|
Kmenová území Čechů,
Lučanů a Pšovanů
(podle R. Turka 1982, s. 40; upraveno podle
Petra Randuse 2007).
Předpokládaná kmenová území ve
středních a severozápadních Čechách v poslední třetině
9. a v první polovině 10. století s vyznačením míst, o nichž se Kosmas
nebo legendisté zmiňují. Zde, na poli zvaném Tursko, se podle Kosmy odehrávala
Lucká válka za časů bájných knížat Neklana a Vlastislava
– viz „Rodokmen mytických knížat“. Památná hora Říp se nachází na samém
okraji oblasti obývané kmenem Čechů.
Poznámky:
Východními sousedy Čechů byli Zličané, neboli knížectví kouřimské.
Srovnej mapku „Česká kmenová území“.
Ve Svatém Janě pod Skalou na říčce Loděnici byla tehdy pouze jeskyně, v níž za časů
Bořivoje a Ludmily žil poustevník sv. Ivan, jak zaznamenala zřejmě
nejstarší známá staroslověnská legenda „O pustynnike Ivaně“, sepsaná
hlaholicí v Čechách asi někdy
na přelomu 9. a 10. století.
Zabrušanský hrad je spojován s hradem
Vistrachovým. Zde také žila velkomoravská kněžna, pohřbená
pod mohylou v nedalekých Želénkách (v 2. polovině 9. století). Vistrachův syn
Slavitah našel v roce 857 azyl u krále Rostislava na Moravě. Mohl to být
jeho příbuzný.
Podle zjištění archeologů Libušín i Tetín jsou mladší než
Praha.
Údajná Kazina mohyla je ve skutečnosti jen zbytkem valu. Kosmovy mytické příběhy
jsou proto jen jeho pouhým výmyslem.
Petr Šimík (2005).
Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“
dle současného stavu poznání.
„Rodokmen »Přemyslovců«“
čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Rodokmen mytických knížat“
aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
Mapky: „Sámova říše“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za
Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském
vévodství“.
Mapky: „Kmenová území v Čechách dle R.
Turka (1982)“.
Mapky: „Kmenová území v Čechách dle R.
Turka (1982) po korekci P. Randuse (2007)“.
Mapky: „Osídlení Čech na přelomu 9. a 10.
století“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších
českých legend“.
Mapky: „Kraj, v němž působil poustevník sv.
Ivan“.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“,
„I. stsl. legenda“, „Crescente“,
„Kristiánova legenda“, „Fuit“,
„II. stsl. legenda“.
Tabulka 2: „Kosmův
obrazový scénář“ aneb Odkud vzal Kosmas námět pro svůj
libušopřemyslovský mýtus?
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy
a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské
historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové
interpretaci.
Artefakty: „Plaketa
velkomoravské kněžny ze Želének“.
Symbolika: „Mor – nákaza
(epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče,
nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli!
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci –
literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská
historie, 2. Kristián, 3.
Kosmas).
• F.
Palacký (1848), • R.
Turek (1963), • A.
Friedl (1966), • V.
Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
• Oldřich Králík (ed.): Nejstarší legendy přemyslovských Čech.
Vyšehrad, Praha 1969.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Rudolf Turek: Čechy na úsvitě dějin. Academia, reprint 1. vydání
(Orbis, Praha 1963), Praha 2000.
• Rudolf Turek: Čechy v raném středověku. Vyšehrad, Praha 1982.
• Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české
pověsti v kontextu evropské kultury. MF, Praha 1995.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin
(530-935). NLN, Praha 1997.
• Josef Sadílek: Kosmovy staré pověsti ve světle dobových pramenů
(antické a biblické motivy). Petrklíč, Praha 1997.
• Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století.
In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť Boleslava II. († 7. února 999). Ed. Luboš
Polanský, Jiří Sláma, Dušan Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 267-273.
• Jiří Ševčík: Album svatoivanské. Vyšehrad, Praha 2002.
• Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři
studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
• Jan Svoboda: Přes propast věků. Tři kapitoly z našich nejstarších dějin. Ed. Bohumil Svoboda, Vyšehrad, Praha
2004, s. 78.
|
