L. E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách
JÁDRO KATALOGU PŘEDNÍCH BISKUPŮ MORAVY

Granum cathalogi praesulum Moraviae
k roku 971

   Rozbor zprávy
   (188) Autor zprávy asi žil v době blízké období vlády vévody Vratislava II. Českého (1061-1092). Moravské biskupství bylo odděleno od pražského v roce 1063.² Znovu bylo připojeno k pražskému v roce 1086 a opět odděleno s konečnou platností v roce 1091 („Granum“ k rokům 1073-1091).³
   Autor zprávy kladl církevní připojení Moravy k Čechám do doby Vojtěcha, do třetího roku jeho biskupského úřadu. Tím rokem byl rok 986. Připojení se mělo uskutečnit během pontifikátu papeže Benedikta VII. (974-983), za vlády císaře Oty II. (973-983) a vévody Boleslava II. Českého (976-999). Všechna tato jména osvětlují, že autor znal padělanou listinu pražského biskupa Gebharta, který se pokusil mj. zdůvodnit připojení moravského biskupství k biskupství pražskému v roce 1086 (Kosmas Pražský II, 37). Listina měla podat důkaz o tom, že údajná jurisdikce biskupa pražského v době založení pražského biskupství sahala až po Krakov a k Tatrám.⁴ Je pravda, že Gebhartův popis odpovídal rozsahu České říše v době Boleslava II. Poslední část popisu však byla dodatkem z pozdějšího období.
   Jak „Granum“ uvedlo, Morava byla připojena k diecesi pražské. Neexistuje však zpráva o nějakém českém výboji na Moravu v 10. století, i když možnost takového počinu nelze v údobí po roce 955 vyloučit. Nemůžeme ani popřít, že snad severní část Moravy přešla pod kontrolu Čech.⁵ Jediná zpráva z oné doby připadla k roku 976. Zmínila se o nejmenovaném moravském biskupovi u církevního soudu v Mohuči. Byl-li totožný s biskupem Vracenem (189) (Kosmas Pražský II, 21), náležel-li ještě do 10. století, nevíme. Morava byla pak mezi lety 1000-1025 připojena k Polsku.⁶ Čechové ji obsadili mezi lety 1018-1025/1028 až po řeku Váh (Wag) a nově zvolený biskup pražský Severus byl „prvním“ pražským biskupem, který spravoval dvě biskupství, biskupství pražské a biskupství moravské (Kosmas Pražský II, 21). Biskup Severus byl zvolen roku 1030 a vysvěcen roku 1031. Jurisdikce nad Moravou mu mohla být svěřena až teprve po okupaci Moravy, provedené Oldřichem a Břetislavem krátce předtím (Kosmas Pražský I, 40-41) a po volbě Severa biskupem.⁷

   Rozbor data
   (202) 971. Kompilátor sděluje, že připojení Moravy k Praze se stalo ve třetím roce Vojtěchova úřadu. Připojení [moravského biskupství] je však doloženo teprve v době Severa, biskupa pražského,⁸ a Břetislava I., vévody moravského kolem let 1030-1031, osamostatněno za Vratislava II. roku 1063, roku 1074 získalo z Říma potvrzení svých apoštolských privilegií.
   Moravské biskupství nebylo před dobou Vojtěchovou nikdy připojeno k Řeznu. Nejmenovaný moravský biskup se zúčastnil v roce 976 soudního řízení, jemuž předsedal arcibiskup mohučský („Iudicium archiepiscopi Moguntinensis“ k roku 976). Vojtěch se stal biskupem pražským v roce 983.⁹ Rok 986 byl třetím rokem jeho úřadu.¹⁰ Není žádný důkaz o tom, že Morava patřila do jurisdikce Vojtěchovy, kromě jedné zmínky v pozdější legendě „O prestavlenii sv. Kirila učitele“. Legenda se zmínila o tom, že Vojtěch přišel na Moravu, do Čech a do Polska, že tam zaváděl latinskou víru a písmo a že tam dal stínat nebo vypudit biskupy pravé víry, tj. slovanské liturgie.¹¹
   Též zřízení pražského biskupství bylo podmíněno tím, že nebude podle ritu bulharského neb ruského (Kosmas I, 22), tj. slovanské liturgie přispívající (203) tehdy k rozvoji kulturního života v Bulharsku a na Rusi. Morava byla připojena k Polsku kolem roku 1000 a biskupský úřad tehdy – nebo snad ve druhé polovině 10. století? – vykonával na Moravě Wracen (Kosmas II, 21). Teprve poté, kdy Čechové obsadili Moravu a poté, kdy se Severus stal biskupem pražským (1030/1031), mohl spravovat dvě biskupství, a to až do roku 1063 (Kosmas II, 21).¹²
   Zmínka o Polsku (týkající se druhé poloviny 10. století), ve výše citované legendě, zasluhuje, aby byla věnována pozornost „Katalogu biskupů Krakovských“ („Catalogus episcoporum Cracoviensium I“). První biskupové, uvedení svými jmény, Prohorios a Proculfus, vykonávali svůj úřad právě v oné době. První 16 roků (969-985), druhý 27 roků (986-1013). I když vznik krakovské církve lze datovat už do doby arcibiskupa Metoděje („Život Metoděje“, XI. kap., „Petice bavorského episkopátu“ k roku 900), zůstává časová přináležitost Prohoria a Proculfa předmětem otázek, zda čtyři data patří do římského kalendáře, nebo zda mohla vzniknout záměnou několika jiných dat za předpokladu, že původní data byla převzata z jiného pramene.
   Schéma použité pro dešifrování dat, která obsahuje „Granum“, lze aplikovat i u dat „Katalogu krakovského“. Tak jsme mohli dospět k datům 6461/6462, 6477/6478, 6478/6479, 6505-6506. Jestliže to byla data byzantské éry II, pak Prohorios držel svůj úřad mezi lety 953 a 969, Proculfus mezi lety 970 a 997. Jestliže šlo původně o data syrské éry, pak Prohorios by byl biskupem mezi lety 946 a 962 a Proculfus mezi lety 963 a 990.
   Zmíněná data se jeví poněkud překvapujícími. Prohorios by byl mohl nastoupit svůj úřad přesně rok po úmrtí biskupa Silvestra na Moravě. A biskup Proculfus by ukončil svůj úřad právě v době, kdy Boleslav II. Český ztratil Krakov ve prospěch Polska.¹³

Jádro katalogu předních biskupů Moravy k roku 971.
L. E. Havlík (1998, s. 188-189, 202-203).

Poznámky:

Petr Šimík (2007).

Komentář:
Rok 971 se nedostal do latinského „Moravského chronografu C2“ převodem čtyřciferného letopočtu z „Moravského chronografu C1“ (viz schéma 1 na úvodní straně „Granum“), ale byl převzat z jiného latinského pramene později již jako hotový. Do „Katalogu“ nebo přímo do „Jádra katalogu“ se dostal nejspíš na základě chybného vročení volby druhého pražského biskupa Vojtěcha do roku 969 v Kosmově Kronice Čechů. Podle Kosmy (I, 25) Vojtěchova volba „se stala nedaleko Prahy na Levém Hradci dne 19. února téhož roku, kdy zemřel biskup Dětmar“. A toho Kosmas (I, 24) nechává zemřít „dne 2. ledna roku od narození Páně 969“, ač se tak ve skutečnosti stalo 2. ledna 982 (VDZKČ I. 1999, s. 746). Třetí rok Vojtěchova biskupování by pak, podle Kosmy, opravdu připadal na rok 971 (správně by to ovšem byl rok 984). Není to ale možné, protože pražské biskupství bylo založeno až roku 973. Toho roku byl Dětmar zvolen a začátkem ledna 976 teprve vysvěcen (VDZKČ I. 1999, s. 746).
   Také informace o spojení moravského biskupství s pražským se do této zprávy dostala zřejmě z Kosmovy kroniky, kde je uveden opis listiny, v němž se praví, že biskupství pražské „bylo od počátku zřízeno po celém území Českém a Moravském jako jediné a nerozdílné“ (Kosmas II, 37). K právě třetímu roku Vojtěchova úřadu, tj. k roku 971, pak přivedla autora „Katalogu 1 či 2“ předchozí zpráva „Moravského chronografu C2“ k roku 961, v níž se praví, že po Silvestrově smrti zůstalo moravské biskupství po 10 let neobsazeno: 961+10=971.
   Sebedůmyslnějším přepočtem roku 971 („Granum“) podle jednotlivých ér proto odpovídající správný rok římského kalendáře (984, resp. 985, tj. třetí rok Vojtěchova úřadu) nezískáme.

   Podobné je to i s vročením Bořivojova křtu. I tato (již Kristiánem) smyšlená událost byla do „Katalogu“ přidána dodatečně a připojena ke zprávě o Bořivojově sňatku s Ludmilou (894) jen díky tomu, že ji Kosmas (I, 14) přiřadil k témuž roku. Rok 894, údajně první hodnověrné datum v jeho Kronice, však Kosmas zvolil zřejmě záměrně chybně, neboť v tom roce byli Bořivoj (†888) i Metoděj (†885) již několik let po smrti. Kosmas tím dal jasně najevo, že Kristiánově historce o Bořivojově křtu neuvěřil. Proto také přepočtem roku 894 („Granum“) ke „správnému“ roku pokřtění Bořivoje Metodějem nikdy nemůžeme dospět (srovnej tab. 3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datování Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“), ke správnému datu jeho sňatku s Ludmilou však ano (viz přepočet roku 894).

Petr Šimík (2007).

„Granum“ – úvodní část

„Granum“ o misii byzantských věrozvěstů:
886 – Svatopluk starší, král Moravy, pokřtěn Cyrilem (po přepočtu 863)
887 – tentýž král ustanovil Cyrila arcibiskupem ve Velehradu (po přepočtu 864)
891 – přenesení ostatků sv. Klimenta z Moravy do Říma (po přepočtu 868) – klíč
892 – Cyril se zřekl arcibiskupské hodnosti ve prospěch Metoděje (po přepočtu 869)
894 – Bořivojův křest Metodějem (?), ale spíše sňatek s Ludmilou (!) (po přepočtu 871)
900 – úmrtí Svatopluka staršího, čili krále Rostislava (po přepočtu 877)
907 – Metoděj odchází ze svého sídla ke sv. Klimentovi (po přepočtu 884)

„Granum“ o (arci)biskupech moravských:
900 – úmrtí Cyrila, ve skutečnosti arcibiskupa Metoděje (po přepočtu 885)
901 – papež nazval Svatopluka králem (patronace Říma) (po přepočtu 885)
907 – zpustošení Moravy Arnulfem (po přepočtu 892)
912 – Po smrti Metoděje zůstal arcibiskupský úřad pět let neobsazen (po přepočtu 896)
915 – Císař Arnulf obnovil Svatoplukovo království (po přepočtu 899)
916 – (arci)biskup Jan (po přepočtu 900)
942 – (arci)biskup Silvestr (po přepočtu 926)
961 – biskupství po 10 let neobsazeno (po přepočtu 945)

„Granum“ – dodatky z českých pramenů:
971 – moravské biskupství spojeno s pražským (984?)
928 – kníže Václav zavražděn svým bezbožným bratrem Boleslavem (935)
920 – Svatopluk postoupil Moravské království knížeti Čech (904?)

„Granum“ – celkové shrnutí

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Bořivojův křest v legendách: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, „Granum“, Palacký.
Metoděj arcibiskupem: „Život Metoděje“, „Chvalořeč o sv. Cyrilu a Metoději“, „Kristián“, „Diffundente sole“.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“ aneb Nejstarší staroslověnská legenda sepsaná hlaholicí v Čechách.
Legendy: „Beatus Cyrillus“.
Dokumenty: „Egregiae virtutis“ aneb Konstantin a Metoděj prohlášeni spolupatrony Evropy (1980).
Dokumenty: „Slavorum Apostoli“. Encyklika papeže Jana Pavla II. (1985) k 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje.
Dokumenty: „Moravský král a světec“. K pravoslavnému svatořečení sv. Rostislava 30. října 1994 v Brně.
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datovaní Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 15: „Životní data krále Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 19: „Rostislav a Svatopluk, králové velkomoravští, v písemných pramenech“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!?
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 272.
• František Borák: Bánov (Příspěvek k historii Dolnomoravského úvalu v 10. až 13. století). Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 69-161.
• Lubomír E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 163-223.
• Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české, sv. I. do roku 1197. Paseka, Praha a Litomyšl 1999.