůstatky byly vyzvednuty z hrobu K1 pod podlahou
svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta. Muž 35-40letý (zubní
věk 36 ±5,6 roků) 168 cm vysoké postavy a silné kostry. Lebka
je dlouhá, obličej vysoký, očnice vysoké a nos úzký. Zjištěn
mírný předkus a hluboký zkus horních zubů. Krevní skupina B.
Pro vyhovující věk,
morfologickou a sérologickou souhlasnost s příslušníky prvních
tří generací (Vratislav, Václav) a pro zjištěný nejstarší
způsob pohřbení na Pražském hradě v církevní stavbě a pro
respektování pohřbu stavbou původní svatovítské rotundy, je
možno uvažovat o pozůstatcích knížete Bořivoje.3
Emanuel Vlček (1982,
s. 25-26, 31-32).
|
PŘÍNOS
ANTROPOLOGICKO LÉKAŘSKÉHO PRŮZKUMU
K POZNÁNÍ HISTORIE NEJSTARŠÍCH PŘEMYSLOVCŮ
Emanuel Vlček
|
Antropologicko lékařské
studium zde probraných pozůstatků nejstarších „Přemyslovců“
poskytlo řadu nových údajů, které po konfrontaci s historickými
a archeologickými zjištěními mohou doplnit, rozšířit nebo
opravit obecně tradovaná historická fakta o těchto konkrétních
osobnostech. Antropologie i některé lékařské obory zde vystupují
v roli pomocné vědy historické, která může poskytnout další
argumenty získané nezávisle na historických pramenech a jejich
výkladu. Promítnutím výsledků antropologicko lékařského
studia poznatků členů rodu „Přemyslovců“ z konce 9. až
první poloviny 11. století do známých údajů našich nejstarších
dějin, můžeme některé poznatky o jednotlivých osobnostech
doplnit nebo opravit takto:
Kníže
K1-Bořivoj I.
Pozůstatky knížete K1-Bořivoje patří muži 35-40letému,
který po stránce antropologické a serologické vyhovuje dobře 1.
až 3. generaci „Přemyslovců“. Vzhledem k objevu zakopaného
sarkofágu do terénu, jeho vydřevení polokulatinou, je možno uvažovat
o velmi starém pohřbu, pro který máme analogie na pohřebišti
velkomoravského typu v Lumbeho zahradě v areálu Pražského hradu
a v sarkofágu knížete pohřbeného na III. hradním nádvoří.
Je důležité, že tento hrob K1 byl plně respektován stavbou třetího
kostela, rotundy sv. Víta. Proto se nabízí výklad, že jde o pohřeb
prvního historického knížete z rodu „Přemyslovců“ Bořivoje,
nad jehož hrobem (mohylou) vystavěl kníže Václav svůj kostel.
Kníže Bořivoj nemohl být pohřben do hrobky v jím založeném
kostele P. Marie, neboť v době jeho úmrtí byl tento zničen.
Kníže Spytihněv I.
Pozůstatky knížete Spytihněva patří muži 40-45
let starému. To znamená, že kníže Spytihněv se
musel narodit před rokem 875, v roce 895 nastoupil vládu jako
dvacetiletý a po dvacetileté vládě zemřel v roce 915 jako čtyřicátník.
Kníže Vratislav I.
Vratislav I. dosáhl věku 45-50
let. Zemřel v roce 921, narodil se kolem roku 875.
Legendami uváděný údaj 33 let se týká zřejmě délky jeho vlády
a ne dožitého věku.4
Kníže Václav
Pozůstatky knížete Václava patří muži více
než 40letému. Proto rok jeho narození je nutno klást
kolem roku 895 a za správný rok jeho smrti je nutno považovat
rok 935. Tento údaj se také dobře kryje s údaji Widukinda. Tento
nález o p r a v u j e
dosud tradovaný výklad, že se kníže Václav
nemohl po smrti svého otce v roce 921 ujmout vlády pro svou
nezletilost. V době smrti otce byl kníže Václav více než 25letý,
jako třicetiletý se ujal vlády a jako čtyřicátník byl v roce
935 zavražděn.5
Kníže Boleslav I.
