Nezletilý Vladislav, syn Soběslava I., převzal z rukou krále praporec

1138

   [Pokračování ...].
   Dne 26. února po západu slunce bylo spatřeno po celých Čechách jakési znamení v podobě draka, jak letí na západ, a náhle zmizevši, zanechalo za sebou načervenalá znamení. Před letnicemi, dne 11. května, se zjevila na severní straně na nebi červená znamení tvaru sloupů, na dvě části rozdělená, a zdálo se, jako by se brzy v boji utkávala, brzy zase vzdalovala.
   Tedy po zvolení krále Konráda všechna knížata a někteří přední mužové a dvořané jeho říše se usnesli míti dvůr a sněm o svátku letnic, v den 22. května, ve městě Bamberku. Měli se tam v určený čas sejíti všichni, kdož příslušeli k jeho říši, jednomyslně potvrdit jeho volbu a od vévody řezenského měly být v přítomnosti všech knížat převzaty královské odznaky. A když se všichni sjeli, jak bylo určeno, vévoda řezenský se ani nechtěl zúčastnit sněmu, ani nevydal královské odznaky. Po skončení sněmu a projednání mnoha záležitostí, tedy, když se všichni vraceli domů, prodlel král ještě v tom místě. Náš kníže Soběslav, jenž přijel již před řečeným svátkem k němu a byl od krále přijat s velikou ctí, několik dní tam pobyl. Přízní milosti královy dosáhl toho, aby jeho syn Vladislav mohl po něm nastoupit v řízení knížectví. Ač byl ještě chlapcem, byl mu před tváří otcovou podán od krále   p r a p o r e c   a na potvrzení toho vykonali všichni čeští předáci před králem přísahu na ostatky svatých.¹ Když se tak stalo, kníže Soběslav, pln radosti dle přání se vrátil do vlasti se svými. Když se pak přiblížil den, kdy je věřícím slaviti svátek apoštolů Petra a Pavla [29. června], kníže Soběslav nařídil svým bojovníkům prvního i druhého řádu, aby se co nejvíce sjeli k němu do Sadské, a když to učinili, kníže sám zčásti prosil, zčásti poroučel, aby věrnost, kterou by chtěli zachovat po smrti jeho synu, potvrdili pod přísahou v jeho přítomnosti; a to se i stalo.²
   Téhož roku, když se blížil svátek blahoslaveného patrona našeho, Václava [28. září], kníže Soběslav dal svou dceru, jménem Marii, v řádné manželství synu Leopolda, markraběte východního [rakouského] a obdařil ji věnem pěti set hřiven stříbra. Ten sňatek se pak konal na Moravě v kraji olomouckém. Dne 14. října při prvním soumraku se ukázala na severu rudá znamení. Druhou noc, dne 15., totiž v touž hodinu, stalo se tak rovněž a třetí noci, 16. října, na úsvitě se ukázala týmž způsobem. Kníže Boleslav zemřel.³

Kanovník vyšehradský (k roku 1138).

   [Pokračování ...].

Poznámky:

Petr Šimík (2008).

Srovnání:
Mapky: „Moravské úděly“.
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Rodokmeny: „Břetislav a jeho potomci“ (do roku 1230).
Rodokmeny: „Rodokmen Štaufovců“.
Historie: „Lenní hold Břetislava I. králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež má krátké nohy.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami, kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj (II.) obdržel korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal Oldřichovi Brněnskému odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal od krále Lotara praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1134“ o svatbě Konráda II. Znojemského v Uhrách.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ – Vladislav převzal praporec od krále.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut sv. Václava“.

Literatura:
• Pokračovatelé Kosmovi. Přel. Karel Hrdina, V. V. Tomek a Marie Bláhová. Svoboda, Praha 1974.
• Vratislav Vaníček: Soběslav I. Přemyslovci v kontextu dějin v letech 1092-1140. Paseka, Praha a Litomyšl 2007.