MOTIV Z PROSTŘEDÍ ÍRÁNSKÝCH SÁSÁNOVCŮ ¹

   (47) V západní části známé jihomoravské vinařské obce Dolní Dunajovice se poblíž starého mlýna nacházely už v době mezi dvěma světovými válkami kostrové hroby a v nich různé ozdoby, datované do 8. století. V letech 1947 a 1948 bylo v těchto místech odborně prozkoumáno sedm hrobů. Až poslední z nich byl skutečně velmi neobvyklý.
   Nalezly se zde součásti bohatě zdobeného opasku lité z bronzu, svědčící o tom, že zemřelý měl za svého života ve společnosti velmi zvláštní postavení. U levé ruky leželo 11 dodnes zvonících bronzových rolniček, které kdysi bývaly nedílnou součástí kroje východních šamanů. Používaly se sice také na koňských postrojích, ale zajímavější je, že rolničkami byl také opatřen kroj dávných potulných pěvců.
   (49) Hlavním nálezem ze 7. hrobu v Dolních Dunajovicích je oboustranně zdobené bronzové nákončí, dlouhé téměř 13 cm (obr. 1). Nákončí znamená kování konce řemene a protože opasky měly kdysi svůj zvláštní symbolický význam – vzpomeňme jen na rytířský pás, nebo na začarovaný opasek Jánošíkův – bývaly různým způsobem zdobeny. 

   Na některých nádobách pokladu, nalezeného roku 1799 u vesnice Sînnicolaul Mare v Rumunsku, jehož spojení se staromoravskými vládci nelze vyloučit, je rovněž vyobrazen vládce s čelenkou (obr. 2). Nádoby jsou dnes uloženy ve Vídni, řada z nich nese výrazné znaky dílen íránských, některé výzdobné motivy ukazují úzkou příbuznost s ozdobami nalezenými v Mikulčicích.³
   Roku 1933 objevili dělníci vedení R. Kocábem z Budkovic při regulačních pracích na levém břehu Moravy u obce Moravský sv. Ján poklad, který pochází přibližně ze stejné doby, jako hroby v Dolních Dunajovicích. Mezi nálezy se zpočátku neuvádělo bronzové nákončí (obr. 3), které si R. Kocáb ponechal na památku a neodevzdal s jinými nálezy do muzea. To však není podstatné pro naše zkoumání. Důležitější je, že také na tomto nákončí je vyobrazen muž s čelenkou-korunou. V tomto případě vidíme na nákončí z Moravského sv. Jána ještě další důležitý symbol: pták s rozepjatými křídly má v zobáku jakousi zvláštní kapku.

   Můžeme tedy naše poznatky shrnout v tom smyslu, že vyobrazení muže se sokolem na litém nákončí z Moravského sv. Jána (obr. 3) představuje panovníka, jemuž vládu-království přinesl symbolicky sokol.
   „Naznačili jsme širší možnosti rekonstrukce staromoravského hrdinského eposu, možná dokonce dynastické legendy Mojmírovců. To vše vyplývá z analyzovaných ikonografických pramenů, dochovaných prostřednictvím archeologických nálezů, na gombících a nákončích. Dynastická legenda – staromoravský mýtus, pokud byl ve své době dokládán získanými insigniemi posledních sásánovských vládců, minimálně v poloze verbální, mohl jistě představovat důležitou součást ideologie moravského státu“.⁹ 

Podle článku Z. Klanicy (1995)
volně zpracoval a doplnil Petr Šimík (2009).

Poznámky:

Petr Šimík (2009).

Srovnání:
„Údaje pozdní tradice“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navazoval Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
„Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 14: „Srovnání Kristiánovy a Kosmovy verze přemyslovské pověsti“.
Tabulka 15: „Životní data krále-oráče Rostislava“.
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Artefakty: „Plaketa velkomoravské kněžny ze Želének“.
Artefakty: „Stříbrný terčík se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“.
Artefakty: „Slonovinová pyxida z Čiernych Kľačan“.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Asketa s jelenem, hadem a ptákem“.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Jakou úlohu v dějinách prvních Slovanů měla Turkménie?“
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Vlivy: „Původ a počátky moravského etnosu“ (1/4, 2/4, 3/4, 4/4).
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Josef Poulík: Nález kostela z doby Říše velkomoravské v trati „Špitálky“ ve Starém Městě. PA XLVI, s. 307-351.
• Josef Poulík: Pevnost v lužním lese. MF, Praha 1967.
• José Pijoan: Dějiny umění 3. Odeon, Praha 1983.
• Ján Dekan: Velká Morava. Doba a umění. Odeon, Praha 1985.
• Zdeněk Klanica: Náboženství a kult, jejich odraz v archeologických pramenech. In: Josef Poulík, Bohuslav Chropovský a kol.: Velká Morava a počátky československé státnosti. Academia a Obzor, Praha – Bratislava 1985, s. 107-139.
• Luděk Galuška: Velká Morava. MZM, Brno 1991.
• Zdeněk Klanica: Původ a počátky moravského etnosu. In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 43-71.
• Jan Šmerda: České a moravské denáry. Katalog mincí českého státu od X. do počátku XIII. století. Datel, Brno 1996.
• Jannic Durand: Byzantine Art. Terrail, Paříž 1999.
• Naďa Profantová-Jiří Militký: Tepaná plaketa. Text ke katalogovému číslu 07.07.01c. In: Katalog výstavy Europas Mitte um 1000. Theiss, Stuttgart 2000. Český překlad Střed Evropy okolo roku 1000. Eseje a katalog. NLN, Praha 2002, s. 449.
• Luděk Galuška: Terčík s motivem jezdce (sokolníka). Text ke katalogovému číslu 08.02.11. In: Katalog výstavy Europas Mitte um 1000. Theiss, Stuttgart 2000. Český překlad Střed Evropy okolo roku 1000. Eseje a katalog. NLN, Praha 2002, s. 452.
• Luděk Galuška: Slované – doteky předků. O životě na Moravě v 6.-10. století. MZM, obec Modrá, KK F. Bartoše, Brno 2004.