Boleslav I. umírá roku 967, 15. VII., nebo podle druhé
možnosti až v roce 972. O kolik let byl mladší než bratr Václav,
nevíme. Umírá asi jako šedesátník.
Jelikož jeho pozůstatky nebyly dosud objeveny, není možno se k tomuto
rozdílu vyjádřit.
Zajímavá zobrazení obou bratrů poskytuje Gumpoldova
legenda, kde kníže Václav je představován na všech čtyřech
vyobrazeních vždy jako dospělý muž s knírem a plnovousem a s
velkou čelní pleší. Zatímco Boleslav I. je zobrazen jako
bezvousý mladík.6
Kníže Boleslav II.
Podobně nebyly dosud objeveny pozůstatky knížete
Boleslava II. Boleslav II. zemřel roku 999, 7. II. ve
stařeckém věku. Z kronikářských údajů víme, že
byl roku 994 postižen mozkovou mrtvicí a od té doby již nebyl úplně
zdráv. Kníže byl pohřben v Kostele pražském, tj. v rotundě
sv. Víta, který byl jeho zásluhou povýšen na kostel biskupský.
Pozůstatky objevené v centrálním hrobě v bazilice sv. Jiří
– připisované pozdější tradicí tomuto knížeti – mu nepatří,
neboť, jak ukázal antropologický výzkum, náleží muži 40-45letému.7
[Pokračování
...].
Emanuel Vlček (1982,
s. 39-42).
Poznámky:
|
1 –
|
Postupně byly identifikovány
kosterní pozůstatky těchto knížat: Spytihněv I. – hrobka
kostela P. Marie Na baště, Vratislav I. – hrob č. 97 ve svatojiřské
bazilice, Oldřich – hrob č. 98 tamtéž,
Jaromír – hrob č. 92 tamtéž, Břetislav I. – hrob v císařské kapli
v katedrále sv. Víta. Byla ověřena pravost pozůstatků sv.
Václava z náhrobku ve svatováclavské kapli chrámu sv. Víta, k nimž náleží i lebka tohoto světce ve svatovítském
pokladu. Pro pohřeb K1 pak připadají v úvahu jen
knížata:
Bořivoj I., Boleslav I. a Boleslav II. |
2 –
|
D. Třeštík (1997, s. 411)
vyslovil domněnku, že v okamžiku, kdy se Václavova rotunda stala
kostelem biskupským, přestala být rodinným »přemyslovským«
kostelem. „Proto se také sv. Jiří a ne sv. Vít stal místem
pohřbu Boleslava I. a dalších knížat z konce 10. až první poloviny
11. století“. V pozn. 91 na s. 557 uvádí:
„O těchto pohřbech I. Borkovský,
Svatojiřská bazilika a klášter na Pražském hradě, Praha 1975“. |
3 –
|
Srovnání výsledků průzkumu
E.
Vlčka u prvních tří generací „Přemyslovců“ viz tab.
12. |
4 –
|
Poprvé se údaj „33
let“ ve spojitosti s dožitým
věkem knížete Vratislava objevil v Kristiánově
legendě (kap. 3).
Stejný údaj najdeme i v legendě Fuit.
Pouze Proložní legenda o sv.
