MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

KRÁL PRONIKL
SE SVÝM VOJSKEM DO ČECH

KRONIKA MERSEBURSKÉHO BISKUPA DĚTMARA, KN. VI.

10 (7, 8)

   [Pokračování ...].
   10. (7.) Ze Štrasburku odjel král do Mohuče, kde s pokornou prosbou překročil práh kostela svatého biskupa Martina1oslavil slavně svátek svatých apoštolů.2 (8.) Poté projížděl východními Franky a nakonec opět spatřil Sasko, o kterém často s láskou hovořil jako o rozkvetlé zahradě bezpečí a bohatství. Tam dal průchod hněvu, který v dobrotě svého srdce dlouho skrýval, a vyzval všechny vazaly věrné Kristu i králi na válečnou výpravu v polovině srpna, aby zkrotil zuřivou Boleslavovu troufalost. Ve stanovený termín se vojsko shromáždilo v Merseburku a v tajnosti vytáhlo proti nepříteli. Král zprvu předstíral, že jeho cílem je Polsko. V Boritz a Neussenu dal přichystat lodě,3 aby nikdo z jeho spojenců, který by jen předstíral oddanost, nemohl nepříteli prozradit pravý cíl výpravy. Jeho vojsko mezitím při přechodu řeky znatelně zdržela průtrž mračen. V době, kdy by se toho sotvakdo nadál, pronikl potom se svým vojskem do Čech. Zde se řvoucí lev s hrdým ohonem pokusil králi zabránit přejít hory.4 V očekávání jeho příchodu obsadil lučištníky jeden vrch, v lese, který se nazývá Miriquidui, aby nám znemožnil další postup.5 Král se to dozvěděl a poslal potají napřed dobře vycvičené muže opatřené kvalitním brněním, kteří nepřátele překvapili v jednom průsmyku, porazili je a zajistili ostatním bezpečný průchod. V té době, právě když Boleslav seděl u tabule, zmínil se jeden z našich, kaplan biskupa Reinberna,6 o tom, že se královo vojsko přibližuje. Sotva to Boleslav zaslechl, ptal se, co říká. A on mu na to odpověděl: „Kdyby uměli skákat jako žáby, už by tu možná byli“. Je to vskutku tak: kdyby láska Boží králi nepomohla a druhého neučinila pyšným a namyšleným, nedostalo by se nám náhle takového šťastného úspěchu.

Dětmar z Merseburku: Kronika, kn. VI., kap. 10. (7., 8.).

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 Ochranný patron Mohuče.
2 Svátek sv. Petra a Pavla, 29. června 1004.
3 Boritz leží na levém břehu Labe jihovýchodně od Riesy; Neussen je severozápadně od Riesy, rovněž na levém břehu Labe (dnes součást obce Belgern).
4 Boleslav Chrabrý.
5 Vojsko Jindřicha II. postupovalo tzv. srbskou stezkou, která vedla z Čech do Míšně. Název hory bývá odvozován z dolnoněmeckých slov murk (temnota) a widu (les) ve významu Černý les.
6 Reinbern byl biskupem v Kołobrzegu.

Petr Šimík (2009).

Srovnání:
Rodokmeny: „Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmeny: „Rodokmen Piastovců“.
Rodokmeny: „Rodokmen Otonů“.
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Lenní hold Břetislava I. králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež má krátké nohy.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami, kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj (II.) obdržel korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal Oldřichovi Brněnskému odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal od krále Lotara praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s. 94-96.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005. Editoři Martin Wihoda a Demeter Malaťák. Matice moravská, Brno 2006, s. 25-46.
• Dětmar z Merseburku: Kronika. Překlad Bořek Neškudla, verše Jakub Žytek, úvod Martin Wihoda, poznámky Jiří Ohlídal. Argo, Praha 2008.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah