MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

BOLESLAV III. SESAZEN,
VLADIVOJ PŘIJAL ČECHY V LÉNO

KRONIKA MERSEBURSKÉHO BISKUPA DĚTMARA, KN. V.

23 (15)

   [Pokračování ...].
   23. (15.) Poněvadž síla nároků a následnictví vždy vyvolává strach, nechal mezitím český kníže Boleslav1 vykastrovat svého bratra Jaromíra.2 Mladšího bratra Oldřicha3 se pokusil utopit v lázni a oba je i s matkou4 vyhnal ze země. Sám pak vládl jako jako zlovolný bazilišek a nevýslovně utlačoval svůj lid. Když ten už nebyl schopen déle snášet břímě takových křivd, povolal tajně z Polska Vladivoje, jehož jméno znamená vláda nad vojskem, jedovatého hada, který se svými lidmi zacházel bez ohledu na zákony.5 Poté, co baziliška Boleslava sesadili,6 byl Vladivoj z náklonnosti a s odkazem na své   p ř í b u z e n s t v í   jednohlasně zvolen a dosazen na jeho stolec. Musím o něm říci jednu neuvěřitelnou věc, kterou by neměl žádný křesťan následovat, a sice že nedokázal vydržet ani hodinu bez dobrého moku. Boleslav potom uprchl k markraběti Jindřichovi,7 svému tehdejšímu sousedovi, neboť to byla jediná možnost jak se spasit. Jindřich ho kvůli dřívějším příkořím nechal zajmout, protože však k němu přibyl jako host, nakonec ho propustil a Boleslav odešel – ježto mu byl život milý – ke stejnojmennému synu své tety, který se mu ve zločinech vyrovnal, mocí ho však předčil.8 Vladivoj dal na dobrou radu a odjel ke králi, který v té době pobýval v Řezně.9 Tam se mu se vší pokorou podrobil, jako svému pánu mu slíbil věrnost a přijal od něj žádané léno.10 Král ho velmi přátelsky přijal a Vladivoj se poté v míru a bezpečně vrátil zpět.

Dětmar z Merseburku: Kronika, kn. V., kap. 23. (15.).

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 Boleslav III. Ryšavý, srovnej Dětmar (V, 7 a 11) (J. Ohlídal 2008, s. 302).
2 Jaromír, pozdější český kníže (1003, 1004-1012, 1033-1034, †1035), syn Boleslava II. (J. Ohlídal 2008, s. 302).
3 Oldřich, pozdější český kníže (1012-1033, 1034) (J. Ohlídal 2008, s. 302).
4 Kněžna Emma (†1006), o níž jinak téměř chybí historické údaje. Většinou se soudí, že Boleslav III. Ryšavý nebyl jejím synem, nýbrž synem z prvního manželství Boleslava II. (J. Ohlídal 2008, s. 302). Jejími syny nemohli být ani Jaromír a Oldřich, kteří se narodili před rokem 989, protože Emma mohla přijít do Čech nejdříve právě v tomto roce.
5 Původ knížete Vladivoje (1002-1003) není zcela jasný – podle dnešních názorů byl však spíše »Přemyslovcem« než Piastovcem (tj. nikoli synem Měška I. z druhého manželství, ale snad příslušníkem vedlejší větve »přemyslovského« rodu nebo »Přemyslovcem« po matce) (J. Ohlídal 2008, s. 302).
Zcela hypoteticky by ale mohl být i »Přemyslovcem« po otci – viz Dodatek k článku: „Odkud se vzali po roce 950 ve východních Čechách Slavníkovci?
6 Asi na podzim roku 1002 (J. Ohlídal 2008, s. 302).
7 Jindřich ze Schweinfurtu, markrabě v bavorské severní marce (J. Ohlídal 2008, s. 302).
8 Je míněn Boleslav Chrabrý (J. Ohlídal 2008, s. 302) – srovnej „Rodokmen Piastovců“.
9 V listopadu 1002 (J. Ohlídal 2008, s. 302).
10 Vladivoj je prvním známým knížetem, jemuž byly Čechy uděleny v léno. O dřívějších »Přemyslovcích« (počínaje Václavem I.) je pouze známo, že skládali slib věrnosti – zda šlo o lenní akt, je předmětem diskuse (J. Ohlídal 2008, s. 302).

Petr Šimík (2009).

Srovnání:
Rodokmeny: „Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Lenní hold Břetislava I. králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež má krátké nohy.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami, kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj (II.) obdržel korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal Oldřichovi Brněnskému odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal od krále Lotara praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ – Vladislav převzal praporec od krále.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s. 94-96.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005. Editoři Martin Wihoda a Demeter Malaťák. Matice moravská, Brno 2006, s. 25-46.
• Dětmar z Merseburku: Kronika. Překlad Bořek Neškudla, verše Jakub Žytek, úvod Martin Wihoda, poznámky Jiří Ohlídal. Argo, Praha 2008.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah