POLSKÝ
BOLESLAV OSLEPIL SVÉHO JMENOVCE
A SÁM BYL
PROVOLÁN ČESKÝM VLÁDCEM
KRONIKA MERSEBURSKÉHO
BISKUPA DĚTMARA,
KN. V. |
30 (18)
[Pokračování
...].
30. (18.) Ostatní lid byl
tím činem tak zděšen, že v největší tajnosti vypravil
posly k polskému Boleslavovi.
Ti mu vylíčili obludnost onoho zločinu a žádali ho, aby je
zbavil strachu z budoucnosti. On jim dopřál sluchu a skrze
spolehlivého posla požádal Boleslava,
ať přijde jen s malým doprovodem na jistý hrad,1
aby spolu
projednali záležitosti, které jsou v zájmu jich obou. Mladší
Boleslav s tím souhlasil.
Když dorazil na smluvené místo, byl nejprve velmi vlídně přijat.
Následující noci ho však starší Boleslav
nechal oslepit, aby už se na svých poddaných nemohl nikdy
ničeho takového dopustit nebo tam dále vládnout.
Jeho vlastní lidé ho odvrhli a on byl odeslán do dlouhého
vyhnanství.2 Druhého dne se vydal starší Boleslav
spěšně ku Praze, lidé ho vítali s radostí jako nového
panovníka a společně ho provolali
za vládce.3 Jeho pozemská moc se tedy rozrostla, zároveň
se však prohloubila i skrytá nespoutanost jeho mysli. Věz
tedy, pozorný čtenáři: Kdo se ve šťastném období vyvyšuje,
v neštěstí dojde o to horšího ponížení. Písmo
praví, že moudrý muž se tak nechová.
Dětmar
z Merseburku: Kronika,
kn. V., kap. 30. (18.).
[Pokračování ...].
Poznámky:
|
1 –
|
Podle Kosmy
(I, 34) se jednalo o Krakov, z Dětmarova dalšího výkladu však
vyplývá, že to muselo být mnohem blíže Praze. |
2
–
|
Kosmas
(I, 41) uvádí, že Boleslav III. zemřel roku 1037. |
3
–
|
V únoru či březnu
1003. Podle Kosmy (I, 35) se Polákům
nepodrobil pouze Vyšehrad. |
|
Petr Šimík (2009).
Srovnání:
Rodokmeny: „Rodokmen »Přemyslovců«“
čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmeny: „Rodokmen Piastovců“.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ –
Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ –
polský Boleslav odmítl převzít od krále
Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král
Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami,
kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ –
Oldřich přijal vládu od krále
jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj
(II.) obdržel
korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař
dal Oldřichovi Brněnskému
odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k
roku 1109“ – král Jindřich potvrdil
Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král
vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“
o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal od krále Lotara praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k
roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Historie: „Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Rytý nápis na západní
stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové
interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s.
94-96.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda,
Praha 1972.
• Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé
polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D.
Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. Editoři Martin Wihoda a Demeter
Malaťák. Matice moravská, Brno 2006, s. 25-46.
• Dětmar z Merseburku: Kronika. Překlad Bořek Neškudla, verše
Jakub Žytek, úvod Martin Wihoda, poznámky Jiří Ohlídal. Argo,
Praha 2008.
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|