OLDŘICH
PŘIJAL VLÁDU JAKO DAR
KRONIKA MERSEBURSKÉHO
BISKUPA DĚTMARA,
KN. VI. |
83 (50)
[Pokračování
...].
83. (50.) Mezitím
Jaromír, o němž jsem již
mluvil,1
prosil u krále pokorně o milost, ale místo milosrdenství
a návratu na knížecí stolec se mu dostalo
vyhnanství a věznění u biskupa Adalbolda,2
nástupce biskupa Ansfrida. Takto byl potrestán
nikoli z královy věrolomnosti, ale za hromadnou vraždu Bavorů,
kteří jeli bez jeho i králova svolení s dary k Boleslavovi,
a za pobití těch, co se mu s důvěrou svěřili. Když
to naši nepřátelé slyšeli, tropili si z toho posměšky,
naši krajané se však obávali, že to protivníkům přinese
prospěch. Ti, kteří k tomu krále takto naklonili, by měli
okusit něco podobného na vlastní kůži.3
Do Merseburku se potom na královo vyzvání
dostavil Jaromírův bratr Oldřich4
a s radostí p ř i j a l
jako dar vládu, kterou si předtím
neprávem p ř i v l a s t n i l .5
V té době mohutné deště a rostoucí útoky
pirátů způsobily nezměrné škody. V Bavorsku se vylil
Dunaj z břehů; povodně nastaly i na Rýně. Přineslo
to zkázu mnoha lidem, dobytku, domům a dokonce i mnoho
lesů padlo za oběť živlu. Obyvatelé těch krajů tvrdili, že
si nevzpomínají, že by se něco takového stalo, ani že to
neznají ze vzpomínek svých předků. Naříkali, že k tomu
došlo kvůli jejich různým zločinům, a obávali se, že po
tom přijde něco ještě horšího. Teď, po této dlouhé odbočce,
se však vrátím zpět ke svému vyprávění.
Dětmar
z Merseburku: Kronika,
kn. VI., kap. 83. (50.).
[Pokračování ...].
Poznámky:
|
1 –
|
Srovnej Dětmar
(VI, 71). |
2 –
|
Utrechtský biskup
v letech 1010-1026. |
3 –
|
Jindřich II. neměl
moc možností, jak na Oldřichův převrat reagovat. Na západě
ho ohrožovala lucemburská opozice z příbuzenstva královny
Kunhuty, na východě vedl válku s Boleslavem.
Intervence podobná té z roku 1004 byla nereálná.
Nakonec si tedy Jaromíra ponechal jako zástavu za Oldřichovo
„dobré chování“, praxe, kterou po něm prováděli i jeho
královští nástupci. Dětmar toto rozhodnutí nepřímo
kritizuje. |
4 –
|
Král byl v
Merseburku prokazatelně 17. října 1012, jistě tam však
dorazil již koncem září. Jednou z otázek, které se
zde řešily, byl vztah k novému českému knížeti Oldřichovi
(1012-1033, 1034). |
5
–
|
Dětmar tu zřejmě
naráží na předchozí královo „schválení“
Vladivojovy vlády (1002), kdy Vladivoj převzal od krále Čechy
v léno – viz Dětmar (V, 23). |
|
Petr Šimík (2009).
Srovnání:
Rodokmeny: „Rodokmen »Přemyslovců«“
čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmeny: „Rodokmen Piastovců“.
Rodokmeny: „Rodokmen Otonů“.
Historie: „Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Lenní hold Břetislava I.
králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež
má krátké nohy.
Historie: „Rytý nápis na západní
stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ –
Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ –
polský Boleslav odmítl převzít od krále
Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král
Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami,
kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ –
Oldřich přijal vládu od krále
jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj
(II.) obdržel
korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař
dal Oldřichovi Brněnskému
odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k
roku 1109“ – král Jindřich potvrdil
Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král
vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“
o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal od krále Lotara praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1138“ – Vladislav převzal praporec
od krále.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k
roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové
interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
•
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s.
94-96.
•
Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda,
Praha 1972.
•
Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé
polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
•
Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři
studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
•
Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D.
Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005.
• Dětmar z Merseburku: Kronika. Překlad Bořek Neškudla, verše
Jakub Žytek, úvod Martin Wihoda, poznámky Jiří Ohlídal. Argo,
Praha 2008. |
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|