MM - symbolika - Z. Klanica: Původ a počátky moravského etnosu (4/4)

MORAVIA MAGNA

PŮVOD A POČÁTKY MORAVSKÉHO ETNOSU (4/4)

ZDENĚK KLANICA ¹

   [Pokračování...].
   (60) Hovoříme-li o královských insigniích, pak naše představy obvykle nepřesáhnou korunu, žezlo a jablko. Ale v dávných dobách existovalo mnohem víc odznaků, jimiž se vládcové odlišovali od ostatních. U Franků ve druhé polovině 6. století to byl trůn, kopí, štít, prsten a dlouhé vlasy, přičemž první tři byly symboly říšské, prsten představoval zároveň pečeť vládce a dlouhé vlasy patřily ke znakům královského rodu.² Používaná symbolika se měnila s časem a různila se i podle zemí.
   Při pokusu o rekonstrukci královských insignií staré Moravy nelze opomenout stříbrnou plaketu s obrazem muže, sedícího na koni a nesoucího na levé ruce ptáka. Je to jen drobná ozdoba tepaná z velmi tenkého stříbrného plechu o průměru čtyři centimetry, která má řadu analogií. Při výzkumu velkomoravského kostela ve Starém Městě, v poloze na Špitálkách, byla nalezena v kontrolním bloku zeminy nad nartexem chrámu. Do odborné literatury o Velké Moravě se tento nález dostal jako plaketa s obrazem sokolníka.³ Je však možné i jiné vysvětlení.

Na tomto místě odkazujeme laskavého čtenáře na stranu „Stříbrný terčík se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“, na které se zabýváme tímto unikátním nálezem z hrobu 15 v nartexu kostela Na Špitálkách (pozn. PŠ).

(65) Naše poznatky o příchodu vojenských družin ze severoíránské oblasti na konci 7. století do Podunají jsou v plné shodě se zprávou ruského učence Nestora, který potvrzuje náš předpoklad o druhé fázi slovanského stěhování. Tentokrát se Slované rozcházeli nikoliv z pravlasti, ale z karpatské kotliny. Odtud také přišli předkové Moravanů, kteří přinesli nejen lité bronzové ozdoby, ale také ze severoíránské oblasti včetně Mervu některé zvyky a možná dokonce i péřovou korunu. Proces etnogeneze středoevropských národů se tedy odehrál v mnohem širších geografických i historických souvislostech, než jsme byli do nedávné doby ochotní připustit. Nejedná se jen o sledování vývoje Moravanů směrem do hloubky dávných dějů, ale i – zcela paradoxně – do budoucnosti. Procesy vývoje etnosů stále pokračují. Uvědomíme-li si všechny jejich historické, kulturní, antropologické, ale stejně tak i psychologické faktory, pak budeme mít reálnou šanci tyto procesy ve třetím tisíciletí racionálně ovlivnit.
Bude ovšem nezbytné znovu podrobně studovat zejména počátky kultury Moravanů, k čemuž nám poskytují široké možnosti bohaté archeologické prameny. Zejména z 8. století máme k dispozici množství zajímavých dokladů úzkých kontaktů staromoravské kultury s íránským okruhem v širším slova smyslu. Jedná se o zmíněné již lité bronzové ozdoby opasků, které někteří autoři zúženě interpretují jen jako nálezy avarské.

Obr. 1a. Fragment stříbrného pozlaceného nákončí se dvěma pávy u stromu života.
Stužka na jejich krcích svědčí o íránské předloze. Mikulčice.⁴
Obr. 1b. Litá bronzová destička přezky s motivem páva se stužkou na krku.
Hraničná nad Hornádom.⁵

Některé moravské nálezy tohoto okruhu však nemají analogie na území karpatské kotliny, v jejímž středu Avaři sídlili. Například stříbrné pozlacené nákončí s motivem ptáčků u stromu života (obr. 1) prozrazuje zcela zřetelně technologií své výroby i výtvarným zpracováním námětu bezprostřední vztah (67) k dílnám íránským. Pokud se týká vztahu k Avarům a nomádům vůbec, není tajemstvím, že nejstarší moravské sídlištní útvary městského typu, rozkládající se na eponymní řece, na ostrovech v řece Moravě, byly bráněny vojenskými družinami jezdců. Zde nosili ostruhy, které jsou v jezdeckých hrobech karpatské kotliny n e z n á m é . Je to proto, že nomádi vůbec nepoužívali ostruhy (68) k ovládání koně, zpravidla při bojových střetnutích stáli v třmenech a koně řídili stiskem svých kolen. Staří Moravané tedy měli v 8. století zcela jinou vojenskou taktiku než družiny avarské. K podobným projevům patří i některé zvláštní sídlištní objekty, dokládající ve staromoravských centrech velmi svérázný způsob bydlení, odlišný od běžného standardu té doby.

Obr. 2. Rekonstrukce kroje starých Moravanů.
Kresba R. Skopal.

