MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

KRÁL JINDŘICH VRÁTIL VLADISLAVOVI KNÍŽECTVÍ

KOSMOVA KRONIKA ČECHŮ, KN. III.

32

   [Pokračování ...].
   Mezitím kníže Vladislav již dříve poslal napřed kmety Heřmana a Sezemu ke králi Jindřichovi,
1 jenž právě tehdy slavil na hradě Bamberku vánoční svátky, a slíbiv mu pět set hřiven stříbra, pokorně ho prosil, aby mu ráčil buď sám nebo skrze své zmocněnce vrátiti knížectví, jež mu bratr Bořivoj na podnět Viprechtův odňal.2 Král pak, nehledě ani k tomu, že byl toho času velmi rozhněván na Viprechta, více však ještě jsa roznícen touhou po řečených penězích, ihned svolal vojsko a počátkem roku od narození Páně 1110 dne 1. ledna vtrhl do Čech. A poslav napřed dva markrabí, Děpolta a Berengara, uložil jim, aby Bořivoj a jeho bratr Vladislav, učiníce příměří, rovněž biskup Heřman a syn Viprechtův a ostatní starší země české přijeli mu naproti do dvora biskupova ve vsi Rokycanech.3
   Když tam podle rozkazu králova přišli, byl beze všeho slyšení jat Bořivojsyn Viprechtův; věc biskupa Heřmana byla však uznána za spravedlivou, neboť zlatem podmazal ruku královu. Potom byli všichni přívrženci Bořivojovi na rozkaz knížete Vladislava jednak zbaveni zraku a statků, jednak aspoň oloupeni o věci ze svého majetku; ostatní,jimž se podařilo uniknouti této pohromě, utekli se k Soběslavovi, synu knížete Vratislava, do Polska. Z oněch výše řečený Ješek, syn Čestův, z rodu Vršoviců, byl jat a z rozkazu Vackova zbaven zraku a nosu. Rovněž byl dopaden jako účastník vzpoury i Přivitan, jenž byl uznáván za staršího v Praze; tomu byl na záda přivázán veliký prašivý pes, opojený zkyslou jíchou, a on pak byl popaden za vousy a voděn třikrát okolo tržiště za štěkotu psa, který pokálel svého nosiče. Biřic přitom volal: „Takovou poctu si odnáší, kdo nezachovává věrnost slíbenou knížeti Vladislavovi“. A před očima celého trhu byly mu na špalku uťaty vousy a byl vypovězen do Polska do vyhnanství.

Kosmas: Kronika Čechů (kn. III., kap. 32.).

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 S
2 P
3 K

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Moravské úděly“.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami, kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj (II.) obdržel korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal Oldřichovi Brněnskému odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal od krále Lotara praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ – Vladislav převzal praporec od krále.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Lenní hold Břetislava I. králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež má krátké nohy.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s. 179-180.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová. Svoboda, Praha 1972.
• Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah