![MORAVIA MAGNA](../images/lo_dd075.gif)
![MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění](../images/lo_dt150.gif)
![](images/n_artefakty.gif)
SLONOVINOVÁ
PYXIDA Z ČIERNYCH KĽAČAN
MARTIN VANČO
Slonovinová pyxida z Čiernych Kľačan
a problém jej provenience
|
Obr. 1. Slonovinová pyxida z
Čiernych Kľačan –
schéma rozmístění zachovaných fragmentů po obvodu pyxidy.
|
Slonovinová pyxida objavená v roku 1974 v Čiernych Kľačanoch1 predstavuje významný ojedinelý nález ranobyzantského umenia nájdený na našom území.
Napriek jeho významu sa mu doteraz venoval len T. Kolník a L. Veliačik,2
ktorí pyxidu považovali za rímsky výrobok z 1. tretiny 4. storočia. Reliéf pyxidy pozostáva z viacerých figurálnych scén: oráča so záprahom volov, ženy s košom potravy, pastiera s ovcami a kozou s náprotivnou, porušenou ľudskou figurou a fragmentu arkády s orantom, z ktorého sa zachovala len pravá ruka v adoračnom
geste. Najmä na základe scény s oráčom sa
T. Kolník domnieval, že ide o stvárnenie legendy o založení Ríma.3
Preto dospel k záveru, že pyxida bola vyrobená pri príležitosti založenia Nového Ríma – Konštantinopola rímskym cisárom Konštantínom I. Na územie Slovenska mala byť dovezená až niekoľko storočí neskôr, prostredníctvom Cyrila a Metoda v 9. storočí ako diplomatický
dar.4
|
Obr. 2. Slonovinová pyxida z
Čiernych Kľačan (v 8,5 cm, d 14,5 cm) –
oráč se zápřahem býků, žena s košem potravy, pastýř s
ovcemi a kozou.
|
Vzhľadom k viacerým porušeným figurálnym scénam na pyxide je možná aj iná interpretácia ikonografie pyxidy, vychádzajúca zo Starého zákona. Ide predovšetkým o príbeh
Požehnania Jákoba Izákom, ktorému zodpovedá aj počet stvárnených figúr na pyxide: Esau pracujúci na poli, Rebeka nesúca kôš s jedlom. Jákob pasúci stádo oviec pýtajúci si požehnanie od Izáka.5
Pod arkádou mohol byť zobrazený Ježiš Kristus alebo akýkoľvek iný
svätec.6
|
Obr. 3. Slonovinová pyxida s
„Pastorální scénou“
z Britského muzea v Londýně.
|
Podľa štýlových kvalit figúr prevedených v nízkom reliéfe so schematickými drapériami a robustnými proporciami je pyxida najskôr produktom ranobyzantskeho umenia 6. storočia. Pravdepodobne bola vyrobená
egyptsko-kopotskou dieľňou okolo polovice 6. storočia, tak ako štýlovo najbližšia pyxida s „Pastorálnou scénou“ z Britského múzea v Londýne, stvárňujúca pastierov hrajúcich na hudobné nástroje s ovcami a kozami a totožnou figúrou kráčajúcej ženy nesúcou
kôš.7
|
Obr. 4.
Sv. Menas pod arkádou na jiné
slonovinové pyxidě
z Britského muzea v Londýně.
|
Pyxida (z Čiernych Kľačan)
sa nachádzala pravdepodobne v poklade byzantského cisára a na Slovensko bola dovezená počas Veľkomoravskej ríše v 9. storočí prostredníctvom Cyrilometodskej misie ako schránka na relikvie
Sv. Klimenta.8
Martin Vančo,
Institute of Art History,
Slovak Academy of Sciences,
Bratislava.
Poznámky:
|
1 –
|
Čierne Kľačany
– obec jižně od Zlatých Moravců na okrese Nitra na Slovensku.
|
2 –
|
Viz literatura níže.
V souvislosti s oráčskou scénou ve znojemské rotundě věnoval
pozornost tomuto vzácnému nálezu J. Zástěra (1990, s.