   Zcela zvláštní kapitolou je rekonstrukce moravského oděvu v době prvního tisíciletí, o němž je z písemných soudobých záznamů známo, že se velmi podobal kroji tabaristánskému,⁶ což je krajina v severním Íránu. Týká se to také široké a velmi složité otázky županů, kteří jsou písemnými zprávami doloženi ve slovanském prostředí už v 8. století jako vládnoucí vrstva.⁷ Župan, oděv s charakteristickými kulovitými spínadly může do určité míry se jmenovaným titulem souviset, nemá však podle našich současných znalostí stejnou historickou průkaznost.
   Naznačili jsme širší možnosti rekonstrukce staromoravského hrdinského eposu, možná dokonce dynastické legendy Mojmírovců. To vše vyplývá z analyzovaných ikonografických pramenů, dochovaných prostřednictvím archeologických nálezů, na gombících a nákončích. Dynastická legenda – staromoravský mýtus, pokud byl ve své době dokládán získanými insigniemi posledních sásánovských vládců, minimálně v poloze verbální, mohl jistě představovat důležitou součást ideologie moravského státu. Není to tedy náhoda, setkáváme-li se se skutečností, že moravský panovník, původně v domácím prostředí označovaný jako „knjaz“, je v souvislosti s univerzalistickou hierarchizací panovnických hodností titulován za časů Rastislava a Svatopluka latinsky jako „rex“.⁸ V dílech východních autorů⁹ se Svatopluk dokonce označuje jako „král králů“. Roku 880 byl Svatopluk přijat pod přímý patronát Říma „s pominutím všech světských vládců“, jak píše ve své bule Industriae tuae papež Jan VIII.¹⁰
   Státoprávní význam uvedených skutečností si velmi dobře uvědomoval císař a král český Karel IV., pro něhož nezávislost původu moravské koruny na německé říši představovala důležitý argument ve prospěch posílení autority Českého království. Proto se setkáváme v kronice Přibíka Pulkavy z Radenína, vzniklé z popudu samotného Karla IV., s nikoliv ojedinělým názorem o původu českého královského důstojenství: královská moc a koruna Moravy byla o b n o v e n a a přenesena do Čech.¹¹
   Moravské národní sebeuvědomění je tisíciletý proces, jehož počátky velmi úzce souvisejí s kořeny naší státnosti. Morava na začátku druhého tisíciletí sice ztratila svoji samostatnost, nikoli však státnost. Převážně vystupovala samostatně vedle Čech. Zpochybňování samosprávnosti tohoto prastarého historického a etnického celku, jednoho z nejstarších evropských etnosů, je ke škodě myšlenky jednoty země Koruny české. Proto dnes stojí zato přemýšlet nejen o tradicích, ale zejména o kontinuitě.

Podle článku Z. Klanicy (1995)
volně zpracoval a doplnil Petr Šimík (2009).

Poznámky:

1 –	Zde citujeme podstatné části z článku Zdeňka Klanicy: Počátky a původ moravského etnosu (1995, s. 60n).
2 –	M. Weidmann, Kulturgeschichte der Merowingerzeit nach den Werken Gregors von Tours, Mainz 1982, T. I., s. 20 a násl.
3 –	K. Benda, Stříbrný terč se sokolníkem ze St. Města u Uherského Hradiště, Památky archeologické 54, 1963, s. 41-66.
4 –	J. Dekan, Velká Morava, Doba a umění, Odeon a Tatran, Praha a Bratislava 1985, obr. 101, text s. 127.
5 –	J. Dekan, Velká Morava, Doba a umění, Odeon a Tatran, Praha a Bratislava 1985, obr. 53.
6 –	Magnae Moraviae Fontes Historici III., Spisy University J. E. Purkyně v Brně, Filosofická fakulta 134, Brno 1969, s. 428.
7 –	L. Niederle, Rukověť slovanských starožitností, Praha 1953, s. 242, 320.
8 –	Magnae Moraviae Fontes Historici V., Spisy university J. E. Purkyně v Brně, Filosofická fakulta č. 206, Brno 1976, s. 23.
9 –	Magnae Moraviae Fontes Historici III., Spisy University J. E. Purkyně v Brně, Filosofická fakulta 134, Brno 1969, s. 346-347.
10 –	Viz text papežova listu „Industriae tuae“ (Horlivosti Tvé). Magnae Moraviae Fontes Historici III., Spisy University J. E. Purkyně v Brně, Filosofická fakulta 134, Brno 1969, s. 199-208. L. E. Havlík, Kronika o Velké Moravě, Jota, Brno 1992, s. 182-184.
11 –	K obnovení moravského království a jeho přenesení na Čechy viz Přibík Pulkava z Radenína, kap. XIV. a kap. XLII. Magnae Moraviae Fontes Historici V., Spisy university J. E. Purkyně v Brně, Filosofická fakulta č. 206, Brno 1976, s. 33.

Petr Šimík (2009).

Srovnání:
„Údaje pozdní tradice“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
„Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 14: „Srovnání Kristiánovy a Kosmovy verze přemyslovské pověsti“.
Tabulka 15: „Životní data krále-oráče Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Artefakty: „Plaketa velkomoravské kněžny ze Želének“.
Artefakty: „Stříbrný terčík se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“.
Artefakty: „Slonovinová pyxida z Čiernych Kľačan“.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Asketa s jelenem, hadem a ptákem“.
Symbolika: „Sokol přinášející vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Jakou úlohu v dějinách prvních Slovanů měla Turkménie?“
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě ? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Vlivy: „Původ a počátky moravského etnosu“ (1/4, 2/4, 3/4, 4/4).
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
• F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Zdeněk Klanica: Náboženství a kult, jejich odraz v archeologických pramenech. In: Josef Poulík, Bohuslav Chropovský a kol.: Velká Morava a počátky československé státnosti. Academia a Obzor, Praha – Bratislava 1985, s. 107-139.
• Ján Dekan: Velká Morava. Doba a umění. Odeon a Tatran, Praha a Bratislava 1985.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Zdeněk Klanica: Původ a počátky moravského etnosu. In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 43-71.
• Zdeněk Klanica: Čtyři tisíciletí geneze středoevropských etnik. In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 51-67.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah