„INDUSTRIAE
TUAE“
• List papeže Jana
VIII.,
který roku 880 adresoval „milovanému synu Svatoplukovi, slavnému
vladaři“.1
|
Milovanému synu Svatoplukovi, slavnému vladaři.
Horlivosti tvé chceme oznámit, že
jsme se dozvěděli o tvé upřímné oddanosti a přání všeho tvého
lidu, které máte k Apoštolskému Stolci a k naší
otcovské péči. Vyložil to jasně plynoucí řečí náš
spolubratr Metoděj, nejctihodnější arcibiskup svaté moravské církve,
jenž spolu se Zemižizněm, tvým věrným, přišel k prahu svatých
apoštolů Petra a Pavla a k Naší velekněžské důstojnosti.
Podnícen Boží milostí, pohrdnuv jsi jinými vládci
tohoto světa a rozhodl ses se svými velmoži, tvými věrnými a s veškerým
lidem své země zvolit si v nejvěrnější lásce blahoslaveného
Petra, knížete apoštolského řádu a jeho zástupce, za patrona
a ve všem za pomocníka a ochránce. A přeješ si, nakláněje ve
zbožném zanícení svou šíji pod ochranu jeho a jeho zástupce,
setrvati pod ní s pomocí Páně jako nejoddanější syn až do
konce.
Nuže, za tuto tak velikou víru a oddanost tvou a tvého
lidu, objímáme tě v nesmírné lásce a s rozevřenou náručí
našeho apoštolátu jako jediného syna
a se všemi svými věrnými tě přijímáme do svého otcovského
srdce jako Nám svěřené ovečky Páně. Přejeme si tě milostivě
posilovat pokrmem života a snažíme se ustavičnými modlitbami
doporučovat všemohoucímu Pánu, abys pro zásluhy svatých apoštolů
mohl jak na tomto světě překonati všechny překážky, tak potom
v nebeském kraji slavit vítězství s Kristem Bohem naším.
Zkoumali jsme tedy Metoděje, ctihodného vašeho
arcibiskupa, a přibrali k tomu naše bratry biskupy, zda ve vyznání
pravé víry tak věří a při svatých mešních obřadech zpívá,
jak zachovává svatá Římská církev a jak bylo vyhlášeno a ustanoveno na šesti
všeobecných synodách od svatých Otců podle
evangelické autority Krista Boha našeho. On pak prohlásil, že věří
a zpívá podle učení evangelického a apoštolského tak, jak učí
svatá Římská církev a jak bylo od Otců stanoveno.
My pak jsme shledali, že je ve všem církevním učení
a zvycích pravověrný a prospěšný i poslali jsme vám ho zase
zpět, aby řídil jemu svěřenou církev Boží. Nařizujeme,
abyste ho přijali jako svého pastýře s náležitou úctou, důstojností
a radostnou myslí, protože jsme příkazem Naší apoštolské
autority potvrdili privilegium jeho
arcibiskupství a rozhodli jsme, aby s pomocí Boží navždy
zůstalo v platnosti, jako trvají práva a privilegia všech Božích
církví, ustanovená a potvrzená mocí našich předchůdců. A to
zajisté tak, aby měl podle kanonické tradice sám péči o všechny
církevní záležitosti a aby je spravoval, jako by přihlížel Bůh.
Neboť jemu byl svěřen lid Páně a on bude skládat počet
z jeho duší.2
Též onoho kněze jménem Vichinga, kterého jsi nám
poslal, zvoleného biskupa, vysvětili jsme pro svatou
nitranskou církev
a přikazujeme, aby byl svého arcibiskupa ve všem poslušný, jak
učí svaté kánony. Žádáme, abys Nám ve vhodný čas poslal se
souhlasem a prozíravostí samého arcibiskupa ještě jiného
schopného kněze nebo jáhna, abychom ho podobně ordinovali na
biskupa v jiné církvi, kde uznáš biskupskou péči za nutnou,
aby řečený váš arcibiskup mohl potom s těmito dvěma biskupy
podle apoštolského dekretu ordinovat biskupy pro jiná místa, kde
biskupové mají a čestně mohou být. Nařizujeme pak, aby kněží,
jáhni a duchovní kteréhokoliv stupně, ať Slované, ať
kteréhokoliv národa, kteří prodlévají uvnitř hranic tvého území,
byli poddáni a ve všem poslušní uvedeného Našeho spolubratra,
vašeho arcibiskupa tak, aby vůbec nic nekonali bez jeho vědomí.
Kdyby se však ze vzdorovitosti a neposlušnosti odvážili způsobit
nějaké pohoršení a rozkol a po prvním a druhém
napomenutí by se nepolepšili, nařizujeme, aby byli jako rozsévači
koukolu podle moci [církevních] ustanovení, která jsme mu dali a vám
poslali, daleko vyhnáni z kostelů [biskupství] a z vašich
krajin.
Konečně slovanské písmo,
(vy)nalezené kdysi Konstantinem Filozofem, právě schvalujeme,
aby v něm zaznívaly chvály Bohu, a přikazujeme,
aby se v témže [slovanském] jazyce hlásala sláva skutků Krista
Pána našeho, neboť jsme nabádáni svatou autoritou [Písma],
abychom nejen třemi, ale všemi jazyky chválili Pána... . A zajisté
nic nebrání víře a učení zpívat v témže slovanském jazyce
mše nebo čísti svaté evangelium a posvátné lekce Nového i Starého zákona,
dobře přeložené a vyložené, nebo zpívat všechny
ostatní bohoslužebné hodinky, protože ten, kdo vytvořil tři
hlavní jazyky – totiž hebrejský, řecký a latinský – ten
stvořil též ke své chvále a oslavě všechny ostatní. Nařizujeme,
aby se evangelium ve všech kostelech vaší země pro větší úctu
četlo latinsky a potom, aby se přeložené do slovanského
jazyka zvěstovalo uším lidu, který nerozumí latinských slovům,
jak se (to) v některých církvích samozřejmě děje. A jestliže
se tobě a tvým soudcům líbí poslouchat mše raději latinským
jazykem, rozkazujeme, aby se pro tebe konaly mešní obřady
latinsky.
Dáno v měsíci červnu, ve XIII. indikci.
Řím, (29.?) června
880.
Poznámky: |
1 –
|
V Kosmově kronice (I, 15) a v pracích pozdějších autorů je
tato listina označována jako „Privilegium církve moravské“.
Kopii privilegia papeže
Jana VIII. „Industriae tuae“ pro Svatopluka z roku 880 obsahuje
Kodex z Monte Cassina, Registrum Vaticanum 1, fol. 99v-102v.
|
2 –
|
Arcibiskup Metoděj
se před papežem obhájil a všechna falešná obvinění
vyvrátil. |
3
–
|
Papež Jan VIII.
tu dokonce přikazuje, aby
se používala slovanská liturgie. |
|
Petr Šimík (2006).
Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“
dle současného stavu poznání.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy
za Rostislava a Svatopluka“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády
knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Dokumenty: „Gloria in excelsis Deo“.
Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 180-184.
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|