KRONIKA MERSEBURSKÉHO BISKUPA DĚTMARA, KN. V.

31 (19)

   [Pokračování ...].
   31. (19.) Král se to vše dozvěděl z kolujících pověstí. Přijal zprávy s chvályhodnou rozvahou a trpělivostí, přičítaje vše neblahé, co se v říši stalo, svým hříchům. V tu chvíli mu připadalo jako nejpříhodnější nebrat ohled na to, co se Čechům přihodilo. Poslal k Boleslavovi posla s návrhem, že jestli zemi, již nedávno obsadil, přijme podle starobylého práva z jeho milosti,¹ a pokud slíbí, že mu bude vždy věrně sloužit, bude on sám sám souhlasit s jeho vůlí. V opačném případě se mu postaví s ozbrojenou mocí. Toto poselství, přestože bylo řádné a spravedlivé, přijal Boleslav velmi nelibě a přivolal tím na sebe budoucí zaslouženou pomstu. Po skončení postu, o němž jsem mluvil, oslavil král Velikonoce² velmi důstojně po způsobu svých předků v Quedlinburgu. Nenechal se přitom ovlivnit Boleslavovým bezprávným jednáním ani Jindřichovými nároky³ a radoval se i se svými blízkými, jak se na takový svátek slušelo. Dokonce obdaroval královskými dary vévodu Otu a Arnošta, kteří se vrátili z prohrané bitvy, a potěšil je otcovskými slovy. Také milosrdně přijal posly Ratarů a Luticů, uklidnil tyto dosavadní odbojníky sladkými dary a lákavými sliby a z nepřátel udělal dobré spojence.

Dětmar z Merseburku: Kronika, kn. V., kap. 31. (19.).

   [Pokračování ...].

Poznámky:

Petr Šimík (2009).

Srovnání:
Rodokmeny: „Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmeny: „Rodokmen Piastovců“.
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Lenní hold Břetislava I. králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež má krátké nohy.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami, kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj (II.) obdržel korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal Oldřichovi Brněnskému odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal od krále Lotara praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ – Vladislav převzal praporec od krále.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s. 94-96.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005. Editoři Martin Wihoda a Demeter Malaťák. Matice moravská, Brno 2006, s. 25-46.
• Dětmar z Merseburku: Kronika. Překlad Bořek Neškudla, verše Jakub Žytek, úvod Martin Wihoda, poznámky Jiří Ohlídal. Argo, Praha 2008.