153-159).
|
3 –
|
Pověst o založení
Říma Romulem.
|
4 –
|
Pyxida byla objevena spolu s
dalšími nálezy pocházejícími z konce 9. století.
|
5 –
|
Viz První kniha Mojžíšova
Gn (27, 1-29).
|
6 –
|
Kombinace starozákonního
námětu s novozákonním na jednom předmětu není příliš
pravděpodobná.
|
7 –
|
Podobnost je skutečně
až zarážející.
|
8 –
|
Opravdu důstojná
schránka
pro uschování ostatku 4. římského biskupa.
Srovnej také slonovinovou pyxidu z hrobky moravské kněžny
z 5. století, vykopanou na Žuráni v Podolí u Brna roku
1948. Válcovitý plášť pyxidy zdobil vyřezávaný cyklus
scén z Ježíšova života. Zvlášť výrazně se vyjímá
vousatá postava apoštola Pavla s křížem v levé
ruce (obr. 5 níže), zatímco postava Krista má nápadnou analogii na jedné
z četných pyxid leningradské Ermitáže (J. Dekan 1985, obr. 4-6,
s. 62-63; J. Svoboda 2004, s. 107).
|
|
Obr. 5. Apoštol Pavel s křížem
(uprostřed nahoře)
na slonovinové pyxidě ze Žuráně v Podolí u Brna.
|
Petr Šimík (2008).
Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle
současného stavu poznání.
„Rodokmen mytických knížat“
aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Rodokmen »Přemyslovců«“
čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Historie
psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Rytý nápis na západní stěně
znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy
za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském
vévodství“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů
a nejstarších českých legend“.
Tabulka 2: „Kosmův
obrazový scénář“ aneb Odkud vzal Kosmas námět pro svůj
libušopřemyslovský mýtus?
Tabulka 14: „Srovnání Kristiánovy a Kosmovy
verze přemyslovské pověsti“.
Tabulka 15: „Životní data krále-oráče
Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a
Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani
české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdějších písemných a obrazových pramenech.
Artefakty: „Plaketa velkomoravské kněžny
ze Želének“.
Artefakty: „Stříbrný
terčík se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“.
Symbolika: „Mor – nákaza
(epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče,
nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Asketa s jelenem,
hadem a ptákem“.
Symbolika: „Sokol přinášející
vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako
atribut svatého Václava“.
Symbolika: „Stejná osoba
byla zobrazována ve stejném oděvu“.
Symbolika: „Zdvojení postav
na jednom obraze“.
Komentáře: „Největší
archeologický podvod století“ aneb Pražská archeologická
mafie zasahuje.
Komentáře: „Přemyslovský
cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece
lidské...
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Aktuality: „Jakou úlohu v
dějinách prvních Slovanů měla Turkménie?“
Otázky: „Proč se
založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Je možné, aby na řadovém
zobrazení panovníků byly některé postavy dvakrát?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem
Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě
vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
Vlivy: „Původ a počátky
moravského etnosu“ (1/4,
2/4, 3/4,
4/4).
„Mytičtí Přemyslovci – literární
fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská
historie, 2. Kristián,
3. Kosmas).
• F.
Palacký (1848), • R.
Turek (1963), • A.
Friedl (1966), • V. Karbusický
(1995), • D. Třeštík (2006, 2009).
Literatura:
• Titus Kolník-Ladislav Veliačik: Neskoroantická pyxida z Čiernych
Kľačan. Slovenská archeológia XXXI-1, 1983, s. 17-70.
• Ján Dekan: Velká Morava. Doba a umění. Odeon, Praha 1985.
•
Jaroslav Zástěra: Znojemská rotunda a Velká Morava. Brno 1990.
•
Petr Šimík: Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb v
rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv.
Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. mezinárodní
odborné konference o rotundě, Znojmo 25.-26.6.2003.
Město Znojmo
2004, s. 78-123.
• Jan Svoboda: Přes propasti věků. Tři kapitoly z našich
nejstarších dějin. Vyšehrad, Praha 2004.
•
Martin Vančo: Ivory Pyxis from Čierne Kľačany and the Problem of its Provenance.
In: Trade, Journeys, inter- and intracultural Communication in East and West (up to 1250). Papers Presented at the International Workshop
(Humboldt-Kolleg) Dolná Krupá, Slovak Republic, June 2-6, 2004. Edited by Marián Gálik and Tatiana
Štefanovičová. Institute of Oriental Studies, Slovak Academy of Sciences, Lufema, Bratislava 2006,
s. 78.
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|