PŮVOD
A POČÁTKY MORAVSKÉHO ETNOSU (2/4)
ZDENĚK KLANICA 1 |
[Pokračování...].
(46) Čas Moravanů
teprve nadcházel. Sto let po odchodu Germánů z našeho území
lze pozorovat u nás, v Maďarsku i na Ukrajině jisté
změny v obraze archeologických nálezů. Dnes bychom řekli,
že se měnila móda. V osmdesátých letech sedmého století
nastala patrně velmi nejistá doba. Lze tak soudit zejména z toho,
že obyvatelé východní Evropy, v té době více než jindy,
zakopávali své poklady do země. Z tohoto období pochází i známý
poklad ze Zemianského Vrbovku u Zvolena.2
Lze předpokládat, že neklid, který na konci 7. století
nutil lidi k tezauraci majetků, byl patrně způsoben příchodem
nového, dosud zde neusazeného lidu z východu. Demografický
přetlak, přelidnění, které v důsledku toho mohlo mezi
Alpami a Karpatami vzniknout, bylo patrně podnětem k zahájení
další etapy stěhování slovanských kmenů, nebo přesněji –
závěrečné fáze tohoto stěhování. Pozdní odezvu těchto událostí
zachytil ve svém díle Pověst vremennych
let ruský vzdělanec Nestor na počátku 12. století:
„Po mnohých pak časech usadili jsou se Slované po Dunaji, kde
nyní jest uherská země a bulharská; od těch Slovanů rozešli
se po zemi a nazvali se jmény svými, kde na kterém místě
se usadili: jakož přišedše usadili se na řece jménem Morava, i nazvali
se Moravané, a jiní Češi
jmenovali se; a k týmž Slovanům také náležejí
Chorvaté Bílí, i Srbové, i Korutanci...“.3
Následuje výčet dalších slovanských kmenů, jak je v církevní
slovanštině zachytil učený mnich Nestor
v Pečerském klášteře na jižním okraji starého Kyjeva a v polovině
19. století přeložil K. J. Erben.
Proč však Nestor uvádí na prvním místě mezi všemi
slovanskými kmeny právě Moravany? Proč měli Moravané výsadní
postavení mezi ostatními Slovany? Byla příčinou toho skutečnost,
že díky cyrilometodějské misii vzniklo na Moravě slovanské písemnictví
(47) a z Moravy se šířilo
ke všem Slovanům? Nebo vyslání soluňských bratří na Moravu
bylo již výsledkem tohoto zvláštního postavení Moravy?
Archeologie nabízí v tomto směru nový a zajímavý výklad.
|
Na tomto místě odkazujeme
laskavého čtenáře na stranu „Sokol
přinášející vládu-království“, na které se zabýváme
dvěma unikátními nálezy: litého bronzového nákončí z Dolních
Dunajovic a litého bronzového nákončí z Moravského
sv. Jána. Nacházíme na nich zobrazení mužů
s čelenkami
(pozn. PŠ).
|
(50) Zobrazení
mužů s čelenkami na
staromoravských nákončích není náhodné, má svůj hluboký
smysl. Paprskovitá koruna se vyskytuje už na římských mincích,
například na ražbách císaře Konstantina I. (306-337),
nebo usurpátora Postuma (258-268), jenž se prohlásil za
obnovitele Gallie – restitutor Galliarum. Zvláštní myšlenku
publikoval roku 1958 (54) český
numismatik PhDr. Pavel Radoměrský, CSc.4
Ve své studii o ražbách
moravských denárů Břetislava I. (1034-1055), kde je tento
panovník vyobrazen se zvláštní čelenkou,
přišel uvedený autor k závěru, že jde o péřovou
korunu, slavnostní čelenku moravských králů, symbol jejich
panovnické moci. Je třeba říci, že snahy Přemyslovce Břetislava I.5
o stabilizaci českého státu v 11. století se
projevovaly mimo jiné i v jeho návratu k moravským
tradicím. Dokládá to například systém správních center, která
nechal na Moravě budovat, často v blízkosti původních středisek
velkomoravských – u Hradiště sv. Hypolita vzniká Znojmo,
u Pohanska Břeclav, u Mikulčic Hodonín a další.6
|
Obr. 1. Břetislavovy
moravské denáry.
Číslování denárů dle katalogu J. Šmerdy (1996).
|
Lze tedy pochopit, že Břetislav na Moravě i v Čechách
zaštítil svoji moc prastarou korunou, kterou symbolicky nechal
vyobrazit na svých mincích (obr. 1). Podle vzhledu, s typickými
kruhovitými útvary na koncích jednotlivých paprsků koruny, můžeme
předpokládat, že jde o čelenku z pavích per.7
V této
souvislosti si jistě připomeneme páva, který je pokládán za královského
ptáka, vzpomeneme na moravské lidové písně, atd. Břetislav
tedy navázal na prastaré moravské
tradice.8
Po takovém objasnění dostávají obrazy na
staromoravských nákončích nový obsah.9
Muž ozdobený čelenkou
je pravděpodobně panovník konající hrdinské činy.10 Vítěz
nad bájnou saní, drakem, dravým ptákem, ne nepodobným ptáku
Nohovi, jak jej známe nejen z mikulčických nálezů, ale i ze
středověkých rytířských zpěvů, epických básní, oslavujících
hrdinské činy skutečných či smyšlených předků vládnoucího
rodu. V této souvislosti je podružné, zda muž ze sedmého
dunajovického hrobu patřil k těm, kteří takové básně šířili.
Chceme-li sledovat počátky moravského etnosu, je třeba přiznat,
že tajemství původu moravských králů je v jejich čelence.
O původu nejstarší známé moravské dynastie Mojmírovců
neexistují žádné hodnověrné (55)
zprávy písemné. Nechci zde citovat různé dohady, které se poměrně
často v literatuře objevují a vycházejí v řadě
případů z rozboru jména Mojmír. Péřová koruna však
sotva může být pokládána za domácí záležitost. Mnohé opět
naznačují archeologické nálezy.
[Pokračování...].
|
Podle článku Z. Klanicy
(1995)
volně zpracoval Petr Šimík (2009).
Poznámky:
|
1 –
|
Zde citujeme podstatné části z článku Zdeňka
Klanicy: Počátky a původ moravského etnosu (1995, s. 46n).
|
2 –
|
B.
Svoboda, Poklad byzantského kovotepce v Zemianském
Vrbovku, Památky archeologické 44, 1953, s. 33-108.
|
3 –
|
Nestorův
rukopis ruský, Pověst dávných let, Překlad K. J. Erben,
Ed. J. Dolanský, Praha 1954, s. 27.
|
4 –
|
P. Radoměrský,
Koruna králů moravských, Sborník Národního muzea, Série
A, 13, 1958, s. 183-231.
Přetisknuto také v Moravském historickém sborníku, Ročence
Moravského národního kongresu 1995. MNK, Brno 1996, s. 267-342.
|
5 –
|
„Přemyslovci“
nazvala tuto pražskou větev mojmírovského
rodokmenu až romantizující historiografie 19. století
(J. Žemlička 2000, s. 268). Viz „Rodokmen
Mojmírovců“ dle současného stavu poznání (P. Šimík
2006, s. 391 obr. 2). Pokud si tuto skutečnost uvědomíme,
pak i snadno pochopíme motivaci Břetislavova počínání
na Moravě v letech 1019-1034. Viz text dále.
|
6 –
|
B. Novotný, K otázce
vztahů mezi středohradištním a pozdněhradištním osídlením
na území dnešní Moravy, Památky archeologické 53, 1962,
s. 211-218.
|
7 –
|
V případě Břetislavových
denárů, spíše než o čelenku z pavích per, se
jedná o zlatou čelenku se vsunutými zlatými drátky, z nichž
každý je nahoře zakončen perlou. Má symbolizovat „svaté
město, nový Jeruzalém“
(Zj 21, 1-2) s dvanácti branami. „A dvanáct bran
je z dvanácti perel, každá z jediné perly“ (Zj
21, 21). Viz obr. 1.
Srovnej pozdější „koruny“ zavěšované v interiérech
kostelů (J. Žemlička 1997, s. 398-399).
Péřovou korunu v této souvislosti odmítl také L. E. Havlík
(1995, s. 155).
|
8 –
|
O Břetislavově
„vědomém“ navázání na velkomoravské
tradice viz strana: „Břetislav,
jeho synové a vnuci“.
|
9 –
|
Viz strana: „Sokol
přinášející vládu-království“.
|
10
–
|
Viz nákončí s figurální
výzdobou na obr. 1
na straně: „Sokol
přinášející vládu-království“.
|
|
Petr Šimík (2009).
Srovnání:
„Údaje pozdní tradice“.
„Rodokmen Mojmírovců“
dle současného stavu poznání.
„Rodokmen mytických knížat“
aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Rodokmen »Přemyslovců«“
čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Břetislav, jeho synové a vnuci“
aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou
tradici?
„Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Rytý nápis na západní stěně znojemské
rotundy“ aneb Dobové falzum.
Mapky: „Územní vývoj Velké
Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Moravské úděly“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády
knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 14: „Srovnání Kristiánovy
a Kosmovy verze přemyslovské pověsti“.
Tabulka 15: „Životní data krále-oráče
Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy
inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani
české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády
Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku
1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Osobnosti: „Život svatého knížete
velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava
pravoslavnou církví.
Artefakty: „Plaketa
velkomoravské kněžny ze Želének“.
Artefakty:
„Stříbrný
terčík se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“.
Artefakty: „Slonovinová
pyxida z Čiernych Kľačan“.
Symbolika: „Mor – nákaza
(epidemie),
anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk –
dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Asketa s jelenem, hadem a ptákem“.
Symbolika: „Sokol přinášející
vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve
znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako
atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Jakou úlohu v
dějinách prvních Slovanů měla Turkménie?“
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha
upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem
Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj,
vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem
opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj,
2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když
Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem
pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente
vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl
Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1
ve Svatovítské rotundě? Je
starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty
nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
Vlivy: „Původ a počátky moravského
etnosu“ (1/4, 2/4,
3/4, 4/4).
„Mytičtí Přemyslovci – literární
fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská
historie, 2. Kristián,
3. Kosmas).
• F.
Palacký (1848), • R.
Turek (1963), • A.
Friedl (1966), • V. Karbusický
(1995), • D. Třeštík (2006, 2009).
Literatura:
• Zdeněk Klanica: Náboženství a kult, jejich odraz v
archeologických pramenech. In: Josef Poulík, Bohuslav Chropovský a kol.: Velká Morava a počátky
československé státnosti. Academia a Obzor, Praha –
Bratislava 1985, s. 107-139.
• Ján Dekan: Velká Morava. Doba a
umění. Odeon a Tatran, Praha a Bratislava 1985.
• Luděk Galuška: Velká Morava. MZM, Brno 1991.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno
1992.
• Zdeněk Klanica: Původ a počátky moravského etnosu. In:
Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního
kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 43-71.
• Lubomír E. Havlík: Filozofie historie pojetí národního
vědomí na Moravě. In:
Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního
kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 73-166.
•
Jan Šmerda: České a moravské denáry. Katalog mincí českého
státu od X. do počátku XIII. století. Datel, Brno 1996.
• Josef Žemlička: Čechy v době knížecí (1034-1198). NLN.
Praha 1997.
• Zdeněk Klanica: Čtyři tisíciletí geneze středoevropských
etnik. In:
Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního
kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 51-67.
• Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11.
století. In: In: Kol. aut.: Přemyslovský stát kolem roku 1000.
Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). Eds. L. Polanský,
J. Sláma, D. Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 267-273.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel pražského
hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského
národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 329-407, bar. příl.
I-V s. 38-42.
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|