MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

VLADISLAV NABYL KNÍŽECÍCH PRÁV

KOSMOVA KRONIKA ČECHŮ, KN. III.

28

   [Pokračování ...].
  
Za tohoto mocného pobouření v lidu biskup Heřman a kmet Fabian, jenž měl správu Vyšehradu, vynikajíce hodností a též moudrostí nad ostatní, nabyli převahy svou radou a se vším úsilím se zasadili o to, aby přísahy zůstaly neporušeny a aby Vladislav nabyl knížecích práv, jichž se domáhal právem se všeobecným souhlasem; byl pak povýšen na stolec, když slunce dlelo v deváté části znamení Vah.
1 O jeho ctnostech a slávě uznávám za vhodné prozatím pomlčeti, dokud dlí na tomto světě, abychom si neutržili výtku pochlebenství nebo, kdybychom méně psali o jeho chválách, neupadli v obvinění, že mu jich ubíráme. Proto kdosi napomíná právě:
          „Chválu pěj knížecích ctností, až čestně se života zhostí“.
2
   Jakmile však uslyšel Bořivoj, že se jeho   m l a d š í   bratr po smrti Svatoplukově zmocnil knížecího stolce, ihned odešel z Polska a odebral se do Srbska k svému švagru Viprechtovi.3 Spoléhaje na jeho radu i pomoc a důvěřuje též i v podporu, kterou mu někteří věrolomní slíbili, vstoupil na Štědrý den ráno beze všeho odporu do Prahy, žel ke zkáze mnohých a k vyprázdnění jejich měšců.4

Kosmas: Kronika Čechů (kn. III., kap. 28).

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 S
2 V
3 O
4 V

Petr Šimík (2008).

Srovnání:
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Rodokmeny: „Rodokmen Piastovců“.
Kroniky: „Kosmas k roku 1055“ – Břetislavův stařešinský řád.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ o předání korouhve Bořivoji II.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17:
Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová. Svoboda, Praha 1972.
Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah