[Pokračování ...].
   Co se tyto věci dály v Čechách, kníže Měšek přitáhl se silnou mocí polskou, udeřil na hrad pražský a po celá dvě léta, totiž od roku narození Páně 1000 a roku od narození Páně 1001 jej držel. Ale Vyšehrad, svému knížeti věrný, zůstal nezastrašen a nedobytný.¹
   V téže době však kníže Měšek poslal posly k císaři, nabízeje a slibuje mu nesmírné peníze za to, dá-li syna knížete Boleslava, Oldřicha, jenž byl v císařově moci, spoutati a vsaditi do vězení. Nepřemožitelný hlade po zlatě! Kde je přemocné právo římské říše? Hle, majitel zlata, jsa tlačen balvany zlata, uposlechne rozkazu knížete a katem a žalářníkem se stane podplacený zlatem císař! ²
   A není divu, že on poslechl knížete, když za našich časů Vacek, narozený pod selským mlýnem, přivedl s sebou do Čech Jindřicha V., krále nejmocnějšího –– nedůstojná podívaná! –– na zlatém řetěze jako chrta; a co kázal sluha sluhů, toho poslechne pán pánů a do vězení král uvrhne Bořivoje, knížete spravedlivého, muže pravdy milovného, spoutaného až po kolena, jako by to byl nějaký člověk ničemný a lhář. Ale o tom bude na svém místě obšírněji psáno.³

Kosmas: Kronika Čechů, kn. I, kap. 35.

   [Pokračování ...].

Petr Šimík (2007).

Srovnání:
Mapky: „Česká kmenová území“ podle R. Turka (1982).
Mapky: „Česká kmenová území“ podle P. Randuse (2007).
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Rodokmeny: „Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmeny: „Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Rodokmeny: „Rodokmen Otonů“.
Rodokmeny: „Rodokmen Sálců“.
Rodokmeny: „Rodokmen Piastovců“.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – Boleslav III. zabil svého zetě.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – Boleslav Chrabrý oslepil svého jmenovce a sám byl provolán českým vládcem.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – Boleslav Chrabrý odmítl od krále přijmout Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král pronikl s vojskem do Čech.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – Jaromír v Praze.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich svrhl Jaromíra.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Artefakty: „Plaketa velkomoravské kněžny ze Želének“.
Artefakty: „Stříbrný terčík se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“.
Artefakty: „Slonovinová pyxida z Čiernych Kľačan“.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Asketa s jelenem, hadem a ptákem“.
Symbolika: „Sokol přinášející vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Vlivy: „Původ a počátky moravského etnosu“ (1/4, 2/4, 3/4, 4/4).
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
    • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).