KRONIKA MERSEBURSKÉHO BISKUPA DĚTMARA, KN. V.

21 (13)

   [Pokračování ...].
   21. (13.) Dříve, než o tom mohl král rozhodnout, učinili Švábové něco, co nemůžeme ponechat bez povšimnutí. Alsaský hrabě Gerhard,¹ který dostal od krále v léno vévodovo hrabství,² se při návratu domů rozložil táborem u jednoho tamního hradu a jen s obtížemi dojednal s posádkou příměří na jednu noc. Oni však v noci lstivě vyšli ven předstírajíce, že jdou na jednání, ve skutečnosti ale šli na výzvědy. Jeden z nich, který často prokazoval svou bystrost a rychlost, se dostal velmi blízko a spatřil před stanem hraběte vystavené kopí   s   k o r o u h v í , které hrabě dostal od krále jako stvrzení vévodského léna.³ Ten muž je vytáhl ze země a vrátil se s ním bez úhony až do hradu, zatímco ho všichni marně pronásledovali. Na hradě zavládla veliká radost, zavřeli bránu a posmívali se hraběti zbavenému cti. Ten se nejprve pokoušel ztracené kopí získat zpět lákavými sliby. Oni to však odmítli, a tak musel smutně odejít bez léna i bez korouhve.⁴
   (14.) V jiném, přepevném hradě nazývaném Breisach se nacházeli s posádkou dva biskupové, štrasburský a basilejský.⁵ Jejich zbrojnoši vyjížděli každý den do kraje, aby obstarali píci pro koně. Vévodovi přátelé to pozorně sledovali a ve chvíli, kdy se biskupští bojovníci trochu vzdálili, přiblížili se s plně naloženými koňmi k hradu, ustrojeni podobně jako oni, a se zpěvem se nechali strážemi, které je přijaly jako své druhy, vpustit dovnitř. Pak odhodili svůj náklad, křikem se ohlásili jako nepřátelé a všechno vyplenili. Sami biskupové stěží vyvázli.

Dětmar z Merseburku: Kronika, kn. V., kap. 21. (13., 14.).

   [Pokračování ...].

Poznámky:

Petr Šimík (2009).

Srovnání:
Rodokmeny: „Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmeny: „Rodokmen Otonů“.
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Lenní hold Břetislava I. králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež má krátké nohy.
Historie: „Biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II.“.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj přijal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami, kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj (II.) obdržel korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal Oldřichovi Brněnskému odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal od krále Lotara praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ – Vladislav převzal praporec od krále.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut sv. Václava“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s. 94-96.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.
• Dětmar z Merseburku: Kronika. Překlad Bořek Neškudla, verše Jakub Žytek, úvod Martin Wihoda, poznámky Jiří Ohlídal. Argo, Praha 2008.