41
[Pokračování ...].
Roku od narození Páně 1024. Dne 12.
července zemřel král Jindřich.1
Roku od narození Páně 1025. Dne 17. června zemřel
král polský Boleslav.2
Roku od narození Páně 1026. ...
Roku od narození Páně 1030. Toho roku kníže Břetislav
způsobil velikou porážku Uhrům a poplenil jejich zemi až k hradu
Ostřihomu.3
Téhož roku dne 30. ledna Hyza,
pátý biskup kostela pražského,4
odešel z tohoto světa
a požívá odměny šťastné.
Byl ušlechtilý rodem, ale ještě ušlechtilejší svým
jednáním a činil dříve sám, co jiným velel činiti. Neb nikdo
nezná tak dobře své vlastní sídlo, jako on znal žalář a příbytky
nemocných. A nebylo to tajno, kolik hlav lidských na svět přišlo
nebo co duší smrt
zas poslala do černých stínů.
Mimo to měl obyčej každého dne dávat čtyřiceti
lidem stravu, sám jim žehnal jídlo i pití, v hojnosti poskytnuté,
a vlastníma rukama přívětivě podával. Byl muž neobyčejně
krásné postavy a vlasy na jeho hlavě byly bělejší než labuť;
proto dostal příjmení ,bílý a milostný biskup Hyza‘.
Po něm nastoupil Šebíř
–– byl biskupem v pořadí šestým.5
Ten za doby mládí slynul chválou neobyčejné hbitosti, protože
nade všechny dvořany knížecí vynikaje úslužností, konal svému
pánu pilnou a věrnou a proto tím milejší službu. Neboť býval
první při duchovních povinnostech a neméně horlivý v světských
zaměstnáních, vždy býval knížeti nerozdílným druhem při
lovech. Býval první po ruce při zabíjení divokého kance; uměl
mu uříznouti ocas, očistiti jej a připraviti, jak to míval kníže
rád, a podával jej pánu, jakmile přišel, k jídlu. Proto prý
kníže Oldřich často mu říkával:
„Šebíři, pravím ti upřímně: za tenhle lahodný zákusek
zasluhoval bys biskupství“. Pro tuto a podobnou horlivost získal
si přízeň knížecí a obecnou oblibu.
Roku od narození Páně 1031. O svátku svatých apoštolů
Petra a Pavla byl Šebíř vysvěcen na
biskupa od arcibiskupa mohučského. Téhož roku se
narodil knížeti Břetislavovi syn Spytihněv.6
Roku od narození Páně 1032.7
Roku od narození Páně 1037. Zemřel kníže
Boleslav, jejž Měšek oslepil.8
Kosmas:
Kronika
Čechů,
kn. I, kap. 41.
[Pokračování ...].
Poznámky: |
Petr Šimík (2005).
Srovnání:
Rodokmeny:
„Rodokmen Otonů“.
Rodokmeny:
„Rodokmen Piastovců“.
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb
Navázal Břetislav „vědomě“ na
slavnou velkomoravskou tradici?
Kroniky: „Dětmar
k roku 1002“ – Vladivoj přijal Čechy v
léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“
– Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ o předání
korouhve Břetislavovu bratrovi
Bořivoji.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ o předání
korouhve Oldřichovi Brněnskému.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“
o bitvě u Chlumce (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k
roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Historie: „Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Rytý nápis na západní
stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez
moravské historie
by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády
Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku
1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové
interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako
atribut svatého Václava“.
Komentáře: „Přemyslovský
cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece
lidské...
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“
(1. moravská historie, 2. Kristián,
3. Kosmas).
• F. Palacký (1848),
• R. Turek (1963), • A. Friedl (1966),
• V. Karbusický (1995), • D. Třeštík
(2006, 2009).
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
•
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
•
Kosmova
kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha
1972.
•
Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky
a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. |