Ludmile tento údaj, zřejmě správně, spojila (při vynechání Spytihněva) s délkou vlády
knížete Vratislava (888-921). |
5 –
|
Údajná Václavova nezletilost v
roce úmrtí jeho otce (921) zřejmě pramenila z chybného údaje o Vratislavově
dožitém věku – 33 let – viz pozn. 4. V každém případě regentská vláda kněžny Drahomíry
(921-922) musela mít jinou příčinu než „přílišné Václavovo
mládí“, když v roce 921 mu bylo kolem 26 let. |
6 –
|
Jedná se o rukopis Gumpoldovy
legendy uložený ve Wolfenbüttelu, který byl pořízen na přání
kněžny Emmy před rokem 1006. Jak v textu, tak i na jedné z iluminací je patrný vliv Kristiánovy legendy (motiv kněze, jenž
před Václavem zavřel dveře do kostela, který v původní legendě z roku
983 není). Věkový rozdíl mezi Václavem a jeho mladším bratrem Boleslavem můžeme dnes jen odhadnout na základě
předpokladu D. Třeštíka (1997, s. 204, 357, 361, 402,
pozn. 59 na s. 546, pozn. 93 na s. 547), že
Vratislav se oženil s Drahomírou v roce
906. Boleslav by se pak mohl narodit nejdřív v následujícím roce.
Oba (nevlastní) bratry by pak dělil věkový rozdíl
nejméně 12 let. Třeštíkův předpoklad je ovšem založen na domněnce,
že Vratislav se narodil až v roce 888 a ženil se v roce
906 jako osmnáctiletý. Ve skutečnosti mu
tehdy bylo asi
32 let a byl to jeho druhý sňatek. Viz tab. 6
„Životní data kněžny
Ludmily“ a tab. 13 „Průběžný věk členů prvních tří
generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“. |
7 –
|
Z možností uvedených v pozn.
1 pro pohřeb K1 vyhovuje
podmínce dožitého věku jen Bořivoj.
Boleslav I. ani Boleslav II. svým předpokládaným historickým věkem
(oba museli zemřít jako šedesátníci) nevyhověli E. Vlčkem
stanovenému věku
jedince z hrobu K1, tj. 35-40
let. Také velmi starobylý
způsob pohřbu odpovídá pouze předpokládané době Bořivojova
úmrtí (†888).
Viz také tab. 4: „Dožitý věk knížat uváděný v legendách“ v porovnání
s výsledky Vlčkova průzkumu. |
|
Petr Šimík (2005).
Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“
dle současného stavu poznání.
„Rodokmen mytických knížat“
aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Rodokmen »Přemyslovců«“
čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící
v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných
pramenech a problematika jeho hrobu“.
Hroby: Hrob K1-Bořivoje: „půdorys“, „podélný
řez“, „příčný řez“.
Hroby: Hrob 12/59-Svatopluka: „axonometrie“,
„půdorys a řezy“.
Tabulka 4: „Životní data knížat
podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády
knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat
podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk
členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových
letech“.
Otázky: „Proč se založení
hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj
synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě
vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest
Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj,
2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián,
když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se
pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze
legendy Crescente vynechává Bořivoje?“
Otázky: „Mohl
Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali
staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1
ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama
rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky
malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Otázky: „Odkud se vzali po roce
950 ve východních Čechách Slavníkovci?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci –
literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská
historie, 2. Kristián, 3.
Kosmas).
• F.
Palacký (1848), • R.
Turek (1963), • A.
Friedl (1966), • V.
Karbusický (1995), • D. Třeštík
(2006).
Literatura:
• Kamil Hilbert: O nálezech rotundy Václavovy. Svatováclavský
sborník I, 1934, s. 220-229.
•
Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského
průzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy. NM, Praha 1982 (nestránkováno).
•
Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště.
Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu
1993-1994.
MNK, Brno 1995, s. 167-211.
•
Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. MZM, Brno 1996, s. 122-125.
•
Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Atlas kosterních pozůstatků
prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
•
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin
(530-935). NLN, Praha 1997.
• Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: In: Kol. aut.: Přemyslovský
stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999).
Eds. L. Polanský,
J. Sláma, D. Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 267-273.
•
Petr Sommer: Začátky křesťanství v Čechách. Kapitoly z dějin
raně středověké duchovní kultury. Garamond, Praha 2001.
•
Jiří Sláma: K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje. In:
Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké
konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ
AV ČR Brno, Brno 2001, s. 349-353.
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|