BOLESLAV
III. SESAZEN,
VLADIVOJ PŘIJAL
ČECHY V LÉNO
KRONIKA MERSEBURSKÉHO
BISKUPA DĚTMARA,
KN. V. |
23 (15)
[Pokračování
...].
23. (15.) Poněvadž síla nároků a následnictví vždy
vyvolává strach, nechal mezitím český kníže Boleslav1
vykastrovat svého bratra Jaromíra.2
Mladšího bratra Oldřicha3 se
pokusil utopit v lázni a oba je i s matkou4
vyhnal ze země. Sám pak vládl jako jako zlovolný bazilišek a nevýslovně
utlačoval svůj lid. Když ten už nebyl schopen déle snášet břímě
takových křivd, povolal tajně z Polska Vladivoje,
jehož jméno znamená vláda nad vojskem, jedovatého hada, který
se svými lidmi zacházel bez ohledu na zákony.5
Poté, co baziliška
Boleslava sesadili,6
byl Vladivoj z náklonnosti a s odkazem
na své p ř í b u z e n s t v í
jednohlasně zvolen a dosazen na jeho
stolec. Musím o něm říci jednu neuvěřitelnou věc, kterou
by neměl žádný křesťan následovat, a sice že nedokázal
vydržet ani hodinu bez dobrého moku. Boleslav potom uprchl k markraběti
Jindřichovi,7
svému tehdejšímu sousedovi, neboť to byla jediná možnost jak
se spasit. Jindřich ho kvůli dřívějším příkořím nechal
zajmout, protože však k němu přibyl jako host, nakonec ho
propustil a Boleslav odešel – ježto mu byl život milý –
ke stejnojmennému synu své tety, který se mu ve zločinech
vyrovnal, mocí ho však předčil.8
Vladivoj dal na dobrou radu a odjel
ke králi, který v té době pobýval v Řezně.9
Tam se
mu se vší pokorou podrobil, jako svému pánu mu slíbil věrnost
a přijal od něj žádané léno.10 Král ho velmi přátelsky přijal
a Vladivoj se poté v míru a bezpečně vrátil zpět.
Dětmar
z Merseburku: Kronika,
kn. V., kap. 23. (15.).
[Pokračování ...].
Poznámky:
|
1 –
|
Boleslav III. Ryšavý, srovnej Dětmar
(V, 7 a 11) (J. Ohlídal 2008, s. 302). |
2 –
|
Jaromír, pozdější
český kníže (1003, 1004-1012, 1033-1034, †1035), syn
Boleslava II. (J. Ohlídal 2008, s. 302). |
3 –
|
Oldřich, pozdější
český kníže (1012-1033, 1034) (J. Ohlídal 2008, s. 302). |
4 –
|
Kněžna Emma (†1006),
o níž jinak téměř chybí historické údaje. Většinou
se soudí, že Boleslav III. Ryšavý nebyl jejím synem, nýbrž
synem z prvního manželství Boleslava II. (J. Ohlídal
2008, s. 302). Jejími
syny nemohli být ani Jaromír a Oldřich, kteří se
narodili před rokem 989,
protože Emma mohla přijít do Čech nejdříve právě v tomto
roce. |
5 –
|
Původ knížete
Vladivoje (1002-1003) není zcela jasný – podle dnešních
názorů byl však spíše »Přemyslovcem« než Piastovcem
(tj. nikoli synem Měška I. z druhého manželství,
ale snad příslušníkem vedlejší větve »přemyslovského«
rodu nebo »Přemyslovcem« po matce) (J. Ohlídal 2008,
s. 302).
Zcela hypoteticky by ale mohl být i »Přemyslovcem« po
otci – viz Dodatek
k článku: „Odkud se
vzali po roce 950 ve východních Čechách Slavníkovci?“ |
6 –
|
Asi na podzim roku
1002 (J. Ohlídal 2008, s. 302). |
7 –
|
Jindřich ze
Schweinfurtu, markrabě v bavorské severní marce (J. Ohlídal
2008, s. 302). |
8 –
|
Je míněn Boleslav
Chrabrý (J. Ohlídal 2008, s. 302) – srovnej „Rodokmen
Piastovců“. |
9 –
|
V listopadu 1002
(J. Ohlídal 2008, s. 302). |
10 –
|
Vladivoj je prvním
známým knížetem, jemuž byly Čechy uděleny v léno.
O dřívějších »Přemyslovcích« (počínaje Václavem I.)
je pouze známo, že skládali slib věrnosti – zda šlo o lenní
akt, je předmětem diskuse (J. Ohlídal 2008, s. 302). |
|
Petr Šimík (2009).
Srovnání:
Rodokmeny: „Rodokmen »Přemyslovců«“
čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Historie: „Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Lenní hold Břetislava I.
králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež
má krátké nohy.
Historie: „Rytý nápis na západní
stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ –
Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ –
polský Boleslav odmítl převzít od krále
Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král
Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami,
kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ –
Oldřich přijal vládu od krále
jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj
(II.) obdržel
korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař
dal Oldřichovi Brněnskému
odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k
roku 1109“ – král Jindřich potvrdil
Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král
vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“
o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal od krále Lotara praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1138“ – Vladislav převzal praporec
od krále.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k
roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové
interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s.
94-96.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda,
Praha 1972.
• Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé
polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D.
Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. Editoři Martin Wihoda a Demeter
Malaťák. Matice moravská, Brno 2006, s. 25-46.
• Dětmar z Merseburku: Kronika. Překlad Bořek Neškudla, verše
Jakub Žytek, úvod Martin Wihoda, poznámky Jiří Ohlídal. Argo,
Praha 2008.
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|