28
[Pokračování
...].
Za tohoto mocného pobouření v lidu
biskup Heřman a kmet Fabian, jenž měl správu Vyšehradu,
vynikajíce hodností a též moudrostí nad ostatní, nabyli převahy
svou radou a se vším úsilím se zasadili o to, aby přísahy
zůstaly neporušeny a aby Vladislav
nabyl knížecích práv, jichž se domáhal právem se všeobecným
souhlasem; byl pak povýšen na stolec, když slunce dlelo v deváté
části znamení Vah.1
O jeho ctnostech a slávě uznávám
za vhodné prozatím pomlčeti, dokud dlí na tomto světě, abychom
si neutržili výtku pochlebenství nebo, kdybychom méně psali o jeho
chválách, neupadli v obvinění, že mu jich ubíráme. Proto
kdosi napomíná právě:
„Chválu
pěj knížecích ctností, až čestně se života zhostí“.2
Jakmile však uslyšel Bořivoj,
že se jeho m l a d š í
bratr po smrti Svatoplukově zmocnil knížecího stolce, ihned odešel
z Polska a odebral se do Srbska k svému švagru
Viprechtovi.3
Spoléhaje na jeho radu i pomoc a důvěřuje
též i v podporu, kterou mu někteří věrolomní slíbili,
vstoupil na Štědrý den ráno beze všeho odporu do Prahy, žel ke
zkáze mnohých a k vyprázdnění jejich měšců.4
Kosmas:
Kronika Čechů
(kn. III., kap. 28).
[Pokračování
...].
Poznámky:
|
Petr Šimík (2008).
Srovnání:
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb
Navázal Břetislav „vědomě“ na
slavnou velkomoravskou tradici?
Rodokmeny: „Rodokmen Piastovců“.
Kroniky: „Kosmas k roku 1055“ – Břetislavův
stařešinský řád.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ o předání
korouhve Bořivoji II.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“
o bitvě u Chlumce (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k
roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Historie: „Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Rytý nápis na západní
stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez
moravské historie
by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17:
„Arcibiskupové
a biskupové moravští“.
Tabulka 18: „Věk a období vlády
Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku
1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové
interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
•
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
•
Kosmova
kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová. Svoboda, Praha
1972.
•
Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé
polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
•
Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D.
Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. |