KRONIKA MERSEBURSKÉHO BISKUPA DĚTMARA, KN. VI.

11 (8)

   [Pokračování ...].
   11. (8.) Králi také prospěla přítomnost vyhnaného Jaromíra – jeho jméno znamená „Jistý mír“¹ –, neboť naděje na jeho příchod oslabila odpor českých oddílů. Díky němu se z vůle a přání místních otevřela cesta do kraje a navíc se mu dobrovolně vzdal jeden hrad, kryjící přístup do vnitrozemí.² Král se za pochodu poněkud zdržel, protože čekal na Bavory, kteří ještě nedorazili. Když přijel k hradu Žatec, otevřeli mu jeho obyvatelé sami brány, pobili polskou posádku a on je přijal za své spojence.³ Poté, co spatřil následky té řeže, velmi se zarmoutil a přikázal všechny, co přežili, odvést do kostela. Mezi nimi byl dokonce jeden, který tvrdil, že Boleslav byl zabit svými krajany.⁴ Královi blízcí se radovali v Pánu, ale svedení stoupenci zločinného knížete propadli smutku. Z hloubi své hanebné mysli se mezi sebou potají dohodli a lživě vyhlásili, že jakmile se král bude cítit bezpečný, budou prý oni úplně bezmocní a vytrpí si od něj nesčetná příkoří. Proto doutnala jiskra v popelu a oni na tomto tažení a později ještě častěji, dali přednost nepříteli všech věřících před svým králem. Počínali si hůře než nerozumný dobytek a nevěděli, že Bůh – nestvořený Otec, který hledí z výšin – je připraven zachránit svého zástupce na zemi od jejich zrady.

Dětmar z Merseburku: Kronika, kn. VI., kap. 11. (8.).

   [Pokračování ...].

Poznámky:

Petr Šimík (2009).

Srovnání:
Rodokmeny: „Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmeny: „Rodokmen Piastovců“.
Rodokmeny: „Rodokmen Otonů“.
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami, kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj (II.) obdržel korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal Oldřichovi Brněnskému odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal od krále Lotara praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s. 94-96.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005. Editoři Martin Wihoda a Demeter Malaťák. Matice moravská, Brno 2006, s. 25-46.
• Dětmar z Merseburku: Kronika. Překlad Bořek Neškudla, verše Jakub Žytek, úvod Martin Wihoda, poznámky Jiří Ohlídal. Argo, Praha 2008.