L. E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách
JÁDRO KATALOGU PŘEDNÍCH BISKUPŮ MORAVY

Granum cathalogi praesulum Moraviae
k roku 894

   Rozbor data
   (200) 894. „Granum“ informuje o křtu knížete Bořivoje Českého, místodržitele moravského krále Svatopluka I. v Čechách, arcibiskupem Metodějem na dvoře krále Svatopluka na Moravě. Avšak rok 894 (římského kalendáře) byl rokem Svatoplukova úmrtí (počátkem března) a arcibiskup Metoděj byl už devět let mrtev. Dešifrování roku pomocí alexandrijské éry (minor) a syrské éry (894+5491/5492=6385/6386–5515/5516) přináší výsledek 870/871, 869/870, tj. údobí mezi 18. (25.) březnem 869 až 17. (24.) březnem 871, vskutku rok 870. Avšak na jaře roku 870 začala na Moravě vnitřní krize mezi Rostislavem a Svatoplukem. Krize skončila v roce 871, kdy Svatopluk porazil Bavory před dřívějším (bývalým) Rostislavovým hlavním hradem-městem („Annales Fuldenses“ k roku 869, 871), tj. hlavním městem, jež se nazývalo Morava.
   Následujícího roku porazil Svatopluk Sasy, Durynky, Franky a Bavory, zatímco Frankové porazili pět českých knížat uvedených jmény, šesté jméno bylo připojeno jako dodatečná glosa: bylo to jméno Goriwei, „Annales Fuldenses“ k roku 872. Arcibiskup Metoděj byl v té době nepřítomen, protože byl ustanoven a vysvěcen za arcibiskupa v Římě a během zpáteční cesty na Moravu po jaru 870 byl zajat a přinucen jít do Řezna. Následující tři roky strávil v Reichenau. Bořivoj nemohl být proto pokřtěn v roce 870.⁸
   Jiné datum vyplyne z kombinačního přepočtu roku, který uvádí „Granum“, pomocí alexandrijských ér (větší a menší) a byzantských ér I a II: 
   894+5492/5493=6386/6387  6386/6387–5507/5508=879/880 a 878/879, 
                                    resp. 6386/6387–5508/5509=878/879 a 877/878;
   894+5491/5492=6385/6386  6385/6386–5507/5508=878/879 a 877/878,
                                    resp. 6385/6386–5508/5509=877/878 a 876/877.
   Původnímu datu pokřtění odpovídají nejpravděpodobněji roky 6386/6387 byzantské éry I a II. Byzantský rok 6386 (éra I) obsahoval údobí mezi 21. březnem 878 a 20. březnem 879. Byzantský rok 6387 (éra II) začínal 1. září 878 a končil (201) 31. srpna 879. Údobí dvou ér se navzájem kryla mezi 1. zářím 878 a 20. březnem 879.⁹

Jádro katalogu předních biskupů Moravy k roku 894.
L. E. Havlík (1998, s. 177-178, 200-201).

Poznámky:

Petr Šimík (2007).

   Protože ke Kristiánově smyšlené historce na rozdíl od L. E. Havlíka nemusíme přihlížet – k Bořivojově křtu Metodějem totiž nikdy nedošlo, protože již jednou pokřtěný byl (asi 851) a nemohl být pokřtěný dvakrát –, použijme pro přepočet B také ještě alexandrijskou éru větší (maior), jako to učinil autor i ve variantě A výše:
B. pomocí alexandrijské větší (maior) a syrské éry:
    894+5493/5492=6387/6386  6387/6386–5516/5515=871, (21. 3. až 31. 12.) (AM, S).
    Vychází rok 871, tzn. údobí mezi 21. březnem 871 a 31. prosincem 871 (viz výše obr. 2).
   Použití alexandrijské větší éry (maior) vedlo ke správnému výsledku i při přepočtu roku 886, 887, 891, 892.
Víme již, že přepočtem stanovené období (871) se nemůže týkat Bořivojova křtu (Metoděj byl v té době konfinován bavorskými biskupy), mohlo by se však týkat Bořivojova sňatku s kněžnou Ludmilou, dcerou pšovského vévody Slavibora, na nějž autor „Katalogu“ ve své zprávě zřejmě naráží: „Bořivoj se (uvedeného roku) stal knížetem Čech zásluhou (meritum) sv. Ludmily“, jíž si vzal za manželku (871). Nutno dodat, že ne jediným knížetem Čech, ale jedním z nich (viz Fuldské anály k roku 872). Bořivoj měl tehdy asi 20 roků a Ludmila nejméně 16 (srovnej tab. 12: „Výsledky Vlčkova antropologicko lékařského průzkumu“).
   Šlo o dynastický sňatek, který se Slaviborem, otcem Ludmily, domluvil Bořivojův otec, moravský král Rostislav, ještě před rokem 870. Bořivojův křest Metodějem byl k této zprávě „přivěšen“ až dodatečně podle pramenů vzniklých v Čechách, neboť zpráva o křtu byla datována rovněž rokem 894 (Kosmas, Dalimil, Pulkava, Neplach). Někdy později pak původní výraz meritus (zaslouživší se) v latinském textu Katalogu byl nahrazen slovem maritus (manžel, choť, nápadník, ženich) (viz výše pozn. * ).
   „Granum“ tak potvrzuje, že ona nejmenovaná nevěsta z Čech, jejíž průvod na Moravu (čítající 644 koní, sedel a štítů) byl přepaden Franky (zpráva Fuldských análů k roku 871), byla nepochybně kněžna Ludmila, neboť jiný tak vysoce postavený ženich než kníže Bořivoj v tu dobu na Moravě nebyl. K tomu viz úvaha: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
   Sňatek Bořivoje a Ludmily v roce 871 přesně koresponduje s narozením jejich synů, Spytihněva v roce 872 a Vratislava v roce 873/874. Srovnej tabulku 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“. Naopak L. E. Havlíkem výše upřednostňovaná varianta A (877-879) by z jejich synů, narozených v letech 872-874, udělala nemanželské děti, neboť podle Kristiána k údajnému křtu Bořivoje došlo ještě před sňatkem s Ludmilou. Takto Kristiána pochopil a interpretoval později také Neplach. 
   Stranou úvah lze proto ponechat i názor D. Třeštíka (1997, s. 338, 445), jenž křest Bořivoje (podle Kristiánovy smyšlené historky) klade do roku 883, kdy měl Bořivoj asi 32 roků, a to se již rozhodně neskvěl „nejkrásnější podobou a květem nejlepšího mládí“ (Kristián, kap. 2), neboť pět let nato umírá. Varianty datování křtu u obou historiků (L. E. Havlík, D. Třeštík) jsou také v rozporu se základním historickým faktem, a sice, že Bořivoj usedl na pražský stolec (bezprostředně po jednání ve Forchheimu – viz Fuldské anály k roku 874) nejpozději v roce 875 (P. Šimík 2006, s. 342-344, 399) jako Svatoplukův místodržící v Čechách (L. E. Havlík 1994, s. 51-52) a současně jako křesťanský kníže (viz výše pozn. 2). Svatopluk by v roce 871/872 rozhodně neposlal do Čech pohana, aby tam šířil moravské křesťanství!
   Z výše uvedených důvodů proto nemá ani valný smysl zabývat se kompilací Z. Měřínského (2006, s. 840-854), která ve věci údajného Bořivojova křtu Metodějem nic nového nepřinesla a jen doslovně cituje a dokonce (snad jen z povinnosti?) obhajuje Třeštíkův (mylný) názor (což je jistě mnohem pohodlnější a zejména „bezpečnější“ – kdyby něco, to on –, leč cosi to vypovídá i o autorovi samém).
   Rozdíl mezi rokem 894 („Granum“) a správným rokem 871 římského juliánského kalendáře činí 23. Zpráva tedy pochází z moravského „Chronografu A“.

Petr Šimík (2007).

„Granum“ – úvodní část

„Granum“ o misii byzantských věrozvěstů:
886 – Svatopluk starší, král Moravy, pokřtěn Cyrilem (po přepočtu 863)
887 – tentýž král ustanovil Cyrila arcibiskupem ve Velehradu (po přepočtu 864)
891 – přenesení ostatků sv. Klimenta z Moravy do Říma (po přepočtu 868) – klíč
892 – Cyril se zřekl arcibiskupské hodnosti ve prospěch Metoděje (po přepočtu 869)
894 – Bořivojův křest Metodějem (?), ale spíše sňatek s Ludmilou (!) (po přepočtu 871)
900 – úmrtí Svatopluka staršího, čili krále Rostislava (po přepočtu 877)
907 – Metoděj odchází ze svého sídla ke sv. Klimentovi (po přepočtu 884)

„Granum“ o (arci)biskupech moravských:
900 – úmrtí Cyrila, ve skutečnosti arcibiskupa Metoděje (po přepočtu 885)
901 – papež nazval Svatopluka králem (patronace Říma) (po přepočtu 885)
907 – zpustošení Moravy Arnulfem (po přepočtu 892)
912 – Po smrti Metoděje zůstal arcibiskupský úřad pět let neobsazen (po přepočtu 896)
915 – Císař Arnulf obnovil Svatoplukovo království (po přepočtu 899)
916 – (arci)biskup Jan (po přepočtu 900)
942 – (arci)biskup Silvestr (po přepočtu 926)
961 – biskupství po 10 let neobsazeno (po přepočtu 945)

„Granum“ – dodatky z českých pramenů:
971 – moravské biskupství spojeno s pražským (984?)
928 – kníže Václav zavražděn svým bezbožným bratrem Boleslavem (935)
920 – Svatopluk postoupil Moravské království knížeti Čech (904?)

„Granum“ – celkové shrnutí

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Bořivojův křest v legendách: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, „Granum“, Palacký.
Metoděj arcibiskupem: „Život Metoděje“, „Chvalořeč o sv. Cyrilu a Metoději“, „Kristián“, „Diffundente sole“.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“.
Legendy: „Beatus Cyrillus“.
Kroniky: „Fuldské anály k roku 871“ o přepadení průvodu nevěsty, jíž si Moravané přiváděli z Čech.
Dokumenty: „Egregiae virtutis“ aneb Konstantin a Metoděj prohlášeni spolupatrony Evropy (1980).
Dokumenty: „Slavorum Apostoli“. Encyklika papeže Jana Pavla II. (1985) k 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje.
Dokumenty: „Moravský král a světec“. K pravoslavnému svatořečení sv. Rostislava 30. října 1994 v Brně.
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datovaní Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle antropologicko lékařského průzkumu jejich kosterních pozůstatků“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 14: „Srovnání Kristiánovy a Kosmovy verze přemyslovské pověsti“.
Tabulka 15: „Životní data krále Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 19: „Rostislav a Svatopluk, králové velkomoravští, v písemných pramenech“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!?
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966, s. 174-181.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Lubomír E. Havlík: Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů. Jota, Brno 1994.
• Lubomír E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 163-223.
• Bohuslav Klíma: Objev prvního velkomoravského kostela na hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, svazek 153, řada společenských věd č. 18. MU, Brno 2001, s. 3-24.
• Luděk Galuška: Slované – doteky předků. O životě na Moravě 6.-10. století. MZM, Obec Modrá, Krajská knihovna Františka Bartoše, Brno 2004.
• Zdeněk Měřínský: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Libri, Praha 2006.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 329-407, bar. příl. I-V s. 38-42.