Léta Páně 894¹  
   Nuže za panování a vlády nejjasnějšího knížete a pána Arnulfa, sedmdesátého osmého císaře, když v čele svaté církve římské byl Formosus, sto třináctý papež,² nastoupil v Čechách po pohanských knížatech jakýsi kníže jménem Bořivoj. Ten kníže jednou přišel ke knížeti či králi moravskému Svatoplukovi. Byl jím laskavě přijat, a když s ním seděl u hostiny před stolem na podlaze po způsobu pohanů, poradil mu biskup Metoděj, aby se dal pokřtít. Bořivoj s tím hned projevil souhlas, a tak jej i třicet jeho lidí, kteří přišli s ním, Metoděj pokřtil a poučil o víře. Pak ho odměnil, dovolil mu vrátit se domů a dal mu s sebou jako učitele kteréhosi kněze jménem Kaich.³
   Když tedy kníže přijal křest, vzal si za ženu dceru Slavibora z hrádku Pšov, který se nyní nazývá Mělník, jménem Ludmilu, a s ní zplodil dva syny, totiž Spytihněva a Vratislava.⁴

Neplach: Stručné sepsání kroniky římské a české (s. 537).

Petr Šimík (2007).

Neplachova kronika:
Prolog.
Zavraždění knížete Václava (928).

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen Přemyslovců“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Bořivojův křest v legendách: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, „Granum“, Palacký.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“.
Kroniky: „Fuldské anály k roku 871“ o přepadení průvodu nevěsty, jíž si Moravané přiváděli z Čech.
Kroniky: „Granum k roku 894“ (po přepočtu 871) o Bořivojově křtu (?), spíše však sňatku (!).
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datování Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle Vlčkova antropologicko lékařského průzkumu jejich kosterních pozůstatků“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 14: „Srovnání Kristiánovy a Kosmovy verze přemyslovské pověsti“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Stejná osoba byla zobrazována ve stejném oděvu“.
Aktuality: „Nově otevřený Památník Velké Moravy ve Starém Městě“ aneb Budeme následovat »lživé učitele«?
Otázka: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázka: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázka: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázka: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázka: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázka: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Úvaha: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).